Nízký krevní tlak
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na metabolismus celého organismu. Projevem snížené funkce štítné žlázy je také nízký krevní tlak. Nadledviny rovněž produkují řadu hormonů účastnících se regulace krevního tlaku, například adrenalin. Jeho nedostatek a samozřejmě i nedostatek dalších hormonů nadledvin způsobí neschopnost organismu reagovat na stres zvýšením tlaku, což může vést až ke smrti jedince.
Další stavy vedoucí k nízkému krevnímu tlaku jsou: krvácení, popáleniny, úporné zvracení či průjem, těhotenství, rekonvalescence po nemoci při dlouhodobém ležení, horko či kuřáctví marihuany.
Nejzávažnější příčinou nízkého krevního tlaku je šok. Šok může vznikat na základě různých příčin. Rozvíjí se při krvácení, při popáleninách, zhmoždění celého těla, při akutním zánětu slinivky břišní, akutním infarktu myokardu, při plicní embolii, otravách, těžkých infekcích, při nepřiměřených alergických reakcích a mnoha dalších život ohrožujících stavech.
Projevy nízkého krevního tlaku
Nízký tlak ve většině případů nezpůsobuje kromě případného snížení výkonnosti žádné problémy. Projevem nízkého tlaku mohou ovšem být i pocity nevolnosti, závratě, zhoršené vidění a srdeční slabost při náhlém postavení se nebo při změně chladného prostředí za teplou místnost. Vyskytuje se i únava nebo poruchy soustředění. Projevy nízkého krevního tlaku jsou nespecifické, což znamená, že se mohou vyskytovat i u řady dalších onemocnění. Nízký krevní tlak se u některých lidí nikterak neprojeví a pak takoví pacienti ani nevědí, že tímto stavem trpí. Mezi projevy nízkého krevního tlaku patří únava, spavost, bolest hlavy, bledost, zhoršené soustředění, zimomřivost a studené končetiny. V těžších případech se nízký krevní tlak může projevit i závratěmi, mžitkami před očima, studeným potem, celkovou nevolností a krátkodobou ztrátou vědomí.
Komplikace nízkého krevního tlaku
V důsledku nízkého krevního tlaku dochází rovněž k nižšímu prokrvení orgánů. Někteří lidé jsou na tento stav velice citliví a z tohoto důvodu může dojít až ke krátkodobé ztrátě vědomí, což vede k různým pádům a úrazům.
Příčiny krevního tlaku
Nízký krevní tlak se většinou vyskytuje u mladých, hubených žen. Je to tedy tělesná soustava, která určuje krevní tlak. V zásadě jsou k nízkému tlaku méně náchylní muži a plnoštíhlí lidé obecně. Nízký tlak může být podmíněn i geneticky a vyskytnout se u všech lidí všech dispozic. Za nízkým tlakem může v pozadí stát i opravdová nemoc. Může jít například o srdeční onemocnění, poruchy funkce štítné žlázy, nedostatek tekutin při dlouhotrvajícím průjmu nebo se může vyskytnout při skryté ztrátě krve. Krevní tlak může klesnout i po užívání některých léků (antidepresiva, odvodňovací léky). U dětí a dospívajících dochází k problémům s tlakem hlavně v období rychlého růstu, kdy srdce nestačí zásobovat celé tělo krví. U těhotných žen často klesá tlak v prvních týdnech těhotenství. Jde většinou o neškodnou záležitost, v určitých případech ovšem může dojít k nedostatečnému prokrvování placenty. U sportovkyň je nízký tlak zcela normální ve fázích klidu.
Diagnostika nízkého krevního tlaku
Diagnostika nízkého krevního tlaku spočívá v pečlivé anamnéze se zaměřením na výskyt tohoto stavu v rodině a na klinické příznaky, které pacienta obtěžují. Nezbytnou vyšetřovací metodou vedoucí ke stanovení diagnózy nízkého krevního tlaku je jeho opakované měření pomocí tonometru. Rovněž je možné pacienta indikovat k takzvané Holterovské monitoraci. K tělu pacienta se připevní monitor, který zaznamenává a měří krevní tlak v průběhu 24 hodin. Pacient si současně zapisuje veškeré aktivity, které v průběhu tohoto dne podstupoval, a údaje doplní časem. Lékař tak může záznam z Holterovského měření porovnat s případnými aktivitami pacienta a posoudit vzájemnou souvislost.
Léčba nízkého krevního tlaku
Léčba nízkého krevního tlaku připadá v úvahu v případech, kdy pacient pociťuje některé z uvedených projevů. U zdravých lidí bez příznaků nemá smysl nízký krevní tlak léčit. Léčba dlouhodobě nízkého krevního tlaku je nutná z důvodu rozvoje možných komplikací a selhání orgánů. Léčbu pak dělíme na konzervativní a lékovou.
Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku
Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku spočívá především v dodržování režimových opatření. Osobám s nízkým tlakem prospívá pravidelné cvičení, jako je například plavání, dále se musí vyvarovat rychlým změnám polohy ve smyslu pomalého vstávání ze sedu či lehu. Doporučuje se také používání elastických punčoch nebo bandáží dolních končetin. Rovněž je vhodné stravu více solit a dodržovat dostatečný pitný režim. Pacientům s nízkým krevním tlakem se doporučují kofeinové nápoje, jako je káva či černý čaj.
Léčba nízkého krevního tlaku léky
Léková léčba nízkého krevního tlaku spočívá v podávání léčiv, které ovlivňují stěnu krevních cév a vedou k jejich zúžení a tím ke zvýšení krevního tlaku. V rámci lékové léčby je nutné léčit základní onemocnění, které nízký krevní tlak způsobuje. Ten bývá totiž pouze následkem jiného onemocnění, a proto by samotné zvyšování krevního tlaku nevedlo k odstranění příčiny. Léky jsou zpravidla předepisovány jen ve výjimečných případech. Dihydroergotamin je předepisován, klesne-li hlavně hodnota horního tlaku a srdce tluče rychleji, aby vzniklý deficit dorovnalo. Nevýhoda: mohou se dostavit vedlejší účinky. Je-li příčinou poklesu tlaku a nedostatku energie duševní rozpoložení, měla by být samozřejmě nalezena příčina. Při chronickém vysílení nebo rezignaci velice pomáhají uvolňovací cviky a rozhovor s terapeutem. Na lehkou depresivní náladu velice dobře zabírá třezalková kúra: užívejte čtyři až šest týdnů přípravek, který je k dostání v lékárně.
Prevence nízkého krevního tlaku
Prevence nízkého krevního tlaku spočívá ve vyhýbání se faktorům, které mohou vést k tomuto stavu. Jedná se například o pomalé vstávání z lehu či sedu, doporučuje se dostatek pohybové aktivity či dostatečný příjem tekutin. Prevencí nízkého krevního tlaku může být i pití kávy a černého čaje, není však vhodné tyto nápoje pít velice často, jelikož by mohly mít opačný účinek. Oběhový systém může být trénován! Změny teplot (sauna, koupele) a pohyb nepomáhají oběhovému systému jen krátkodobě, ale dokáží ho stabilizovat i trvale. Nejlepší je otřít každé ráno masážním kartáčem nebo masážní rukavicí celé tělo (vždy směrem k srdci) a poté se osprchovat ledovou a teplou vodou – skončit ledovou. V prvních týdnech by měly být fáze ledové vody prokládány fázemi s vlažnou vodou, aby si tělo zvyklo na náhlé změny teplot. Ten, kdo se nechce sprchovat, si může místo toho ponořit ruce a poté nohy od kolen dolů do chladné vody. Kdo nemůže vydržet chladnou vodu v žádném případě, může si dát ranní koupel ve vlažné vodě s rozmarýnem, který částečně dráždí oběhový systém a působí po celý den. Jako přídavek do koupele můžete vedle rozmarýnu použít i květy levandule nebo kafrový olej (k dostání v lékárně). Nekoupejte se však déle než 10 až 15 minut. Z dlouhodobého hlediska pomáhají také vytrvalostní sporty, jako je běh, plavání, jízda na kole nebo tancování. Léčebné pobyty u moře nebo v horách stabilizují nejen krevní oběh, ale i celý organismus. Ideální délka pobytu je čtyři až šest týdnů, účinky takové kúry působí zhruba rok. Správné určení délky terapie vyžaduje radu zkušeného lékaře, který se zabývá ozdravnými pobyty. Cesty do tropických zemí velice zatěžují oběhový systém, z toho důvodu je lepší jet do středně vysokých hor nebo k moři (ale snažte se omezit dlouhé ležení na slunci).
Vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak je nad 140/90 mm Hg. Krevní tlak je tlak, který vyvíjí proudící krev na stěnu tepen v oběhovém ústrojí. Problematika vysokého krevního tlaku spočívá především v častosti jeho výskytu. Udává se, že v České republice trpí vysokým krevním tlakem až 1 milion lidí. Hodnota krevního tlaku během dne přirozeně kolísá, avšak bylo stanoveno, že ideální hodnota krevního tlaku, měřeného v klidu, je 120/80 torr. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, pokud krevní tlak překročí hranici 140/90 torr.
Projevy vysokého krevního tlaku
Řada lidí neví, že trpí vysokým krevním tlakem, jelikož se tento nikterak neprojevuje. V takovém případě se na něj přijde náhodně při preventivní prohlídce. Pokud se příznaky objeví, může se jednat o bolest hlavy, neklid, únavu, závratě nebo pocit tlaku na spáncích. Rovněž si pacienti mohou stěžovat na bušení srdce, krvácení z nosu, podrážděnost či změny nálad. Většinou se však tyto příznaky vyskytují při náhlém vzestupu krevního tlaku. U většiny lidí dochází k pozvolnému zvyšování tlaku, a proto tyto příznaky často nemají.
Komplikace vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak je nutno léčit zejména z důvodu možného vzniku široké škály komplikací. Následky totiž mohou být velmi závažné, až život ohrožující. Obecně lze říci, že čím je krevní tlak vyšší, tím má těžší následky. V důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku může dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, zúžení ledvinných cév, vedoucí k poškození ledvin, či k ischemické chorobě dolních končetin. Vysoký krevní tlak rovněž může narušit menší cévy a může tak způsobit krvácení z nosu, prasknutí cév oka či ledvin a v neposlední řadě i prasknutí cév mozku, které opět vede k rozvoji cévní mozkové příhody. V neposlední řadě vede neléčený vysoký krevní tlak k selhání srdce.
Příčiny vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak rozdělujeme podle příčin na primární a sekundární. U primárního vysokého krevního tlaku nejsou známé faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Avšak předpokládá se účast nezdravého životního stylu s nadměrnou konzumací tučného jídla, kouření, konzumací alkoholu a nedostatku pohybu. Sekundární vysoký krevní tlak vzniká na podkladě jiných již probíhajících onemocnění, jako je onemocnění ledvin, nadledvin, hormonální poruchy, cukrovka, onemocnění srdce a další.
Diagnostika vysokého krevního tlaku
Diagnostika vysokého krevního tlaku není náročná, spočívá v jeho změření pomocí tlakoměru. Při naměření vysokého krevního tlaku je třeba toto měření opakovat, aby se vyloučil stres a nervozita pacienta z návštěvy lékaře (tomu se říká syndrom bílého pláště). Rovněž je možné požádat pacienta, aby si po určitou dobu měřil tlak doma, v případě, že tlakoměr má, a zapisoval si výsledné hodnoty. Tak se dá vyhnout stresové reakci z návštěvy lékaře a tím i ovlivnění krevního tlaku.
Léčba vysokého krevního tlaku
Léčba krevního tlaku spočívá v konzervativní a farmakologické léčbě. V rámci konzervativní léčby je vhodné snížit hmotnost, zavést zdravé stravovací návyky s menším podílem tučných jídel a velice důležité je pokrmy nepřisolovat. Rovněž je nutná abstinence alkoholu a kouření. V rámci farmakologické léčby se užívají léky z různých skupin, které různými mechanismy vedou ke snížení tlaku. Jsou to především léky ze skupiny diuretik, ACE-inhibotory, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů a další. Je však nezbytné mít na paměti, že tyto léky je ve většině případů nutno užívat doživotně. V případě sekundárně vysokého tlaku je nezbytné léčit především hlavní onemocnění, které vysoký krevní tlak způsobuje.
Prevence vysokého krevního tlaku
Jako prevence vysokého krevního tlaku se doporučuje změnit stravovací návyky, dostatek pohybu, vyhýbat se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu. Rovněž je vhodné vyhýbat se stresovým situacím. Také je možné užívat některé bylinné produkty, například šťávu z aloe vera. V případě, že pacient trpí některou z výše uvedených nemocí, které vedou ke vzniku vysokého krevního tlaku, je nezbytné toto onemocnění včas léčit.
Léky bez doplatku na nízký krevní tlak
Dihydroergotamin derivát námelových alkaloidů (ergotaminu), sympatolytikum, antimigrenikum
Léky bez doplatku na vysoký krevní tlak
Blokátory kalciových kanálů – Amlodipin – snižují tok kalcia přes membránu do buňky a způsobují tím dlouhodobé uvolnění hladkého svalstva
Patří sem tyto produkty: Amlozek, Amlodipin Actavis, Amlodipin HBF, Amlodipin Mylan, Amloratio, Apo Amlo, Cardilopin, Hipres, Normodipin, Orcal, Orcal Neo, Recotens, Tensigal, Torella, Zorem, Amlodipin, Bluefish, Amlodipin Orion, Afiten, Vitabala
ACE inhibitory – Ramipril – tyto přípravky rozšiřují cévy, čímž usnadňují srdci pumpovat krev cévami
Patří sem tyto produkty: Acesial, Tritace, Apo Ramipril, Hartil, Medoram, Miril, Piramil, Ramicard, Ramigamma, Ramil, Ramipril Pol
Beta-blokátory –Bisoprol – zabraňují negativním účinkům, které vytváří stresové hormony na srdce; dále snižují tepovou frekvenci, zpomalují srdeční rytmus, mohou však vyvolávat pocit únavy
Patří sem tyto produkty: Tyrez, Bisogamma, Bisoprolol Mylan, Bisoprolol Orion, Bisoprolol Rat, Vitabal, Concor, Concor Cor, Rivocor
Sartany – Telmisartan – jsou blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II; mají excelentní snášenlivost a bezpečnost podávání, významně se osvědčují v kombinační léčbě, zejména ve spojení s malými dávkami thiazidových diuretik
Patří sem tyto produkty: Telmizek, Micardis, Telmark, Telmisartan Apotex, Telmisartan Egis, Telmisartan Mylan, Telmisartan Rat, Telmisartan Sandoz, Tezeo, Tolura, Zanacodar
Nejčastěji se však volí kombinace léků z výše uvedených skupin s diuretiky. Tyto produkty jsou ve většině případů plně hrazeny. Je třeba si uvědomit, že farmakologická léčba bývá doživotní. V případě vysokého krevního tlaku způsobeného jiným onemocněním je základní metodou léčba právě tohoto onemocnění.
Autor: © svevi
Foto: © Simon Caulton