Angína

Angína (tonzilitida)

Jde o zánět ústní části hltanu či patrových (krčních) mandlí, nemoc bakteriálního, virového, či výjimečně mykotického původu. Postihuje mandle nebo sliznici nosohltanu. A nejčastěji jí trpí děti, postihnout může však všechny lidi, bez ohledu na věk a pohlaví. Výskyt u dětí je obvyklý až po 1. roce života, nejčastější pak kolem 5.–6. roku věku.

U virových infekcí nastává prudší vzestup, ale mívají mírnější průběh, a bolest (při polykání) odchází dříve než u bakteriálních infekcí. Bolest v krku má podobu škrábání v krku a antibiotika ji netlumí.

U bakteriálních infekcí je bolest při polykání výrazná, často se připojí horečka a někdy i vyrážky. Angína je běžné onemocnění, relativně snadno léčitelné, avšak neléčena může mít závažné následky, projevující se i po mnoha letech. Nezřídka dochází na revmatickou horečku, která postihuje srdce a klouby. S příznaky angíny je proto třeba neprodleně zajít k lékaři.

Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací. Lidé trpící v dětství angínami mají v dospělosti oslabené kosti, klouby a srdce, protože bakterie, které tuto nemoc způsobují, se do nich uložily.

Příznaky

Příznaky bolesti v krku: škrábání v krku, pálení v krku, chrapot, rýma.

Příznaky angíny: k výše uvedeným přibudou navíc...

• silné bolesti v krku – pocity pálení a řezání, škrábání v krku,
• bolest při polykání, bolest při zívání, polykací potíže,
• chrapot – někdy i ztráta hlasu (selhávání hlasivek),
• bolest hlavy a uší,
• zarudnutí a otoky tonzil („mandlí“), zarudnutí měkkého patra,
• bolestivé zvětšení či zduření mízních uzlin v nejbližším okolí (pod dolní čelistí a před ušima), u malých dětí mohou nastat těžkosti s dýcháním, bolest břicha a zvracení,
• žlutobílý či šedobílý povlak na tonzilách – tzv. čepy,
• mohou být horečky nad 38 °C,
• zimnice, schvácenost, malátnost, celková únava, slabost,
• pocit ucpaného nosu, výtok z nosu, kašel,
• nechutenství,
• někdy vyrážka,
• bolest hlavy nebo bolest v uších,
• může být i dávení a zvracení.

Příznaky chronické angíny: pocit tlaku na mandlích, pocit cizího tělesa v krku, zápach z úst.

Přenos, nakažlivost a inkubační doba

Angína nemusí mít u člověka s nákazou žádné projevy, ale ten je přitom bacilonosičem (může infekci přenášet na jiné, i když u něho samotného nemoc nepropukla). To, zda nemoc propukne, závisí na imunitě nakaženého, jakož i na agresivitě a množství bakterií (virů aj.).

Inkubační doba (od nakažení do projevu prvních příznaků) je 1 až 3 dny. Ke vzniku onemocnění přispívá i vyčerpání či psychický stres. Nejvyšší riziko vzniku je na podzim, v chladných měsících a při náhlých klimatických změnách.

Jak dlouho trvá angína

Pokud se nemoc projeví, pak nejsilněji 2. a 3. den od prvotních příznaků. Léčba trvá zhruba 1 týden, někdy však 10 dnů a více.

Co způsobuje angínu

Angínu vyvolávají v kojeneckém věku nejčastěji viry – v zimních měsících hlavně tzv. respirační viry. V předškolním věku jsou nejčastějším původcem streptokoky (zejména během podzimu). U školních dětí a mladistvých vede infekční mononukleóza. A zmiňme ještě coxsackie enteroviry, postihující hlavně děti (většinou v létě).

Rizikové faktory angíny

• oslabený imunitní systém,
• vyčerpání,
• psychický a fyzický stres.

Komplikace:

• časté záněty krčních mandlí – trvalé změny na mandlích,
• trvalé čepy na mandlích,
• podezření na rakovinu,
• časté abscesy,
• trvalá hypertrofie mandlí (zvětšení).

Dalšími komplikacemi angíny mohou být:

• revmatická horečka – celkové zánětlivé onemocnění, které zasahuje pojivovou tkáň různých orgánů, nejčastěji klouby, srdce, cévy a nervový systém; mezi nimi je nejzávažnějším postižení srdce – jehož následkem bývají vady chlopní a šelest. Šelest se projeví 3–4 týdny po prodělané angíně horečkami (až 40 °C), bolestmi a otoky kloubů, a někdy dokonce selháním oběhu krevního. Do 2 týdnů onemocnění většinou ustupuje, ale často se stává, že se zopakuje. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce);
• hnisavá angína – rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí – tj. když se v tkáni hltanu objeví hnisavý absces (silně bolestivý) provázený otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu, špatně se mu polyká a je mu špatně rozumět („huhňá“). Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno;
• náhlé postižení ledvin hrozí po přechozené angíně, nejvíce u dětí, u nichž může dojít i na úplné selhání ledvin. Přestanou-li ledviny pracovat, tj. když nezajistí vylučování odpadních látek a vody z těla, vznikají otoky, dalšími symptomy jsou bledá barva kůže, vysoký tlak krevní, pocity na zvracení či zvracení. Selhání ledvin by bez léčby vedlo k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.

Další typy angíny

Streptokoková angína

Vyvolána bývá zejména streptokokem skupiny A. Nejčastěji postiženými bývají děti od 5 do 10 let věku.

Streptokoková angína začíná náhle horečkou, připojí se bolesti břicha, zvracení a polykací obtíže. Různé druhy angíny mají různé symptomy, pokud jde o povlak v krku a jeho rozsah: šarlatově rudé hrdlo a tonzily („mandle“), případně petechie (drobné výronky krve) na měkkém patře.

Pokud je streptokoková angína provázena typickou vyrážkou, pak jde o spálu (spála nebo spálová angína).

Plautova-Vincentova angína

Vyvolává ji anaerobní flóra – obvykle v místě primárně poškozené sliznice. Vzácně se tato nemoc šíří měkkými tkáněmi až na krk. Registrován je u ní jen ojedinělý výskyt.

Méně obvyklé formy bakteriálních angín jsou gonokoková faryngitida a sekundární lues.

Adenovirová tonzilofaryngitida

Jde o nejčastější typ angíny u starších kojenců a batolat. (Kdežto streptokokový původ se u nich vyskytuje pouze vzácně.) Obvykle postihuje i další části dýchacích cest.

Příznaky: kašel, rýma, konjunktivitida.

Herp-angína

Tato angína je vyvolána enteroviry skupiny A. Častější výskyt byl u ní prokázán v létě. Tady najdete bližší informace o herpetické angíně.

Příznaky: horečka, zarudnutí tonzil i patrových oblouků, zduření podčelistních uzlin obvykle chybí.

Angina pectoris

Samostatnou kapitolou je angina pectoris, což je (dle wikipedie) středně těžké srdeční onemocnění spočívající v tom, že vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého těla. Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí.

O angině pectoris si přečtěte více zde: angína pectoris.

Komplikace angíny v podobě návazných (anebo symptomaticky blízkých) onemocnění

Některá z nich jsme již zmínili výše, ale pro přehlednost je zde rovněž zmíníme.

Infekční mononukleóza

Infekční mononukleózu způsobuje herpetický virus EBV, vzácněji CMV. S tímto onemocněním se setkáváme zejména u starších dětí, dorostu a mladých dospělých.

Příznaky: pozvolný vzestup teploty, rostoucí polykací potíže, zarudnutí nosohltanu i tonzil („mandlí“), na tonzilách (často zduřelých) se tvoří místy až souvisle povlaky; zduřelé lymfatické uzliny (krční i jiné), někdy dechové potíže.

Postižení ledvin, akutní selhání ledvin

Příznaky: zástava močení, oteklé kotníky a oteklá víčka; u akutního selhání také bledá barva kůže, vysoký krevní tlak, pocit na zvracení, zvracení.

Největší riziko znamenají tyto potíže u dětí: v těle vznikají otoky (následkem toho, že ledviny nevylučují odpadní látky a vodu).

Ponecháme-li selhání bez léčby, povede to nejspíše k selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím, bezvědomí a smrti.

Revmatické postižení srdce

Nastává zhoršení průtoku krve srdcem a vzniká šelest.

Revmatická horečka

Jde o celkové zánětlivé onemocnění, které postihuje pojivovou tkáň různých orgánů. Nejčastěji poškozuje velké a střední klouby, srdce, cévy a nervový systém. Nejzávažnější je postižení srdce, které způsobuje vady chlopní a následný šelest.

Je to současně autoimunitní onemocnění: tělo si po prodělané infekci vytváří protilátky proti vlastním tkáním. Děje se tak u přecitlivělých jedinců, tedy ne u každého, kdo angínu prodělal.

Příznaky: 3–4 týdny po prodělané angíně se objeví horečka (až 40 °C), bolesti a otoky kloubů, někdy i oběhové selhání.

Nemoc většinou do 2 týdnů ustupuje, ale má tendenci se často vracet.

Léčba angíny

Přechozená angína může způsobit mnoho komplikací! Při příznacích angíny proto navštivte neprodleně lékaře!

Léčba angíny zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce).

Léčba bolesti v krku nevyžaduje nutně konzultaci s lékařem, nepřetrvává-li stav déle než 3 až 4 dny. Pokud se stav během této doby nezlepšuje, nebo se problémy dokonce zhoršují, navštivte lékaře.

Praktický lékař provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí, prohmatá uzliny, odebere krev pro zjištění rozsahu zánětu. Při podezření na streptokokovou infekci nasadí antibiotika, léky proti horečce (antipyretika) a proti bolesti (analgetika), a na základě výsledků výtěru nasadí další vhodné léky. Vznikne-li absces, je nutno provést chirurgickou drenáž.

Domácí léčba bez antibiotik

Pokud současně s bolestí v krku stoupne tělesná teplota nad 38 °C, je lepší, když pacienta vyšetří praktický lékař. Pokud by byl nemocný alergický např. na včelí bodnutí, nebude možné mu podat léky s obsahem včelích produktů (např. propolisu).

Podpůrná léčba a opatření:

• klid na lůžku,
• dostatek spánku,
• zvlhčování vzduchu, ionizátor, časté větrání,
• omezte příjem mléka a mléčných výrobků (přivodily by větší zahlenění),
• polotekutá strava (kvůli polykacím problémům), lehká, výživná strava: teplé polévky, ovoce, zelenina, libové bílé maso; zdvojnásobit příjem teplých tekutin – čaje, polévky, atd.
• případný chrapot můžeme léčit kloktadly, spreji, pastilkami, k uvolnění hlenů napomohou slané roztoky – Vincentka roztok, kloktat teplou slanou vodu, šalvěj, zelený čaj, teplou vodu s citronem a medem,
• suché zábaly – šátek na krk, anebo Priessnitzovy obklady: mokrý ručník nebo kapesník překryjte suchým ručníkem nebo šálou a nechte působit 30 minut,
• při silné bolesti v krku lze podávat přípravky s obsahem lokálních anestetik (lidokain, benzokain, tetrakain), mohou je však užívat jen pacienti bez alergie na dané látky a bez poruch srdečního rytmu,
• volně prodejným antibiotikem je lokálně účinný Bioparox, který mohou užívat i těhotné a kojící ženy, pro které jsou mnohé jiné přípravky kontraindikované,
• lze podat i analgetika a antipyretika (proti bolestem a zvýšené teplotě) obsahující ibuprofen či paracetamol (např. Paralen, Panadol); nicméně zvýšená teplota je přirozenou obrannou reakcí organismu a netřeba ji snižovat hned (řekněme do 38 °C ji lze „tolerovat“ resp. nechat pracovat ve prospěch léčby),
• samozřejmě nekuřte, vyhněte se i pasivnímu kouření, a nepijte alkohol.

Léky

Nabízí se celá řada orálních antiseptik k lokální terapii, která může pomoci proti bolesti v krku, kdežto u angín slouží spíše jen jako léčba podpůrná. Tyto léky navíc rychle tlumí velmi nepříjemné symptomy, a tak pacient s nimi snáze přečká počáteční fázi léčby, kdy antibiotika ještě nezabrala.

Tyto léky jsou vyrobeny na bázi jódu (Betadine, Jodisol či Jox), anebo na jiné bázi (Septolete, Orofar, Strepfen). Cucání pastilek nebo výplachy se doporučuje obvykle provádět 3–4x denně (a spíše po jídle; pak 15–20 minut nejíst a nepít).

Proti současnému zahlenění a bolesti v krku jsou k dispozici pastilky působící mukolyticky – např. Neobronchol, Solmucol, pastilky s obsahem šalvěje, heřmánku a slézu (kontraindikací je však těhotenství a žaludeční vředy).

Z dalších volně dostupných léků lze užívat neopioidní analgetika ve formě tablet, kapslí a sirupů (ASA, PAR, IBU).

Léky pro děti (vhodné a nevhodné)

Děti od 3 do 6 let již mohou užívat pastilky rozpustné v ústech. Sáhneme však výhradně po pastilkách na přírodní bázi: Emsské, Propolki (propolisové), různé šalvějové anebo Vincentka pastilky. Od 4 let věku lze podávat i některé přípravky obsahující lokální anestetika jako např. Orofar (spray nebo pastilky) či Hexoraletten N (pastilky), anebo i pastilky s obsahem látek působících antisepticky, jako je Angidin, Septolete či Tantum Verde.

Od 5 let je již možné užívat také Neo-angin, Septisan, Septofort S nebo Strepsils (v různých příchutích), a děti od 6 let mají na výběr téměř stejný sortiment přípravků jako dospělí, s výjimkou sprejů Jox, Stopangin (od 8 let) a Tantum Verde forte. Kloktadla dítě ještě nemusí technicky zvládat, proto je nelze vždy doporučit.

Těhotné a kojící ženy

Je nutné, aby se nastávající a „čerstvé“ maminky vyhnuly riziku poškození plodu či dítěte a nepoužívaly přípravky, které taková rizika nesou.

Na přírodní bázi jsou vyráběny Emsské a Vincentka pastilky (opatrnosti je třeba při poruchách činnosti srdce či ledvin), dále léčivé přípravky s obsahem šalvěje (Florsalmin), islandského lišejníku (Isla-Moos tbl.) či echinacey, a také včelí produkty (Propolki). Osoby s alergií na některou z těchto látek samozřejmě nesmí daný přípravek používat. Dále lze doporučit také Septisan tablety nebo Bioparox spray (s antiseptickým nebo antibiotickým účinkem).

Při alergii, diabetu, poruchách činnosti štítné žlázy a dalších potížích...

Alergici nebo astmatici by se měli vyhýbat přípravkům obsahujícím jód, lokální anestetika, včelí produkty a všem dalším přípravkům a lékům, u nichž výrobce upozorňuje na možnou reakci z přecitlivělosti (může se to týkat i umělých sladidel, NSAID ad.).

Diabetici mohou užívat jen přípravky neobsahující cukr, což jsou např. Emsské pastilky, Hexoraletten N, Neo-angin, Septofort, Orofar nebo Tantum Verde (pastilky i spray).

Kardiaci a pacienti trpící arytmiemi (užívající antiarytmika) by raději neměli užívat přípravky obsahující lokální anestetika.

Při poruchách činnosti štítné žlázy (zejména při hypertyreóze) je nanejvýš vhodné vynechat přípravky s obsahem jódu (podobně jako při přecitlivělostí na jód).

Imunostimulancia

Pokud se angína nebo bolest v krku pravidelně vrací několikrát ročně, mohou pomoci lokální nebo celková imunostimulancia. Jsou to lyzáty bakterií a jiné přírodní látky povzbuzující imunitní systém, což vede ke zvýšení odolnosti organismu. Jejich účinek však nastupuje postupně v delším časovém rozmezí, a proto je třeba je užívat pravidelně a dlouhodobě dle doporučení výrobce. Je však třeba pečlivé pročíst kontraindikace, např. při revmatických onemocněních bývají některá imunostimulancia kontraindikována.

Homeopatika

Pomáhají např. Angin-Heel-S tbl., Apis, Arsenicum album, Belladonna, Hepar sulfur, Homeogene 9 tbl., Mercurius aj.

Lachesis, Lycopodium, Phytolacca bývají podávány při nateklém krku.

Doplňky stravy

Doplňky stravy sice nedeklarují léčivý účinek, ale mohou významně přispět zejména k podpoře imunity. Zmiňme alespoň Imunit, GS Imunostim, Preventan, Bioaktivní Influ-Zinek a doplňky stravy obsahující propolis či echinaceu. S doplňky stravy je třeba zacházet obezřetně – jejich účinnost může být někdy kontraprodiuktivní: u některých je třeba pohlídat to, aby nebyly užívány současně s některými léčivy. Vždy si proto vždy pečlivě pročtěte příbalový leták léku i doplňku. Některé doplňky stravy jsou také kontraindikovány v těhotenství, zejména v prvním trimestru.

Pokud se dáte na domácí samoléčbu, ale bolest v krku do 3 dnů neustoupí, navštivte raději svého praktického lékaře! Někdy stačí uvolnit životní tempo, pořádně si odpočinout „s priessnitzem na krku“, ale jindy může příliš dlouhé odkládání návštěvy odborníka Vaše uzdravení značně oddálit.

Shrňme si obvyklé léčebné postupy a poznatky o léčbě angíny...

Shrňme si (téměř na závěr) obvyklé léčebné postupy, léky proti angíně či bolesti v krku včetně těch symptomaticky zaměřených a jiné poznatky. Některé z léků jsou volně dostupné, jiné (většinou antibiotika) jsou pouze na předpis.

• Při úporném kašli nám snášení nemoci ulehčí antitusika.
• Základní léčbu angíny představuje nasazení antibiotik a analgetik s antipyretickým účinkem. Např. streptokoková angína se léčí 10denním nasazením antibiotik (např. penicilínu) a analgetik s antipyretickým účinkem. (Pokud jde o antibiotika, rozdíl mezi angínou a chřipkou spočívá v tom, že na angínu antibiotika zabírají, na chřipku nikoliv.) Antibiotik se vždy dobírá celá předepsaná dávka, jinak by při příští potřebě jejich užití byla snížena jejich účinnost.
• Analgetika a antipyretika tlumí bolest a snižují zvýšenou teplotu. Obsahují např. ibuprofen, paracetamol (léky Ibuprofen, Paralen, Panadol...). S větší opatrností je třeba s nimi nakládat v období těhotenství a při kojení.
• Zvýšená teplota (nad 38 °C) či horečka je příznakem často doprovázejícím nachlazení, angínu, různá infekční onemocnění a řadu dalších chorob. Je přirozenou obrannou reakcí organismu, a proto je otázkou, v jaké chvíli začít zvýšenou teplotu snižovat. Nejdůležitější je vždy klid na lůžku.
• Vhodné je užívat ve zvýšeném množství vitamin C, nejlépe v přírodní formě (šípkový čaj, ovoce – jablka, kiwi, pomeranče).
• Rovněž vitaminy skupiny B napomohou k rychlejšímu návratu zdraví: B-Komplex, Flavobion (což je komplex vitamínů doplněný extraktem z ostropestřce mariánského), panthenol (cucat několikrát denně).
• Zinkové pastilky mohou přispět k zažehnání bolesti v krku a urychlit vyléčení. Příznivé účinky má rovněž čaj z proskurníkového kořene nebo z amerického jilmu, jenž zmírní bolest a usnadní polykání.
• Po skončení léčby antibiotiky jezte jogurt s živými jogurtovými kulturami, pijte acidofilní mléko – pro obnovení střevní mikroflóry.
• Po ukončení léčby angíny je nanejvýš žádoucí setrvat dostatečně dlouho v odlehčeném životním režimu (tempu) – tedy dodržet dobu rekonvalescence. Naprosté minimum je jeden týden. V rekonvalescenci se vyhýbejte aktivnímu i pasivnímu kouření a omezte namáhavé činnosti včetně sportu.

A ještě léky našich babiček...

• cibulová šťáva,
• tvaroh (vytahuje zánět, ulevuje od bolesti): rozetřete na gázu a přiložte dvakrát denně na krk,
• rozdrcený česnek (antivirové a antibakteriální účinky); s česnekem však opatrně při onemocnění jater,
• čajovníkový olej Tea Tree (nakapaný do sklenice teplé vody),
• echinacea (třapatka nachová) má antivirové a antibakteriální účinky; užívejte ji při prvních známkách podráždění v hrdle,
• jilm americký: šálek čaje až třikrát denně (lžička na šálek, zalít vroucí vodou),
• proskurník (lístky): šálek čaje až třikrát denně, (2 lžičky sušené léčivky zalít horkou vodou; lze smíchat s jilmem),
• lékořice: třikrát denně šálek čaje (lžičku léčivky s jilmem nebo proskurníkem) nebo 45 kapek tinktury (nakapejte do vody); trpíte-li však na zvýšený krevní tlak, poraďte se raději s lékařem,
• podběl, jablečník, mateřídouška: šálek čaje třikrát denně (1 až 2 lžičky sušené léčivky na šálek; lze užívat směs všech tří, nebo i každou zvlášť),
• čaj z myrhy, tymiánu a šalvěje,
• islandský lišejník,
• heřmánek zmírní horečky, bolest hlavy a v krku; neužívejte jej trvale, ale pouze léčebně; v případě alergie na heřmánek se této bylině vyhněte úplně,
• směs sušeného bezového květu, máty a žebříčku lze pít po celý den (zmírňuje bolest v krku),
• a samozřejmě čerstvé ovoce a zelenina.

Prevence angíny a nemocí z nachlazení

Prevence spočívá především v posilování imunity.

• Při případném prochladnutí si dejte při nejbližší příležitosti horký čaj, případně i teplou lázeň (slanou) a vypoťte se v posteli. Ostatně zapotit se preventivně alespoň 1x až 2x týdně při sportu nebo v sauně je velmi přínosné.
• Otužujte se a zajistěte si dostatečný přísun vitamínů (ovoce, zelenina ad.).
• Hlídejte si pitný režim.
• Omezte alkohol a kouření.
• Snažte se celoročně a pravidelně chodit na procházky či túry, za téměř každého počasí.
• Pravidelně a dostatečně větrejte interiéry, v nichž trávíte denní i noční čas, dbejte na přiměřenou vlhkost vzduchu.
• S kašlem a rýmou či horečkou zůstaňte v posteli, nebo alespoň doma. Mimo jiné nenakazíte své okolí. Zejména však máte klidnější režim (což Váš organismus, zvláště srdce, ocení).
• Máte-li plný nos, vysmrkejte se. (Zdá se Vám, že je to banální a samozřejmé doporučení? Pak je nejspíše vše v pořádku.)
• Často si myjte ruce.
• Tělo nepřetěžujte léky.

Autor: © Ing. Vladimíra Krejčíková