Nefunkční štítná žláza

ENDOKRINNÍ SYSTÉM

Štítná žláza se řadí k endokrinním žlázám.

Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.

Mezi endokrinní žlázy patří:

1. HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).

2. PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na porod i kojení, u mužů zvyšuje kontrakce hladké svaloviny semenného provazce, které vystřikují sperma do močové trubice + u žen ovlivňuje i vztah mezi matkou a potomky = hormon lásky a důvěry).

3. EPIFÝZA také zvaná šišinka – Epifýza vylučuje melatonin (je důležitý v denním rytmu, má vliv na regulaci celoročního rytmu) a trofický hormon (stimuluje v kůře nadledvin aldosteron = hormon zajišťující hospodaření s vodou v lidském těle).

4. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA - Vylučuje kalcitonin (působí proti osteoporóze, snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí) + trijodtyronin (ovlivňuje oxidaci v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů) + tyroxin (váže v těle jód, ovlivňuje látkovou výměnu, ovlivňuje také činnost nervů a pohlavních orgánů).

5. PŘIŠTÍTNÁ TĚLÍSKA – Vylučují parathormon (zvyšuje hladinu vápníku v krvi, stimuluje tvorbu kalcitriolu, který způsobuje vyšší vstřebávání vápníků z tenkého střeva do těla).

6. SRDCE – Vylučuje axiální natriuretický peptid (reguluje vylučování sodíku močí, reguluje i relaxaci cév, snižuje buněčnou proliferaci).

7. ŽALUDEK A STŘEVA – Vylučují gastrin (stimuluje tvorbu žaludečních šťáv) + gherlin (má vliv na růst organismu, je zodpovědný za chuť k jídlu) + cholecystokinin (způsobuje vylučování pankreatické šťávy ze slinivky, navozuje přítomnost trávicích enzymů v této šťávě) + neuropeptid Y (reguluje místní krevní oběh, žlázové sekrece, aktivitu hladkého svalstva, stimuluje krmení a pití) + sekretin (reguluje kyselost dvanáctníku, blokuje vylučování kyseliny chlorovodíkové) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).

8. JÁTRA – Vylučují angiotenzinogen (podílí se na regulaci krevního tlaku) + somatomedin (zvyšuje proteosyntézu, inhibuje glukoneogenezu, má proteoanabolický účinek, snižuje hladinu glukózy v krvi, zvyšuje zabudování sulfátu do chrupavek) + trombopoetin (stimuluje tvorbu krevních destiček).

9. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY V SLINIVCE BŘIŠNÍ – Vylučují glukagon (působí proti účinkům inzulínu, udržuje vyrovnanou hladinu glykémie, zabezpečuje neustálou výživu životně důležitých orgánů) + inzulin (má opačnou funkci než glukagon) + pankreatický polypeptid (hypoteticky se podílí na regulaci exokrinního pankreatu) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).

10. NADLEDVINOVÁ KŮRA – Vylučuje androgeny (vliv na aktivitu samčích pohlavních orgánů a vývoj druhotných pohlavních znaků) + glukokortikoidy (umožňují energetické využit bílkovin a tuků) + mineralokortikoidy (ovlivňují metabolismus minerálů v těle, řídí udržování hladiny sodíku a draslíku v krevní plasmě).

11. NADLEDVINOVÁ DŘEŇ – Vylučuje adrenalin (připravuje tělo na výkon, hormon stresové reakce, podílí se na udržení organismu při životě při stresové reakci) + noradrenalin (také stresový hormon, umožňuje krátkodobě v organismu zvýšenou aktivitu, urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu, roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličení).

12. LEDVINY – Vylučují erytropoetin (podporuje tvorbu červených krvinek) + renin (enzym podílící se na řízení vylučování vody a iontů ledvinami) + kalcitriol (zvyšuje koncentrace vápníků stimulací střev, ledvin a kostních tkání).

13. KŮŽE – vylučuje kalciferol (účast na resorpci vápníku a fosfátu ze střeva, optimalizuje hladinu vápníku a fosforu v krvi).

14. TUKOVÁ TKÁŇ – Vylučuje leptin (protein, který adaptuje organismus na hladovění, udržuje energetickou homeostázy, omezuje příjem potravy, zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby, inhibuje koncentraci lipidů, regulace nástupu puberty, podílí se také na regulaci kardiovaskulárních a imunitních funkcí).

15. VARLATA (jen mužské tělo) – Okolí semenný váčků vylučuje androgeny (testosteron – mužský pohlavní hormon ovlivňující spermatogenezi a vývoj sekundárních pohlavních znaků) a přímo semenné váčky vylučují estrogen (v malé míře se tento ženský pohlavní hormon vyskytuje i u mužů, kde reguluje vývoj spermií a vývoj libida).

16. VAJEČNÍKOVÝ FOLIKUL (jen ženské tělo) – Vylučuje estrogen (ženský pohlavní hormon, který u žen ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků a periodický vývoj děložní sliznice).

17. ŽLUTĚ TĚLÍSKO (jen ženské tělo) – Vylučuje progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).

18. PLACENTA (jen ženské tělo v těhotenství) – Vylučuje chorionický gonadotropin (vzniká po oplození vajíčka, u žen pak stimuluje tvorbu estrogenu a růst vaječníkových váčků, u mužů pak vyvolává tvorbu pohlavních buněk a tvorbu testosteronu) + placentální laktogen (částečně podobný růstovému hormonu, tvoří se v těhotenství, vliv na růst plodu, na mléčné žlázy, stimuluje tvorbu mléka a ovlivňuje bílkovinný metabolismus plodu) + progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).

Všechny tyto hormony jsou v lidském těle velmi důležité, pokud je ale orgány v těle neprodukují tak, jak mají, může docházet k různým poruchám a onemocněním. Nejznámějším onemocněním, které způsobil některý z těchto hormonů je bez pochyby cukrovka zvaná Diabetes mellitus. Jedná se o to, že se nevylučuje žádný nebo téměř žádný inzulín, a proto se hladina glukózy v krvi stává velmi vysokou. Lidé s cukrovkou musí omezit příjem sacharidů a zároveň si pravidelně píchat injekce inzulínu.

Dalším častým onemocněním tohoto endokrinního systému jsou právě nemoci štítné žlázy.

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.

Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.

Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítná žláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.

PORUCHY FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Pro správné fungování lidského organismu je nutné, aby i štítná žláza fungovala, tak jak má. Problém je, že se ale v některých případech nepozná na první pohled, že štítná žláza funguje špatně. Zajímavé také je, že porucha tohoto orgánu postihuje zhruba čtvrtinu evropské populace. Štítné žlázy se může týkat několik onemocnění: hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a případně nádorové onemocnění.

Hypertyreóza

Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítné žlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.

Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítné žlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítné žlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.

Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítné žlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítné žlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmy a zvýšenou chutí k jídlu.

Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítné žlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetření štítné žlázy (bezbolestné) a následná biopsie štítné žlázy.

Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávu a vyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítné žlázy. Samozřejmě po odstranění štítné žlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.

Hypotyreóza

Onemocnění – Hypotyreóza je opakem hypertyreózy, jedná se tedy o sníženou funkci štítné žlázy.

Příčiny – Příčin může být v tomto případě také několik v podstatě od zánětu štítné žlázy, po stav po operaci tohotoorgánu, případně reakce na léčbu radiojódem, nebo reakce na nedostatek jódu v těle. Nejčastěji se ale jedná o autoimunitní zánět štítné žlázy, toto onemocnění je způsobené poškozením štítné žlázy vlastními složkami imunitního systému (například bílými krvinkami a protilátkami).

Projevy – U hypertyreózy docházelo k viditelnému zvětšení štítné žlázy, naopak u hypotyreózy se štítná žláza může zmenšit ale i zvětšit, nebo se nemusí vůbec změnit. Mezi projevy hypotyreózy určitě patří i určité psychické znaky, jako například zapomínání, deprese, patří sem také zvýšená únava, častá spavost, snížená výkonnost, zimomřivost, svalová slabost. Nemoc obvykle doprovází i bolesti svalů a kloubů, zácpa, vypadávání vlasů a jejich zhoršená kvalita, případně i zpomalení srdeční činnosti. Také reflexi jsou u nemocného jedince zpomalené. Nemoc se projeví i na kůži, která je suchá a velmi se loupe, zároveň ale některé části těla začínají otékat, jako dolní končetiny a obličej. Pokud se otok dostane až k hlasivkám, může dokonce změnit barvu hlasu. Lidé trpící hypotyreózou mají obvykle sklon k obezitě, které je způsobené zadržováním tekutiny v těle.

Diagnóza – Diagnóza této nemoci se provádí stejně jako u hypertyreózy, nejprve se provede vyšetření krve, pak obvykle následuje ultrazvuk a případně biopsie štítné žlázy.

Léčba – Hypotyreóza se léčí prostřednictvím léků, které zvyšují hladinu hormonů v těle. Je třeba ale pravidelně kontrolovat hladinu hormonů, aby se dávkování dalo upravit. Pokud je toto onemocnění léčené, neprojevuje se nijak na zdravotním stavu jedince a neznamená pro něj žádná omezení. Neléčená hypotyreóza může mít velmi vážné důsledky.

Zánět štítné žlázy

Onemocnění – Stejně jako každý lidský orgán, tak i štítnou žlázu může postihnout zánět, který může být akutní, subakutní, nebo chronický.

Příčiny – U zánětu štítné žlázy nemusí být vždy jen jedna příčina, vliv na to mohou mít například různé bakterie, nebo viry. U chronického zánětu bývá na vině i imunita jedince, která špatně vyhodnotí množství protilátek a hormonů v těle.

Projevy - Akutní zánět se projevuje otokem štítné žlázy, horečkami a bolestmi v okolí této žlázy. U subakutní formy je také typický bolestivý otok, zároveň s tím je spojená i únava. Horší situace je u chronického zánětu, kdy pacient vlastně vůbec nemusí zpočátku zpozorovat, že je něco špatně.

Diagnóza – Akutní a subakutní zánět se pozná podle příznaků, které toto onemocnění provázejí, lékař obvykle odebere ještě vzorek tkáně štítné žlázy (jehlou), aby určil formu zánětu. U chronického zánětu se vše pozná z krevního testu, kde se ukáže počet protilátek.

Léčba – U akutního zánětu se obvykle léčí zánět štítné žlázy antibiotiky, subakutní forma obvykle nepožaduje žádnou zvláštní léčbu a dokáže odeznít sama. Chronická forma naopak postihuje tkáň v okolí štítné žlázy a nakonec vede k tomu, že se do těla pacienta musí dodávat hormony.

Rakovina štítné žlázy

Onemocnění – Jedná se o zhoubné nádorové onemocnění tohoto orgánu. Rakovina štítné žlázy patří k nejčastějšímu typu rakovin u endokrinních žláz. Toto onemocnění se objevuje častěji u žen než u mužů.

Příčiny – Příčiny tohoto onemocnění nejsou vždy známé. Na vznik tohoto onemocnění může mít vliv vystavení pacienta ionizujícímu záření, také určitá genetická predispozice, nebo mutace genů, případně rozšíření nádorů v těle. Příčiny mohou být ale další a různé.

Projevy – Asi prvním viditelným projevem je zvětšení uzlin, k tomu ale nedochází hned na začátku, ale až když už je rakovina v pokročilém stádiu. Někdy toto onemocnění můžou provázet i problémy s polykáním a dýcháním.

Diagnóza – Toto onemocnění se obvykle zjistí z rozboru krve, pak následuje sonografické vyšetření.

Léčba – V dnešní době je řada způsobů, jak rakovinu štítné žlázy léčit. Patří sem odstranění štítné žlázy, léčba radiojódem, léčba hormony, zevní ozáření a chemoterapie.

Příznaky špatné funkce štítné žlázy

Jednotlivé příznaky hyperfunkce štítné žlázy byly popsány u jednotlivých onemocnění. U hypertyreózy sem jistě patří zvětšení tohoto orgánu, poruchy menstruačního cyklu, problémy s pocením i kvalitou vlasů a nehtů a další. Hypotyreóza se projevuje únavou, zimomřivostí, problémy s pamětí, bolestí kloubů, zhoršenou kvalitou vlasů a nehtů, někdy i změnami velikosti štítné žlázy.

Kdy je nutná operace štítné žlázy

K operaci štítné žlázy se obvykle přistupuje v případě nádorového onemocnění a v případě vážné hypertyreózy.

Způsobuje porucha štítné žlázy tloustnutí

Problémy se štítnou žlázou mohou způsobovat zadržování vody v těle, což může mít vliv na váhu člověka. Horší ale je, že poruchy štítné žlázy obvykle doprovází pocity únavy (nedostatek hormonů štítné žlázy způsobuje i zpomalení organismu), které pak způsobují to, že člověk má nedostatek pohybu a zároveň ho, když je doma provázejí chutě na sladké.

Hubnutí při snížené funkci štítné žlázy

Jak již bylo u hypotyreózy zmíněné, jedním z příznaků je i sklon k nadváze. Pokud je ale hypotyreóza léčená, tak by změna váhy neměla být problémem. Může mít ale pomalejší průběh než u lidí se zdravou štítnou žlázou, protože přeci jen je lidský metabolismus zpomalený a hůř se mu tak odbourávají tuky. Lidé s různými onemocněními mívají obvykle stanovené přesné jídelní

ky, u lidí ale s hypotyreózou ale takový jídelníček neexistuje. Jsou jen různá doporučení, jak se stravovat. Základem je, aby strava obsahovala dostatek přirozeného jódu (ryby, mořské plody, jodizovaná sůl), ořechů, listové a kořenové zeleniny, semínek, zázvoru, česneku a kurkumy. V jídelníčku by se rozhodně mělo omezit množství košťálové zeleniny (květák, kedlubna, zelí atd.) a živočišné tuky. I v tomto případě je důležité při hubnutí jíst pravidelně a nehladovět, vybírat si potraviny s nízkým glykemickým indexem a dodržovat pitný režim. V neposlední řadě by si měl člověk uvědomit, že změna stravy nestačí, rozhodně je potřeba přidat i pohyb, aby hubnutí bylo rychlejší a kvalitnější.

Otěhotnění při snížené funkci štítné žlázy

Problémy se štítnou žlázou se mohou projevit i na nepravidelnosti menstruačního cyklu, což pak způsobuje i problémy s otěhotněním, protože dochází k prodlužování intervalu v menstruačním cyklu a k silnějšímu krvácení. Neznamená to ale, že by žena se sníženou funkcí štítné žlázy nemohla otěhotnět.

Přírodní léčba

Lidem se sníženou funkcí štítné žlázy se doporučuje hlídat si jídelníček, aby obsahoval dostatek jódu a naopak aby v něm nebyly ve větší míře zastoupeny tuky, cukry, káva, čaje, alkohol, tabák atd. Je možné také využívat různé doplňky stravy, které obsahují jód a L-tyrosin (což je aminokyselina podporující uvolňování hormonů dopaminu a noradrenalinu), zinek (posílení štítné žlázy), selen (vyrovnávání hypofunkce štítné žlázy), hořčík (pomáhá předcházet snižování funkce štítné žlázy způsobené aktivitou), indický ženšen (zmírňuje vliv stresu). Je možné využít i kapky z břečťana popínavého, který pomáhá s vylučováním hormonů a povzbuzuje činnost štítné žlázy.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová