Ankylozující spondylitida – Bechtěrevova choroba
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, lat. morbus Bechterevi) je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů postihující až 1 % populace. Její přesná příčina zůstává stále nejasná. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle nichž imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích. Nejrůznějších HLA antigenů existuje velké množství a antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky. U bechtěreviků jej lze prokázat až v 90 % případů. U osob s antigenem HLA-B27 je pravděpodobnost onemocnění až 300x vyšší oproti osobám, jež tento antigen nevlastní. Přítomnost antigenu HLA-B27 však ještě neznamená, že budete Bechtěrevovou nemocí postiženi, jedná se pouze o zvýšené riziko.
Bechtěrevova choroba páteře
Nemoc se většinou začíná projevovat v nepravidelných intervalech, mezi 20.–30. rokem života. Zpravidla začíná bolestmi v kříži. Ty bývají nejvýraznější v noci, po celkovém zklidnění. Bolesti mohou vystřelovat až k hýždím či spodní straně stehenních svalů. Mohou se objevit i bolesti pat. Někdy nemoc člověka vzbudí, přinutí vstát a ulevit bolestem lehkým rozcvičením páteře. Bolesti v oblasti hrudní páteře se projevují omezením rozsahu dýchacích pohybů. Většina nemocných se proto uchyluje k úlevnému dýchání bránicí do břicha. Mohou se projevit i příznaky celkového zánětu – teploty, pocení, únava. Vzdálenost mezi trny L4 a S1 obratlů se při předklonu zvětší jen nepatrně – páteř se málo rozvíjí (tzv. Schoberovo znamení). Páteř tuhne kvůli změnám v meziobratlových kloubech, které srůstají. Později osifikují vazy podél páteře a klouby mezi žebry a obratli. Konečným stádiem je tzv. bambusová páteř – páteř je ztuhlá v pevný kostěný útvar (bývá ztuhlá v kyfóze). Nelze rozeznat jednotlivé obrysy obratlů.
Příznaky
Chronická bolest a ztuhlost v dolní části páteře. Často se objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení), odkud vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehna. Bolest je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě.
Páteř se postupně stává stále méně ohebnou, pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit. Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů.
Může se objevit i bolest hrudníku, zvláště při hlubokém dýchání.
Těžká chronická únava.
Zhruba 40 % případů Bechtěrevovy nemoci je spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska (tento zánět se odborně nazývá iridocyklitida). Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo (fotofobií).
Mezi méně časté příznaky patří zánět kloubů, plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plicích) nebo odlučování nehtů od nehtového lůžka (tzv. onycholýza).
V mladém věku může nemoc začínat jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen. Postižení páteře přichází později.
Diagnostika
Diagnostika Bechtěrevovy choroby není snadná a může nějakou dobu trvat, než se definitivně potvrdí jako příčina vašich obtíží. Návštěva lékaře zahrnuje anamnézu, kdy budete muset zodpovědět podrobné otázky o svém zdravotním stavu a současných obtížích. Lékař se vás pravděpodobně zeptá, kdy vaše potíže začaly a jaký měly průběh až do současné chvíle. Bude chtít znát léky, které užíváte, a také všechny závažnější choroby, jež se kdy vyskytly u vašich blízkých příbuzných. Při celkovém vyšetření se lékař zaměří především na vaši páteř, zhodnotí její pohyblivost, ale také pohyblivost velkých kloubů (kyčle, ramena). Pátrá po dalších projevech nemoci, vyšetří proto i srdce, plíce a oči. Velmi důležitý je rovněž odběr krve a zhodnocení laboratorních výsledků – průkaz rizikového antigenu HLA-B27 a posouzení celkové zánětlivé aktivity v organismu (podle počtu bílých krvinek, koncentrace C-reaktivního proteinu v krvi apod.). Lékař stanoví léčbu, jejíž účinnost bude pravidelně kontrolovat. Na prohlídkách bude posuzovat rozvoj nemoci a podle něj případně upraví vaši léčbu. Vždy bude součástí vyšetření zevrubné posouzení změn na páteři a kloubech, budete docházet na odběry krve a rentgen. Podle rentgenových snímků páteře, případně kloubů, může lékař přesněji určit, zda a s jakou rychlostí onemocnění postupuje a nakolik je ve vašem případě účinná zvolená léčba.
Vyšetření
Před vyslovením diagnózy Bechtěrevova choroba je většinou nutné provést vyšetření hybnosti páteře, rentgenové vyšetření, vyšetření krve a imunitního systému. Pokud se s přibývajícími výsledky podezření stupňuje, budete pravděpodobně odesláni na specializované pracoviště zabývající se léčbou a výzkumem Bechtěrevovy choroby.
Fotografie
Na těchto fotografiích můžete vidět Bechtěrevovu nemoc.
Léčba
Léčba vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Bechtěrevova choroba není při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Podávání léků je zaměřené na působení proti zánětlivému postižení. Výhodné je zejména použití tzv. nesteroidních antirevmatik potlačujících zároveň zánět i bolest.
Léky používané v léčbě nemoci můžeme rozdělit do následujících základních skupin:
Nesteroidní antirevmatika – zmírňují zánětlivý proces, potlačují otoky a bolest v postižených místech. Při dlouhodobějším užívání hrozí riziko vzniku žaludečního nebo dvanáctníkového vředu s možným krvácením a dalšími komplikacemi.
Imunosupresivní léky – potlačují reakci imunitního systému jako celku. To vede ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity, avšak zároveň má na svědomí i četné nežádoucí účinky. Organismus s potlačenou imunitou je například podstatně náchylnější k infekčním onemocněním.
Kortikoidy – jsou velmi účinné v potlačení zánětu i autoimunitní reakce, mají však celou řadu závažných nežádoucích účinků. Velké dávky kortikoidů se používají jen krátkodobě, v případech náhlého zhoršení nemoci a jejich příznaků.
Biologická léčba – tato skupina léků je nejnovější a v současné době se mohutně rozvíjí.
Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. U málokteré nemoci je právě tento přístup natolik zásadní jako právě u Bechtěrevovy choroby. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit její rozvoj i její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Měla by se pro nemocného stát každodenní součástí života. Probíhá jednak za přímé spolupráce rehabilitačního pracovníka – masáže a rozcvičování páteře, jednak je pacient poučen o provádění samostatných cviků, především dechových cvičení. Důležitý je nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti. Rehabilitace probíhá pravidelně, většinou jednou za týden. Doporučenou sestavu je nutné cvičit denně. Cvičení má trvat čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po ránu a v poledne. K základním sestavám patří cviky vleže, na žebřinách a cviky dechové. Důležité je vhodně přizpůsobit dlouhodobě zaujímané polohy. Polohu při práci, při spaní. Dbát se má především na vhodné zakřivení krční a hrudní páteře. Vždy musíte myslet na neustálé tuhnutí páteře, které vás nesmí „zakonzervovat“ v tísnící a nebezpečné poloze. Pro zmenšení pohybových bolestí je možné provádět i cvičení ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž někdy způsobující výrazné bolesti. Cvičení ve vodě tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.
Biologická léčba ankylozující spondylitidy
Biologická léčba těmito léky dokáže potlačit přehnanou a nenormální reakci imunitního systému, avšak činí tak cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce. Proto mají tyto léky výrazně menší nežádoucí účinky než klasické imunosupresivní léky. Biologická léčba je nejnovější a v současné době se mohutně rozvíjí. Na základě detailního poznání imunitních mechanismů na molekulární úrovni je možné vyvinout léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. To potlačuje projevy a postup onemocnění, vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života bez bolesti a zároveň minimalizuje nežádoucí účinky obvyklé u méně specifických imunosupresivních léků. Je určena pacientům, jež splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.
Prevence
Prevence Bechtěrevovy choroby je nic nepřehánět, ani práci ani sport. Nadměrná námaha a vyčerpání mají jistě hodně společného se vznikem nemoci a dědičné dispozice, nebo spíše nerespektování svých přirozených energií, neposlouchání toho, co nám říká naše tělo a samo sebou i strava, celý životní styl, což je nebýt dlouhodobě překyseleni. Stres – pokuste se ho usměrnit, omezit.
Dopřejte si například zelené potraviny, které obsahují chlorofyl. Ten podporuje hojení vnitřních zánětů a dodává tělu organické látky k jeho regeneraci jako je mladý ječmen, chlorella pyrenoidosa, vojtěška. Zjistěte pH těla a udržte rovnováhu mezi zásadami a kyselinami. Detoxikujte svůj organismus pomocí bylinných čajů, tinktur. Zamezte tuhnutí pomocí mazání, cvičení, výtečný je kostival, jalovec, koňská, měsíčková či konopná mast nebo olej. Dodržujte správné stravování (dostatečné množství zeleniny i ovoce) a pitný režim. Omezte bílý cukr, bílou mouku, kvasnice, nepoužívejte nesprávné tuky typu Rama, Flora a další, dodejte tělu správné tuky typu avokádo, oleje lisované za studena (olivový, lněný, konopný, pupalkový ad.). Doplňte vitamín C, E, koenzym Q10 a zinek. Změňte nevhodné zaměstnání, kde člověk prostydne nebo je ve vlhkém prostředí. Pravidelně se hýbejte (denně), uvolněte páteř, choďte na rehabilitaci (je nezbytná) – ovšem kvalitní, tam, kde se vám věnují a neodbydou vás jen jako kus. Každý rok navštěvujte lázně (vhodná je právě voda v termálních lázních). Pomůže i pobyt u Mrtvého moře. Provádějte dechové cviky, jde o prevence dýchacích funkcí a srdečních potíží. Příznačná je léčba rázovou vlnou, vápenaté usazeniny se rozpouští a rozruší, léčba v mrazící komoře, kryoterapie, po šokové terapii mrazem se potlačí zánět a zlepší pohyblivost, navštěvovat bazén, cvičit ve vodě, dobře sedět, vhodná židle či střídat s balónem, dobře spát, kvalitní postel – spíše tvrdší, nespat na boku, mít pod hlavou jen malý polštářek.
Autor: © svevi
Foto: © Net