Jablečný ocet
Jablečný ocet je starý lidový lék a jako takový se používá na celou řadu zdravotních potíží. Jeho zastánci tvrdí, že může léčit artritidu, působí jako ochrana při osteoporóze, snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi, působí jako prevence rakoviny, ničí záněty a infekce a rovněž napomáhá lepšímu trávení, odbourává tuky a podporuje hubnutí, zlepšuje paměť a chrání mysl proti stárnutí. V medicíně má ocet opravdu bohaté využití a první zmínky o něm se objevují už před 10 000 lety. Byli to právě Babyloňané, kteří zhruba 5 000 let před Kristem získali kyselou tekutinu procesem kvašení. Na výrobu octa použili datlové palmy, hrozny, fíky a věřili v jeho vynikající léčivé vlastnosti.
Jablečný ocet se dnes prodává jako zdravější alternativa vinného octa. Mnoho výrobců tvrdí, že obsažený beta-karoten působí proti volným radikálům, že se jako významný antioxidant podílí na regeneraci a že předchází mutaci lidských tkání. Použití jablečného octa jako léku na artritidu není prokázáno, je ale založeno na domněnce, že ocet rozpouští krystaly kyseliny, které se ukládají v kloubech a okolních tkáních, následkem čehož se snižuje pohyblivost kloubu. Tyto krystaly způsobují rovněž předčasné stárnutí organismu. Podle některých teorií jablečný ocet umí tyto krystaly proměnit v roztok a vyloučit z těla. Podobně tvrzení o tom, že jablečný ocet snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, má svou teoretickou základnu. Ta vychází z předpokladu, že lidé při konzumaci těžkých bílkovinných a tučných pokrmů přirozeně touží po „něčem kyselém“. Jablečný ocet prý ředí krev, což následně vede k volnějšímu průtoku krve bez zatížení srdce. Jiné zdroje uvádí, že přítomný pektin funguje přes trávicí systém, kde váže cholesterol a podporuje jeho vyloučení z organismu. Jablečný ocet je k dispozici také ve formě tablet. Výrobky bývají kombinované například s vlákninou, případně jinými bylinnými složkami. Jejich účelem je usnadnění trávení těžkých jídel a také podpora spalování tuků.
Obsah jablečného octa
Jablečný ocet zlepšuje metabolismus, čistí organismus a odstraňuje škodlivé látky, ve výsledku se tak můžete dočkat nejen rychlejšího „spalování“, tedy nějakého toho úbytku na váze, ale také zlepšení imunity, protože bojuje i proti nachlazení. Obsah vitamínů B či biotinu má rovněž vliv na zlepšení a vyčištění pokožky. Ve velmi zředěném stavu si jím můžete dokonce pokožku potírat, i to by mělo zmírnit sklony k pupínkům či akné. Co tedy jablečný ocet obsahuje? Zejména kyselinu octovou, a to v obsahu kolem 5 %, která mu dodává typickou kyselou chuť a octový nádech. Dále je zde vysoký obsah jablečného pektinu a vitamínů skupiny B (B1, B2, B6), niacin, kyselina pantothenová, biotin, který má vliv na lepší kvalitu vlasů, nehtů a pleti, samozřejmě vitamín C, dále obsahuje draslík, něco málo železa, fosforu či vápníku.
Rizika jablečného octa
Všeobecně je riziko při příležitostném použití malého množství jablečného octa velmi nízké. Avšak při dlouhodobějším používání nebo užívání ve velkých dávkách by mohl představovat riziko. Zde jsou některé věci, které je dobré mít na paměti:
- Jablečný ocet je velice kyselý. Jeho hlavní složkou je kyselina octová. Jak název napovídá, je to poměrně ostrá a výrazná složka. Jablečný ocet by se tedy měl vždy před požitím zředit vodou nebo šťávou. Čistý jablečný ocet by mohl poškodit zubní sklovinu a tkáň v ústech a krku. V jedné studii je uveden případ, kdy žena užívající doplňky z jablečného octa utrpěla trvalé poškození jícnu poté, co jí tabletky uvízly v krku.
- O octu je známo, že způsobil kontaktní poleptání kůže.
- Dlouhodobé užívání jablečného octa by mohlo způsobit pokles obsahu draslíku a zhoršit hustotu kostní tkáně. Pokud máte nižší hladinu draslíku nebo máte osteoporózu, poraďte se o užívání jablečného octa se svým lékařem.
- Jablečný ocet může teoreticky reagovat s diuretiky, projímadly a léky proti cukrovce a nemocem srdce. Jestliže máte cukrovku, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete ocet užívat. Ocet obsahuje i chróm, který může pozměnit hladinu inzulínu.
Léčivé účinky jablečného octa
V jablečném octu jsou obsaženy minerální látky a stopové prvky, zejména pak draslík, který je důležitý pro činnost srdeční svaloviny. Balastní látka pektin pak pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Kyselina octová dodává tomuto prostředku protibakteriální účinek. Škodlivé bakterie tento ocet potlačuje a má naopak příznivý vliv na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Ačkoliv má ocet kyselou chuť, působí na organismus stejně jako citrony, tedy zásaditě, je tak účinným prostředkem proti nebezpečnému překyselení organismu.
Jablečný ocet nalézá své využití jako léčebný prostředek při těchto zdravotních problémech:
- narušená střevní mikroflóra
- chronická únava
- poruchy prokrvení a oběhové potíže
- chronické bolesti hlavy
- infekce močových cest
- záněty dýchacích cest
- bolesti v krku
- sportovní zranění
- bolesti kloubů, revma
- menstruační potíže
- ranní nevolnost v těhotenství
- gynekologické výtoky, mykózy
- křečové žíly
- hemoroidy
- kožní problémy
- roztřepené a slabé vlasy
- nadváha
Jablečný ocet se užívá s vodou ve formě nápoje, dále k inhalacím, ke kloktání, k výplachům, jako zábal, obklad či přísada do koupele.
Jablečný ocet – cena
Zde je obchod, kde se dá sehnat jablečný ocet nejlevněji.
Výhody domácího jablečného octa, jeho výroba
Jablečný ocet obsahuje draslík, který příznivě ovlivňuje pokožku, srdce a cévy, dále vlákninu s pektinem, který pomáhá snižovat cholesterol. Také obsahuje vápník, který je důležitý pro tvorbu kostí a zubů. Dalšími látkami obsaženými v jablečném octu jsou i beta-karoten a hořčík. Beta-karoten je důležitý pro boj s volnými radikály a hořčík podporuje látkovou výměnu.
Výroba jablečného octa – první recept
Umyjeme kilo jablek, nastrouháme i se slupkou a jádřincem, vložíme do skleněné nádoby a zalijeme vodou tak, aby sahala pět centimetrů nad jablka. Orientačně bude potřeba asi 3 litry vody na jeden kilogram jablek. Poté přiklopíme víčkem a nechám týden na teplém místě. Dvakrát za den je nutno dobře promíchat (dřevěnou vařečkou). Po týdnu se vše scedí a opět uzavře do nádoby na dalších 21 dní na tmavé místo. Poté se ocet přecedí a nalije do lahví, které se uzavřou a uchovávají v lednici.
Výroba jablečného octa – druhý recept
Umytá jablka beze stopky a okvětí se nastrouhají i s jádřincem. Poté se dají do pětilitrové sklenice (do poloviny) a zalijí vodou. Následně se přidá 100 gramů cukru na 1 litr vody a kůrka chleba. Sklenici přiklopíme a nechám v teple kvasit. Jednou denně by se vše mělo promíchat dřevěnou vařečkou a nechat odstát po dobu dvou týdnů. Poté přecedit a vymačkat. Vše se nechá odstát po dobu 6 týdnů, ale již se nic nemíchá. Poté se vše několikrát scedí a kvašení je u konce. Na octu se nesmí vytvořit zátka.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © BotMultichill