Popis aft
S aftami se někdy za život setkala až čtvrtina naší populace. Afta vypadá jako menší bolestivý vřídek uvnitř dutiny ústní, na rozdíl od oparu, který se tvoří na rtech. Afty se vyskytují hlavně u mladších lidí, častěji postihují ženy než muže. Uvádí se, že v populaci lidí do třiceti let se vyskytují až u pětiny jedinců. Po třicítce se afty objevují méně často. Přesná příčina aft zatím není známá, nejčastěji se hovoří o důsledku porušené imunity, a tudíž i ústní mikroflóry. Afty sice nepatří mezi závažná onemocnění, zato mohou způsobit nepříjemné bolesti, a dokonce znemožnit pití, příjem potravy nebo ovlivnit mluvu. O nakažlivosti aft se názory dost různí. Jejich nakažlivost je další zásadní rozdíl od oparů, kde je virový přenos bez diskuzí. Některé prameny uvádějí, že aftami se lze nakazit, ovšem s jistotou to netvrdí nikdo. Polemizuje se také o genetických predispozicích k tomuto onemocnění. Pokud se o nich dá vůbec mluvit, tak s opravdu velkým vlivem vnějšího prostředí.
Příčiny aft
Přesné příčiny aft jsou těžko definovatelné, lze však popsat několik vlivů, které se na vzniku aft mohou podílet. Obecně jsou afty způsobené jednak viry, jednak bakteriemi, dále může jít o alergickou reakci na určité potraviny, a to buď na toxiny z chemicky ošetřovaného ovoce a zeleniny, nebo u některých jedinců i na kyselé potraviny, například rajčata či citrony. Podnětem pro novotvorbu aft mohou být i mechanická poranění v oblasti dutiny ústní (například kartáčkem, příborem a podobně). Recidivující afty jsou signálem oslabené obranyschopnosti sliznice dutiny ústní. Výskyt aft může být i příznakem jiných celkových onemocnění, afty u dětí jsou například doprovodným znakem některých dětských infekčních onemocnění. Na stavu dutiny ústní se rovněž odráží psychické rozpoložení jedince. Důsledkem dlouhodobého stresu může být vysušená sliznice, která je následně náchylnější k zánětlivým onemocněním. Častější výskyt aft byl prokázán u pacientů s hypovitaminózou cyanokobaltaminu (vitamínu B12) a kyseliny listové (vitamínu B9), k rozvoji aft taktéž přispívá nedostatek železa a zinku. V neposlední řadě se diskutují i vlivy genetické zátěže.
Příznaky a projevy aft
Afta je malý, bělavý nebo žlutavý vřídek na sliznici dutiny ústní, většinou olemovaný červeně. Jejich velikost se může pohybovat od rozměru špendlíkové hlavičky do 0,5 cm čtverečních. Mohou se objevit kdekoli v ústní dutině, nejčastěji na vnitřní straně tváře, dále pak na patře nebo jazyku. Rozlišujeme malé a velké afty. Malá afta nepřesahuje běžný půlcentimetr a vymizí samovolně do deseti dnů, aniž by zanechala jizvu. Naproti tomu takzvané velké afty se mohou hojit pomaleji, někdy i několik týdnů, a zanechat jizvy. Velké afty jsou často příčinou řezavých bolestí, které znepříjemňují jinak tak běžné činnosti, jako je jídlo nebo pití. Bolestivá místa na ústní sliznici jsou patrná již den před objevením prvních vřídků, ty pak mají typický bělavý povrch se zarudlými okraji. Najednou se jich může objevit v ústech i několik. Větší afty mohou způsobovat velké řezavé bolesti. Je důležité pozorovat průběh onemocnění hlavně u dětí, které z důvodu bolestivých aft v ústech mohou odmítat přijímat tekutiny a snadno se pak stanou nebezpečně dehydratovanými. Jedinci náchylní k aftám je mohou pozorovat i vícekrát do roka.
Jaké obtíže vyvolávají?
Výskyt aft je doprovázen výraznou a nepříjemnou bolestivostí – zejména při jídle, ale i mluvení. Spontánní klidové bolesti jsou vzácnější. Pacienti, kteří trpí tvorbou aft opakovaně, jsou již na základě předchozích zkušeností schopni předem říci, kde se afta vytvoří. Vyskytují se u nich takzvané prodromální příznaky v podobě pálení, tlaku, sliznice se jim zdá v daném místě oteklá a při dotyku citlivá. Jejich předpověď se velice často vyplní do 1–3 dnů. Bolest aft se zhoršuje kontaktem se slaným, kyselým nebo kořeněným jídlem.
Kde se v ústech vyskytují?
Afty se nevytvoří na kterémkoliv místě v dutině ústní, ale pouze tam, kde sliznice není na povrchu takzvaně keratinizována. To znamená, že je nikdy nenajdeme na tvrdém patře a dásních. Afty nacházíme častěji v přední části úst (ve „vestibulu“), na hranách a spodině jazyka. Méně se afty vyskytují na patrových obloucích, měkkém patře a mandlích.
Léčba aft
Za normálních okolností afty po několika dnech samy odezní, popřípadě pomůže léčba vitamíny nebo vynechání dráždivých jídel z jídelníčku. Pokud jsou však afty natolik bolestivé, že by nám zabraňovaly dostatečně pít, je jich v ústech najednou více než 4, nebo pokud bolí natolik, že způsobují horečku, nemělo by se otálet s návštěvou lékaře. To i v případě, že se afty opakovaně vrací častěji než třikrát za rok nebo jejich léčba trvá déle než dva týdny. S aftami nejlépe poradí stomatolog. V současné době existuje mnoho přípravků zmírňujících nepříjemné příznaky aftózní stomatitidy. Jsou to lokální anestetika, která po potření znecitlivují danou oblast. Dále se můžete setkat s desinfekčními prostředky ústní dutiny, kdy sliznici úst zbavíte nadbytečného množství patogenních bakterií, které mohou záněty podporovat. Léčba je obtížnější než u oparů proto, že není jasná příčina, a také proto, že se aplikované masti a gely snadno smyjí vlhkým prostředím ústní dutiny. Některé gely se ovšem vyznačují vysokou přilnavostí, postižené místo dočasně zakryjí, a proto umožňují například jíst nebo pít. Mnohdy ale za cenu dočasné ztráty chuti.
Domácí léčba aft
Na momentální bolest pomáhá cucat kostku ledu, která ústní dutinu celkově znecitliví. Zklidňující účinek také mohou mít výplachy heřmánkem, můžete se setkat i se speciálními bylinnými ústními vodami, které by taktéž měly ústní dutinu zklidnit a desinfikovat. Po dobu léčby aft se vyvarujte kořeněných jídel a kávy, jinak dráždivých a kyselých jídel, jako jsou citrusy nebo rajčata a papriky. Kouření a žvýkání tabáku, ale i žvýkačky mohou ústní sliznici dráždit, a proto znesnadňovat léčbu aft.
Dostatečný přísun výše uvedených látek je jednou z možností, jak na afty, a to jak v rámci léčení již vytvořených aft, tak jako preventivní opatření. Kyselina listová, cyanokobaltamin a zinek jsou látky významné pro správnou funkci imunitního systému. Přípravky zinku a vitamínu B jsou volně dostupné, avšak je vhodné užívat je po dohodě s lékařem, neboť vysoké dávky vitamínů řady B mohou naopak vznik aft podnítit. Kromě syntetických preparátů je také tím, co pomáhá na afty v dlouhodobém horizontu, přiměřená změna jídelníčku, která zajistí tělu dostatečný přísun zmíněných látek. Vitamín B12 je fyziologicky syntetizován střevními bakteriemi, je proto dobré podpořit tuto přirozenou střevní flóru pravidelným přísunem produktů obsahujících probiotika, tedy například probiotické jogurty a jiné mléčné výrobky. Kyselina listová je pro naše tělo esenciální, jejím zdrojem v potravě je listová zelenina (brokolice, kapusta, květák, zelí, špenát, zelený hrášek, fazole a další). Zdrojem zinku jsou zejména potraviny bílkovinného charakteru, a to především tmavé maso, například hovězí, dále se zinek vyskytuje v sýrech, pšeničných klíčcích, v ústřicích a jinde. Léčba aft může být také podpořena pravidelnými výplachy čajem z rooibosu. Rooibos je rostlina s velmi silnými protizánětlivými a protialergickými účinky. Mezi další přírodní léky na afty lze zařadit šalvěj, která taktéž posílí funkce imunitního systému v oblasti sliznic dutiny ústní, obdobné účinky má echinacea. Pozitivní účinek na léčbu mají rovněž borůvky.
Fotografie aftu
Zde je několik fotografií aftu: Afty foto.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Heilman