Ganglion – příčiny
Gangliony jsou idiopatické, mechanismus jejich vzniku není plně prozkoumán. Jedním možným důvodem je dlouhodobé podráždění či infekce v kloubu. K tomu může dojít například po úraze nebo při dlouhodobém přetěžování (poměrně časté jsou gangliony u gymnastů). Jiným možným důvodem je únik kloubní tekutiny přes jakýsi zpětný ventil. Prapříčinou vzniku pak může být změna kloubu v důsledku vážnějšího zdravotního problému, například kostního nádoru, zlomeniny, artrózy. Ganglion je častější u žen než u mužů. Nejčastěji se objevuje u styku člunkovité kosti s poloměsíčitou kostí.
Ganglion – diagnostika
Pokud si na zápěstí či na prstech nahmatáte zduření, které je uloženo podkožně, je elastické a drží u kosti, jedná se zřejmě o ganglion. Některá ganglia však mohou být velmi tuhá, působí dojmem kostního hrbolu. Kůže nad nimi nebývá změněna. Ganglia mohou být bolestivá, hlavně při svém prvním výskytu nebo při větší pracovní zátěži. Ganglia často mění svou velikost a tvar, někdy mohou dokonce úplně zmizet. V závislosti na velikosti a umístění mohou omezovat pohyby ruky či prstů. Pokud máte podezření, že se u vás jedná o ganglion, navštivte lékaře. Lékař, který ganglion vyšetřuje, může doporučit rentgenové vyšetření sousedících kloubů, aby vyloučil jejich případné postižení. Ve sporných případech může pomoci ultrazvukové vyšetření, případně magnetická rezonance. Nicméně lokalizace a klinický vzhled je u ganglií typický. Naléhavost návštěvy není urgentní, nebezpečí z prodlení v případě ganglia nehrozí. Spěchat by měl jen ten, koho ložisko bolí, případně si není jist, zda se nejedná o něco vážnějšího.
Ganglion foto
Tady jsou fotografie, na kterých je vidět ganglion.
Ganglion – léčba
Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, léčba není nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. „Babské“ rady ohledně rozklepávání cyst kladívkem či jejich rozmačkávání nelze v žádném případě doporučit.
Pokud je ale ganglion bolestivý, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelný, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. Provede se buď prosté odsátí (aspirace) obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny, nebo lze přiložit dlahu ke zmírnění subjektivních potíží. Pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia. Cílem operace je odstranění vlastního ganglia spočívající v současném odstranění části kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy, z nichž ganglion vyrůstá. Operace se provádí většinou ambulantně a při místním znecitlivění. Po výkonu může být někdy doporučeno krátkodobé znehybnění ruky dlahou. Někteří pacienti mohou po operaci pociťovat bolestivost nebo nepohodlí různé intenzity a mohou mít i větší či menší otok v oblasti chirurgického zásahu. Po zhojení rány a rozcvičení ruky ale brzy dosahují plné funkční aktivity. Přestože je chirurgické odstranění asi tím nejefektivnějším způsobem terapie, mohou se ganglia znovu objevit. Chirurgický zákrok totiž řeší pouze následek, nikoli příčinu onemocnění. Ta i nadále není zcela jasná.
Alternativní léčba
Alternativní léčba se většinou omezuje na pooperační stavy a prevenci. Jsou aplikovány protizánětlivé bylinné čaje, obklady a máčení v darkovské nebo karlovarské vřídelní soli, masti s esencemi povzbuzujícími látkovou výměnu (například mast s borovou esencí, tygří nebo opičí balzám). Jsou doporučovány koupele v silně minerální, například vřídelní vodě (a jiné možnosti balneoterapie) nebo mořské vodě, léčba minerálním mořským bahnem (a jiné možnosti talasoterapie). Někdy pomáhá pasivní zahřívání místa, například nošení pružných úpletových návleků („potítka“).
Komplikace
Ganglia se mohou postupně zvětšovat a svou velikostí postupně ruku invalidizovat. Potom i menší fyzická zátěž ruky může být pro pacienta nepříjemná až bolestivá. Pokud se nacházejí kolem nehtů, mohou tyto nehty deformovat, mohou spontánně prasknout a případně se infikovat. Těmto komplikacím se dá předejít včasným odstraněním, i když s malým rizikem, že se onemocnění může opakovat i přes korektně provedený chirurgický výkon. Počet recidiv se může pohybovat kolem 10 procent. Prevence není známa.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Rif