Příklady kožní plísně a jejich patogenů
- Plísně na kůži (Tinea corporis) způsobují dermatofyty Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum a Microsporum canis.
- Mykóza kůže na nohou (Tinea pedis), kterou nejčastěji způsobuje E. floccosum, Trichophyton rubrum a Trichophyton mentagrophytes.
- Plíseň ve vlasech (Tinea capitis), kterou způsobují Trichophyton tonsurans, Microsporum canis a Microsporum audouinii.
- Plíseň ve vousech (Tinea barbae), kterou způsobuje Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton verrucosum a Trichophyton rubrum.
- Plíseň na nehtech neboli onychomykóza (Tinea unguium), kterou způsobují E. floccosum, Trichophyton rubrum a Trichophyton mentagrophytes.
Plíseň na kůži foto
Tady je několik fotografií, na kterých je vidět plíseň na kůži.
Příčiny kožního plísňového onemocnění
Mezi nejčastější příčiny kožní plísně patří kontakt s těmito dermatofyty: T. rubrum, Microsporum canis, T. interdigitale a T. mentagrophytes. Jejich hlavní přenos probíhá při přímém kontaktu s nakaženými lidmi či zvířaty. Mezi vzácné příčiny nákazy patří, přenos prostřednictvím kontaktu s půdou.
Nebezpečí u plísně na kůži
Komplikace plísně nehtů může vznikat jako bakteriální superinfekce nebo jako další jiné dermatofytýdy vyvolané zánětem na jiném místě těla, nežli je primární plísňová infekce.
Rizikové faktory pro vznik kožní plísně jsou malé kožní léze, oslabený imunitní systém, HIV infekce a Diabetes.
Diagnóza plísňového onemocnění na kůži
Je založena na klinickém zhodnocení vzhledu a na mikroskopickém vyšetření vzorku vlasů, kůže a nehtů, které byly odebrány seškrábnutím.
Plísni podobné nemoci, ale plíseň to není:
- Folikulitida decalvans (jizvová forma alopecie – vypadávání vlasů).
- Bakteriální kožní infekce (pyodermie)
- Diskoidní lupus erythematodes, někdy též nazýván jako kožní lupus erythematodes nebo také chronický diskoidní lupus erythematodes.
- Lyšej planopilaris, což je zánětlivé kožní onemocnění, které postihuje především vlasové folikuly.
- Pseudopelade Brocq, což je alopecie atrophicans, která se projevuje jako jizvící alopecie - ztráta vlasů.
Medikamentózní léčba antimykotiky
Lokální antimykotika:
- cyclopiroxolamine: Batrafen,
- deriváty imidazolu: Clotrimazol, ekonazol, mykonazol, ketokonazol, isoconazol, oxiconazol,
- tolnaftate: PEO Ochranný spray s tolnaftate,
- terbinafin: Lamisil,
- amorolfine: Funtrol a Loceryl, oba jako léčivý lak na nehty proti plísni.
Vnitřní antimykotika (prášky na plíseň)
- terbinafin,
- flukonazol, itrakonazol.
Lokální antimykotika vzhledem k dlouhodobému trvání léčby, mohou ukazovat špatné výsledky, protože mykózu sice vyléčí, ale nehet není stále uzavřen a často dochází k opětovné nákaze, což může vzbudit dojem, že lokální antimykotika nefungují. Zevně používaná antimykotika mají malou hloubku účinku a jsou proto používány k léčbě plísňových infekcí v počátečních stádiích. Pokud jde o pokročilé infekce plísně nebo hyperkeratózy, kdy je dermatofyt silně infiltrován v dermatóze, tak je vhodnější použít léčbu pomocí antimykotik s vnitřním užíváním.
Ložiska kožní plísně
Kůže, nehty a vlasy jsou tvořeny keratinem, který je základní potravou pro dermatofyty, které způsobují kožní plíseň. Vnitřní onemocnění dermatofyty nebylo nikdy pozorováno. Plísně se množí především v okrajových oblastech prstencových lézí, kde bývá součastně i nejsilnější zánět. Pokud patogeny napadnou vlasy, tak bývají často umístěny ve vlasových folikulech.
Autor: ©Jakub Vinš