Co je akné?
Akné patří mezi neinfekční chronická zánětlivá onemocnění mazových žláz a vlasových vývodů (folikulů). Právě zde se uplatňují hlavní faktory související s anatomií a vedoucí k poruchám funkce této jednotky. Tento typ folikulu s přídatnou mazovou žlázou, jak již bylo uvedeno výše, se nazývá pilosebaceózní jednotka. Největší počet a velikost mazových žláz vázaných na vlasové folikuly se nachází v obličeji, na zádech, zejména mezi lopatkami a nad hrudní kostí. Jsou typické pouze pro člověka a svým utvářením predisponovány pro vznik aknózních lézí. Na vzniku, ale i dalším průběhu onemocnění se podílí různou mírou především vnitřní faktory:
Zvýšená tvorba mazu (seborea) vzniká na základě zvýšené činnosti mazových žláz, za kterou zodpovídají androgeny. Činnost mazových žláz je ovlivňována ještě hormony podvěsku mozkového, štítné žlázy a působením centrálního nervového systému. Do jisté míry je nutno počítat i s geneticky podmíněnou vnímavostí mazových žláz (respektive jejich androgenních receptorů) k pohlavním hormonům. Může být také částečně ovlivňována dietou, duševním stavem a některými léky. Mazové žlázy jsou často vlivem působení androgenních hormonů velké a velmi aktivní. Navíc všechny důležité složky mazu jsou komedogenní a svými vlastnostmi farmakologickými i toxikologickými jsou schopné vyvolávat zánětlivou reakci. Průnik mazu z folikulu do okolní kůže (škáry) vyprovokuje prudkou reakci okolní tkáně. Stává se tak například po prasknutí stěny chlupového kanálku v důsledku nevhodného mechanického odstraňování komedonů s následným rozvojem zánětlivých lézí.
Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk probíhá ve folikulech a ve vývodech mazových žláz. Tyto rohové buňky mají zvýšenou přilnavost, což stěžuje jejich odlučování a blokuje uvolňování mazu na povrch kůže. Zrohovatělé buňky jsou na sebe tak pevně přisedlé, že nemohou být vypuzeny na horní vrstvu pokožky ve formě jednotlivých šupinek, jak je běžné u lidí netrpících akné. Kromě toho tyto buňky reagují zvláště citlivě na další zevní i vnitřní faktory (takzvané aknegenní faktory) vyšší schopností rohovatění a tím k tvorbě dalších komedonů. Dochází tak k ucpávání vývodu folikulu mazové žlázy těmito nahlučenými zrohovatělými buňkami a hromadícím se množstvím mazu, což je zpočátku patrné pouze mikroskopicky v podobě takzvaných mikokomedonů. Komedony jsou tedy výsledkem poruchy zrání buněk, které vystýlají stěnu vývodu folikulu mazové žlázy na normální zrohovatělou buňku. Postupně dalším přibýváním zrohovatělých buněk a mazu dochází k prvním projevům patrným již na povrchu kůže ucpanými póry, doprovázenými mastnou pletí. Mastná pokožka se jeví jako nečistá, silně se lesknoucí s velkými póry.
Bakteriální flóra je představována především mikrobem Propionibacterium acnes, jehož kolonie osídlují hlubší části folikulů, kde je bezkyslíkové, takzvané anaerobní prostředí. Jeho působení na vznik zánětlivých projevů akné je nepřímé, to znamená, že bakterie se zejména v počátku onemocnění neuplatňují jako infekční činitelé. Nejčasnější projevy zarůžovělých pupínků vznikají prostřednictvím protilátek vytvářených proti Propionibacterium acnes. Protilátky proti tomuto mikrobu jsou vysoké v krvi pacientů s akné. Teprve nadměrné množství mazu vytváří příznivé prostředí pro vzrůstající počet propionibakterií, čímž se zvyšuje i množství jimi produkovaných, biologicky aktivních látek, přispívajících jak ke vzniku komedonu, tak k zánětlivé reakci. Propionibacterium acnes totiž produkuje enzymy, které štěpí tuky na mastné kyseliny, z nichž některé působí nepříznivě na stěnu folikulu tím, že ji činí méně odolnou jak vůči nahromaděnému obsahu folikulu, tak mechanickému čištění pleti, a dochází tak k snadnému prasknutí folikulární stěny. Obsah z vývodů folikulů mazových žláz je v podstatě cizí látkou pro hlubší části kůže (škáru) a zdejší buňky (bílé krvinky) reagují na tento materiál stejně jako na cizí tělísko, čímž vzniká reakce obdobná vzniku uzlíčku (granulomu) kolem cizího tělíska. Zpočátku se tedy nejedná o hnisavou reakci. Individuální způsob reakce na tento cizorodý materiál komedonu se následovně obráží v klinickém obraze akné u jednotlivých pacientů. V dalším rozvoji se posléze na kůži začnou objevovat pupínky a neštovičky, které v dalším průběhu mohou přecházet v zanícené uzly, vřídky a infiltráty. Vznik a rozsah zánětlivé reakce je dán stupněm imunity vůči Propionibacterium acnes. Mikrobi na povrchu kůže jsou pro etiologii akné významní jen zcela nepatrně.
Dědičnost (genetická vloha) hraje u akné důležitou roli. Dědičné faktory určují rozsah velikosti a intenzitu funkce mazových žláz, zvýšenou citlivost androgenních receptorů pro androgenní hormony i jejich počet, a tím predispozici ke vzniku akné. Do určité míry se vliv dědičnosti uplatňuje také v klinickém obraze a trvání akné.
Typy akné
Mírná forma akné (Acne comedonica)
Projevuje se menšími červenými flíčky nebo menším množstvím bílých nezanícených pupínků, někdy s černou tečkou. Začít s akné bojovat v tomto stadiu je to nejlepší, co můžeme udělat.
Střední forma akné (Acne papulopustulosa)
Tady už situace začíná být vážnější. Pokud je na kůži větší množství pupínků s bílými nebo černými tečkami a dochází k jejich zanícení (pupínky jsou červené, tvrdé a na pohmat bolí), pak už se začínáme potýkat se středně těžkou formou akné. Nezbývá než znovu doporučit dbát na prevenci a použít některý z přípravků proti akné.
Těžká forma akné (Acne conglobata)
Rozsáhlé, bolestivé pupeny, často až hrboly (abscesy), mnohdy tvořící propojené souvislé plochy dlouhodobě přetrvávající na pokožce. To je nejtěžší forma akné. V takovém případě se jedná o hluboké záněty, které se hojí jizvami. Zásah specializovaného lékaře-dermatologa je nezbytný. Dále se rozlišuje dětské akné (v ojedinělých případech se objevuje u novorozenců vlivem působení mateřských hormonů), medikamentózní akné (způsobené užíváním některých léků, například na štítnou žlázu či epilepsii, nebo hormonů, ale i vitamínů B3, B6 a B12), profesní či profesionální akné (zaviněné přímým kontaktem s oleji, ropnými látkami, jodem a podobně), akné dospělých žen (za příčinou vzniku většinou stojí hormonální poruchy) a akné kosmetická (při nadměrném používání vazelínových přípravků, mastí a tak dále).
Příčiny tvorby akné
- Dědičnost. Náchylnost ke vzniku akné je u rodinných příslušníků podobná. Například školák s akné má většinou v rodině i další členy, kteří akné trpí.
- Hormonální aktivita, tedy menstruační cykly a puberta. Během puberty je zvýšena produkce mužských hormonů androgenů, což způsobuje zvětšení mazových žláz, které následně produkují více mazu.
- Podráždění kůže a jakýkoliv druh škrábání způsobuje zánět kůže. Protizánětlivé léky na kůži hojení akné zlepšují.
- Stres, způsobující zvýšenou produkci adrenalinu. Nicméně některé nové testy tento faktor vyvracejí.
- Nahromadění odumřelých buněk kůže, které ucpávají póry.
- Bakterie v pórech. Propionibacterium acnes je anaerobní bakterie, která způsobuje akné.
- Požívání anabolických steroidů.
- Používání léčiv obsahujících lithium, barbituráty nebo androgeny.
- Chronické požívání amfetaminů či podobných léků.
Jak pečovat o aknózní pokožku?
Péče o pleť je velmi důležitá a existuje několik šetrných způsobů, které zahrnují nejen bezbolestné, ale i razantní čištění a napařování. Nejprve by mělo dojít k diagnostikování stavu aknózní pleti a určení nejlepšího způsobu ošetření. K ošetření pleti se používá několik druhů přístrojových metod (ultrazvuk, mikrodermabraze, ozonizér). Součástí ošetření je cíleně vybraná kosmetika na aknózní pleť a doporučení domácí péče.
Léčba akné
Léčba akné závisí na typu akné, stupni postižení a rozsahu změn. V zásadě lze léčbu rozdělit na místní a celkovou. K místním lékům patří komedolytika, léky antibakteriální a ostatní. Jde o léčbu dlouhodobou, která vyžaduje trpělivost lékaře i pacienta. Doporučuje se používat kombinace lokálních léků, zvažovat použití léků v celkové aplikaci. Pacient má dbát o zvýšenou hygienu kůže, omezit pobyt na slunci, často se uvádí zhoršení u moře (působení UV záření, výrazné pocení, zvýšení tvorby kožního mazu).
- Komedolytika. Komedolytika působí tak, že uvolňují již vytvořené komedony a zabraňují jejich opětovnému vzniku.
- Antibakteriální látky. Antibiotika hubí bakterie, které způsobují zánět. Mezi nejčastější léky patří zejména ty s obsahem benzoylperoxidu, kyseliny azelaové. Také jsou vhodná lokální antibiotika.
Fotografie akné
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět akné.
Video na odstranění akné
Zde je video, na kterém je názorně ukázáno odstranění akné.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Jean-no