Druhy anémie
Sideropenická anémie
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z živočichů), dále může být způsobena poruchou vstřebávání, nedostatkem vnitřního faktoru ze žaludeční sliznice, perniciózní anémie, následkem odnětí žaludku, poruchou vstřebávání v tenkém střevě, v důsledku onemocnění slinivky břišní nebo chronického zánětu slinivky břišní.
Perniciózní anémie
Jedná se o autoimunitní poruchu, kdy dochází k ochabnutí žaludeční sliznice a tím k selhání vnitřního faktoru a zvýšení tvorby žaludeční kyseliny, která snižuje vstřebávání vitaminu B12. Častěji se toto onemocnění projevuje v dospělém věku a u lidí se světlými vlasy a modrýma očima. Příznaky této anémie mají pomalý nástup, a proto k stanovení správné diagnózy často dochází v pokročilém stadiu. Patří sem otupění, únava, snížení hmotnosti a bledost. Dále se vyskytují neurologické příznaky – může se objevovat brnění v končetinách, které může přejít až do ochrnutí a postižení mozkové činnosti až v demenci. K vyšetření poslouží krevní obraz, ze kterého se určí hladina vitaminu B12. Dle těchto výsledků se potom podává vitamin B12 injekčně do svalu, jelikož při podávání ústy se nevstřebává. Nejprve se podává do doplnění správné hladiny, která se potom udržuje po zbytek života. Léčba může oddálit neurologické příznaky a zastavit procesy pozdějších změn.
Nedostatek kyseliny listové
Kyselina listová je vitaminem skupiny B a její účinky úzce souvisejí s vitaminem B12. Nachází se v játrech, kvasnicích a zelené zelenině. V těhotenství je potřeba její vyšší hladiny, proto je nutné ji dodávat i v tabletách, aby se zabránilo defektům nervové trubice plodu (například rozštěpu páteře). Příčinou nedostatku může být snížený příjem přicházející se stářím, alkoholismus, špatné vstřebávání, například u Crohnovy choroby, výskyt u nedonošených dětí. Nedostatek kyseliny listové se projevuje stejně jako anémie. Řešením je také podávání nedostatkového vitaminu, tudíž kyseliny listové, v tabletách, s důrazem na léčbu původní příčiny.
Aplastická anémie
Aplastická anémie je onemocnění, které se vyskytuje ojediněle. Je způsobeno útlumem kostní dřeně. V kostní dřeni dochází k tvorbě všech složek krve – červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Při utlumení její funkce se hladina všech složek sníží. Toto onemocnění je především získané (projeví se během života), ale jsou i jedinci, kteří tuto nemoc zdědí. Se vznikem aplastické anémie lze spojit i ostatní druhy anémie. Mohou ji také způsobit léky proti rakovině a podobně. V krevním obraze nalezneme nízký počet všech druhů krevních částic (pancytopenii). Léčba se soustředí na odstranění příčiny. Následuje spíše podpůrná péče, kdy se podávají transfúze (krevní složky) a antibiotika. U mladých a starých lidí s těžkou formou onemocnění lze transplantovat kostní dřeň či nasadit imunosupresivní léčbu.
Hemolytická anémie
Při hemolytické anémii dochází k předčasnému rozpadu červených krvinek, který se děje ve slezině. Toto onemocnění vykazuje jak zvýšenou tvorbu červených krvinek, tak zároveň jejich zvýšené odbourávání. Příčiny můžeme rozdělit na dědičné a získané. Mezi dědičné patří porucha membrány červených krvinek, narušený tvar hemoglobinu (například srpkovitá anémie). Mezi získané příčiny řadíme imunitní, neimunitní a smíšené (infekce, léky či zvětšení sleziny). Hemolytická anémie se projevuje bledostí, žloutenkou a zvětšením sleziny (splenomegalie).
Diluční anémie
Pokud dojde ke zvýšení množství vody v krvi, změní se v krvi poměr voda/červené krvinky. Jinými slovy dojde k relativnímu nedostatku červených krvinek v krvi. Takový stav mohou způsobit antidiabetika glitazony.
Megaloblastická anémie
Při tomto onemocnění krevní dřeň produkuje nezvykle velké množství abnormálně velkých, ale nezralých červených krvinek (megaloblastů). Tento typ anémie má několik různých příčin. Mezi ty nejčastější patří nedostatek vitaminu B12 a nedostatek vitaminu B9, tedy kyseliny listové.
Srpkovitá anémie
Srpkovitá anémie mění normální kulaté červené krvinky do buněk, které mají tvar srpku měsíce. Normální červené krvinky snadno procházejí krevními cévami a roznášejí kyslík do celého těla, ale srpkovité červené krvinky uvíznou a blokují krevní řečiště, což způsobuje bolesti, ale může také poškodit orgány, svaly a kosti. Srpkovitá anémie je dědičná a přenáší se z rodičů na děti. Dítě musí zdědit dva srpkovité geny, jeden od matky a druhý od otce. Pokud zdědí gen jen od jednoho rodiče, stává se pouze jeho přenašečem.
Anémie u dětí
Pokud pediatr diagnostikuje u dětského pacienta anémii z nedostatku železa, měla by následovat rychlá suplementace železem jako prevence psychiatrických důsledků. A naopak psychiatři by měli zkontrolovat koncentraci železa v plazmě u těch dětí a adolescentů, kteří je navštíví s psychiatrickými příznaky.
Příčiny anémie
První příčinou je porucha samotné tvorby červených krvinek. K té může dojít, nemá-li vyvíjející se krvinka dostatek železa, vitaminu B12 či kyseliny listové. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Proto může být jejich vývoj narušen útlakem kostní dřeně nádorovými buňkami, například při leukémii. Anémie také vznikne, jestliže je více červených krvinek zničeno než vytvořeno. Můžeme sem zařadit také nemoci krevního barviva – hemoglobinu. Krvinka, která v sobě nese špatné krevní barvivo, bývá zničena dříve než krvinka zdravá. Tímto způsobem se lidské tělo zbavuje buněk, které mu nepřináší žádný užitek. Nesmíme zapomenout ani na krvácení. Člověk může ze svého 5–6litrového objemu krve ztratit náhle 1,5 litru. Při pomalém krvácení až 2,5 litru krve. Menší ztráty krve se vyrovnávají přesunem z krevních zásobáren (játra, slezina) a převedením tkáňového moku do krve. Tím se však krev naředí a výsledkem je opět anémie. V určitém rozsahu probíhá neustálá obnova krevních buněk tím, že krvinky i plazma se jednak plynule nově vytvářejí, jednak zanikají. Denně se takto obnovuje asi 50 ml krve. Znamená to, že za rok se objem krve u člověka vymění 3–3,5krát.
Příznaky a projevy anémie
Anémie má ve většině případů pozvolný nástup. Hlavními symptomy, vedoucími ke správné diagnóze, jsou příznaky nápadné bledosti a snížená výkonnost. Objevuje se spavost (letargie), mdloby, dušnost, zvýšená srdeční frekvence (tachykardie), bledost kůže a sliznic. Může dojít k vyvolání anginy pectoris (palčivá, svíravá bolest za hrudní kostí), hlavně pokud pacient zároveň trpí aterosklerózou (zúžení cév) srdečních (koronárních) tepen. U starších osob se projevuje zmatenost. U lidí trpících srdečním onemocněním a starších pacientů může dojít až k srdečnímu selhání. Anémii můžeme rozdělit do osmi skupin dle příčiny jejího vzniku. Každá skupina má své specifické příznaky, příčiny a léčbu. Hlavní dělení je podle velikosti krvinek na makrocytární (velké krvinky), mikrocytární (malé krvinky) a normocytární (krvinky běžné velikosti).
Léčba anémie
Obecně můžeme říci, že se léčba anémie soustředí na průvodní příčiny určitého druhů anémie. Není vyloučeno, že se může prolínat více druhů anémií. Před léčbou se pomocí krevních testů zjišťují hladiny hemoglobinu, železa, kyseliny listové, vitaminu B12, červených krvinek nebo náznaky jiného onemocnění ostatními vyšetřovacími metodami. Poté se může teprve léčba zaměřit na podávání jednotlivých chybějících složek v těle či na léčbu jiné choroby vyvolávající anémii.
Strava proti anémii
Základem předcházení vzniku chudokrevnosti je správné složení jídelníčku. Nemělo by v něm chybět maso, které je základním zdrojem železa pro naše tělo. Alternativou masa mohou být vajíčka, ale s nimi se to nesmí přehánět, máte-li v krvi vysokou hladinu cholesterolu. Pro vstřebávání železa je důležitý dostatečný přísun vitaminů, hlavně vitaminu C, B12 a E.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Hawlet