Je to kopřivka nebo něco jiného?
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechodného erytému (zarudnutí kůže), který vzniká po bouřlivých emocích, po požití horkých nápojů či po slunění. V průběhu vývoje nemoci začíná být erytém vidět pořád, v kůži jsou viditelné rozšířené malé cévy (teleangiektasie). Poté začínají vznikat pupínky (dermatologové říkají papuly). Obsah pupínků či puchýřků je sterilní, nebo může obsahovat bakteriální flóru. Papuly se hojí bez jizev. Pacient si může rovněž povšimnout otoku v dané oblasti.
Kontaktní dermatitida
Neinfekční zánětlivé onemocnění kůže vyvolané látkami iritační (dráždící) povahy nebo alergickou reakcí. Charakteristickým znakem bývá různě dlouhá doba trvání choroby, sklon k recidivám a pestrý klinický obraz. Alergické reakce jsou specifické, vyžadují předchozí senzibilizaci (přecitlivělost) kůže a objevují se u určitého počtu jedinců. Riziko senzibilizace je individuální, schopnost vyvolat senzibilizaci je geneticky determinovaná. Vzniká kontaktem kůže s látkami zevního prostředí, které kontaminovaly kožní povrch, pronikly jeho bariérou a navodily v organismu imunologickou reakci. Iritační reakce jsou nespecifické a nevyžadují předcházející senzibilizaci. Jedná se o odpověď na iritační podněty, které se dají vyvolat téměř u všech exponovaných (vystavených) osob, ale odpovědi bývají různé.
U iritační dermatitidy (vyvolané dezinfekčními látkami, insekticidy, detergenty, rozpouštědly, vosky a leštidly) je charakteristické ostré ohraničení na místě působení škodliviny. V akutním stadiu se projevuje erytém (zarudnutí kůže), otok, puchýře a bulky, při chronickém průběhu zhrubnutí kůže se šupinami a ragádami. Velmi agresivní škodliviny mohou až poleptat kůži, vyvolat vředy (urcelace) nebo odumření živé tkáně (nekrózy). Alergeny s vysokým senzibilizačním potenciálem (například některé rostlinné alergeny nebo neomycin) vyvolávají většinou akutní puchýřnaté projevy. Slabší, ale často se vyskytující alergeny vyvolávají projevy chronické.
Atopická dermatitida
Je několik různých názorů na to, do jaké skupiny nemocí atopický ekzém zařadit. Mnozí se domnívají, že je to onemocnění kožní, jiní trvají na tom, že se jedná o genetickou odchylku, a třetí skupina je toho názoru, že jde o chorobu imunitního charakteru. Ve skutečnosti mají všechny teorie něco do sebe. Atopický ekzém je onemocnění dané geneticky a jeho výsledkem je patologická imunitní odpověď organismu, která se projeví na kůži. Jde o velice častou nemoc, kterou trpí až 20 % dětí a cca 6 % dospělých. V České republice se týká asi 10 % obyvatel. Často bývá doprovázena také jinými alergickými onemocněními, jako jsou astma bronchiale, senná rýma, alergické záněty spojivek, kopřivka a jiné, což se dohromady označuje jako atopický syndrom. Ten mívá dlouhodobý průběh s opakovanými novými záněty. Vznik a rozvoj tohoto onemocnění bývá velice individuální. Příčiny vypuknutí či zhoršení ekzému jsou celkem tři. První je přehnaná patologická imunitní odpověď na určitý alergen. Dále kožní nedostatečnost daná atypickou tvorbou kožních tuků, které nejsou schopny vázat vodu, kůže se tedy vysušuje a slábne, čímž umožňuje průnik různých alergenů. A třetí příčinou může být naladění nervového systému. Ten totiž způsobuje zvýšenou svědivost, citlivost a dráždivost kůže s ohledem na psychický stav jedince. Těžké životní situace, stres a nespokojenost vedou ke zvýšenému výskytu rozsevu, častějšímu škrábání a k celkovému zhoršení.
Pityriasis rosea
Pityriasis rosea je běžné akutní kožní onemocnění nejasné etiologie. Pátrá se po virové či bakteriální příčině, ale k jednoznačným závěrům odborníci zatím nedospěli. Pityriasis rosea postihuje obvykle děti a mladé dospělé. Generalizovaný výsev papuloskvamózního erytému je předznamenán výskytem iniciálního primárního ložiska. Tato mateřská skvrna je často mylně diagnostikována jako ekzém. Dokud nedojde k výsevu malých charakteristických sekundárních ložisek, která sledují Langerovy linie štěpitelnosti kůže, pityriasis rosea se jen obtížně rozpoznává. Výsev podobný pityriasis rosea mohou způsobit některé léky a diferenciálně diagnosticky je třeba uvažovat o několika dalších chorobách včetně sekundárního stadia syfilidy. Malá kontrolovaná studie uvádí rychlejší ústup exantému po léčbě erythromycinem, ale mechanismus účinku není znám. Zhojení vyrážky lze urychlit léčbou ultrafialovým světlem, která je však spojena s rizikem vzniku hyperpigmentace. Při svědění se často podávají lokální či systémové kortikosteroidy a antihistaminika. Pityriasis rosea je časté kožní onemocnění charakterizované iniciální primární skvrnou neboli mateřským ložiskem a pozdějším výsevem lézí rozesetých po Langerových liniích štěpitelnosti kůže. Několik kazuistik z dermatologické praxe nasvědčuje tomu, že incidence pityriasis rosea dosahuje vrcholu u osob od 20 do 29 let, aniž by u jednoho z pohlaví nějak převažovala.
Kopřivka na kůži – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět kopřivku.
Domácí léčba kopřivky
- Aplikace mokrých studených obkladů na postiženou oblast kůže.
- Pití bylinných čajů, velmi účinné jsou zelené čaje, lékořicové čaje, heřmánkový čaj.
- Rostlinná antihistaminika – kopřiva nebo bazalka.
- Velmi účinná je teplá ovesná koupel, která zmírňuje svědění a uklidňuje pokožku.
- Použití gelu aloe vera (tato rostlina je účinná na všechny kožní onemocnění).
- Použití zázvoru.
- Obohacení jídelníčku o vitamíny, zejména vitamín C, který posílí imunitní systém a předchází kožním onemocněním.
- Pokud se kopřivka nelepší, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Twice25