Co je to mozková mrtvice?
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
- trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
- embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
- hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
Videonávod jak poznat mrtvici
Jak vypadá předzvěst mrtvice, zda-li jsou nějaké dlouhodobé příznaky mrtvice, a také jestli mozková mrtvice může přivodit smrt, všechny tyto otázky jsou řešeny v pořadu České televize 90’ ČT24: Mozková mrtvice – léčba a prevence.
Slabá mozková mrtvice
Pokud stejné neurologické příznaky jako u cévní mozkové příhody ustoupí do 24 hodin, jedná se o tzv. tranzitorní ischemickou ataku (TIA). Poškození není trvalé a na CT (počítačová tomografie) se může potvrdit výskyt menšího infarktu mozkové tkáně. Při lehčí formě CMP může pacient pociťovat pouze bolesti hlavy a závratě, výjimkou není zvracení. Pacienti si rovněž stěžují na rozmazané či dvojité vidění.
Příčiny CMP
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
Příznaky mrtvice
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
První pomoc
Pokud se setkáte s osobou, u které máte podezření, že právě prodělala cévní mozkovou příhodu, neváhejte zavolat lékařskou pomoc. Vyčkejte s osobou na příjezd záchranné služby, hlídejte její stav a popište přesný sled událostí, jenž je poté velmi důležitý pro správnou diagnózu. V první pomoci můžete opravdu udělat pouze to, že na osobu budete mluvit a kontrolovat tak její stav vědomí. Pokud by došlo k zástavě srdeční činnosti, je nezbytné reagovat srdeční masáží. V případě, že jste již CMP prodělali, je nutné dodržovat lékařské pokyny a pokyny ostatních pracovníků, kteří se o Vás budou starat. Cévní mozková příhoda je onemocnění, které vyžaduje pevnou vůli a psychickou vyrovnanost. Abyste se mohli vrátit k běžnému životu, nesmíte polevit v rehabilitaci.
Následky mozkové mrtvice
Následkem nemoci není pouze ztráta již zmíněné soběstačnosti, dlouhodobá rehabilitace, poruchy pohybu, zraku, myšlení a řeči. Čtvrtina pacientů i přes veškerou péči zůstává v invalidním důchodu. Hlavním následkem nemoci je zanedbání léčby vzniklé CMP či nedodržování léčby nebo režimových opatření (kouření, dieta atd.). První cévní mozkovou příhodu přežije průměrně 8 z 10 pacientů, ale při nedostatečné léčbě či z jiných příčin dojde k jejímu opakování, které už přežívají pouze 4 pacienti z 10.
Léčba
Každý pacient s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou musí být hospitalizován – jedná se o vážné onemocnění s mnoha komplikacemi. Léčba je dlouhodobá a náročná, jelikož se ve většině případů jedná o rozsáhlá poškození. Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podporu krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi ně patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která CMP způsobila, anebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit.
Velmi významnou úlohu v léčbě postiženého hraje jeho aktivní přístup, někteří pacienti svým nezdolným optimismem a snahou dokáží změnit i zdánlivě neměnný těžký stav. Proto je důležité podporovat jejich aktivitu – zdravě je motivovat. Cévní mozková příhoda není nemocí, jejíž důsledky se zlepší na normální stav přes noc. Jsou to většinou dlouhé týdny až měsíce vytrvalé práce pacienta a péče jeho okolí. Motivace je velmi důležitá, proto je nutné pacienta chválit i jen pro zdravé lidi běžné věci – udržení hrníčku, první nové kroky, samostatně se obléci či dojít si na toaletu. Je však potřeba mít na paměti vážnost situace a pacienta nepřeceňovat, takže například jej nenechat v koupelně bez dozoru, dokud nemá dostatečnou koordinaci pohybů atd.
V České Republice existuje již několik center zaměřených pouze na CMP, kde je pacient léčený a kde rehabilituje a později dochází ambulantně. Jsou v nich zajištěny všechny pomůcky, psychologové, fyzioterapeuti, logopedi a je zde vytvořeno i zázemí pro blízké okolí pacienta. Zde se dozvíte potřebné informace pro péči o vaše blízké.
Rehabilitace po mrtvici
Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžku intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu. Většina pacientů se musí znovu učit úkony běžného života – mluvit, chodit, psát, osobní hygienu a ostatní. Při hodně těžkých fázích tohoto onemocnění je pacient i přes rehabilitaci odkázán na pomoc druhých, protože ochrnutí končetin je již nevratné nebo jen částečně ustoupí. S tím souvisí i porucha řeči, myšlení a zraku.
Autor: © svevi
Foto: © Tobias