Co je to kortizol
Kortizol je hormon vylučovaný nadledvinami a žlázami hypofýzy, které k jeho produkci potřebují dostatek sacharidů a bílkovin přijatých prostřednictvím metabolismu. Kortizol v lidském těle pomáhá udržovat správný krevní tlak a zdravé kardiovaskulární funkce. Kortizol také zpomaluje zánětlivé reakce a je významnou a nezbytnou součástí vyváženého metabolismu. Kortizol je také označen jako stresový hormon, neboť správná hladina kortizolu umožňuje lidskému tělu udržovat dostačující úroveň energie a dovoluje mu tak lépe se vypořádat s emocionální nebo fyzickou zátěží. Hladiny kortizolu jsou nejvyšší v dopoledních hodinách, po obědě začnou postupně klesat až k nejnižší hladině, která je v noci. Hladina hormonu kortizol neustále kolísá.
Co jsou nadledvinky
Nadledvinky se nachází těsně nad ledvinami. Nadledvinky produkují několik důležitých hormonů – adrenalin, noradrenalin, gonadokortikoidy (estrogen a androgen) a skupinu hormonů, která se nazývá glukokortikoidy. Kortizol je právě jedním hormonem ze skupiny glukokortikoidů.
Nízká hladina kortizolu - příčiny
Existují různé důvody, které mohou vést k nízké hladině kortizolu. Nízká hladina kortizolu může být způsobena některými léky nebo špatnou funkcí nadledvinek a hypofýzy. Právě špatná funkce nadledvinek a podvěsku mozkového bývají nejčastější příčinou nízké hladiny kortizolu. Mezi primární příčiny nízkého kortizolu proto patří atrofie nadledvinek v důsledku nádoru nebo zánětu, který způsobuje odumírání buněk nebo autoimunní reakce. Také některé nemoci mohou mít vliv na nízkou hladinu kortizolu tím, že ovlivňují schopnost nadledvinek produkovat dostatečné množství kortizolu. Jednou z takových nemocí je autoimunitní polyendokrinní syndrom, což je autoimunitní postižení více endokrinních žláz, a vzácněji pak endokrinní porucha, tak zvaná Addisonova choroba. Addisonova choroba charakterizuje poruchu kůry nadledvinek, při které se snižuje tvorba hormonů kortizolu a aldosteronu.
Příznaky spojené s nízkou hladinou kortizolu
Nízká hladina kortizolu bývá signalizována různými onemocnění, ale nejčastěji to je nízký krevní tlak a také hyper pigmentace. Časné příznaky jsou nespecifické a mohou být snadno zaměněny s jinými poruchami. Mezi prvotní příznaky, kterými se nízká hladina kortizolu projevuje, patří únava, bolesti hlavy, slabost, závratě a ortostatická hypotenze, což je náhlý nízký krevní tlak při vstávání do svislé polohy. Dalšími příznaky jsou nevolnost, zvracení a průjem a také neschopnost tolerovat chladné teploty. Pokud se nízká hladina kortizolu neléčí, tak se tyto příznaky postupně vyvinou do svalové slabosti, hubnutí, dehydratace, hypotenze, podrážděnosti a deprese. Nakonec přijde nadledvinová krize, která se projeví jako bolest v břiše, na zádech a na nohou, a může způsobit i kolaps periferních cév anebo může být původcem extrémní tělesné slabosti.
Následky nízké hladiny kortizolu
Nedostatečné množství kortizolu narušuje metabolismus, což vede k nízké hladině cukru v krvi a k nedostatku glykogenu. Glykogen je uložen v játrech a může být rychle přeměněn na glukózu – rychlou energii. Nedostatek kortizolu způsobuje také pokles krevního tlaku, který snižuje srdeční výkon. Hnědé zabarvení kůže, tak zvaná hyper pigmentace, může být následkem snížení kortizolu. Kortizol totiž reguluje výše hladin jiných hormonů a jeho nízká hodnota aktivuje melanocytové buňky zodpovědné za pigmentové skvrny na kůži. Mezi významné efekty nízkého kortizolu patří slabost, dehydratace a snížená schopnost bojovat s infekcí, zraněními a také se stresem. Tyto problémy se často projeví během období extrémního stresu nebo při zranění.
Léčba nízké hladiny kortizolu
Před samotnou léčbou nízké hladiny kortizolu musí být provedeny testy, které prokážou nízkou hladinu kortizolu. Pro stanovení přesné hladiny kortizolu se používají krevní testy, které mohou jednoznačně prokázat chorobně nízkou hladinu kortizolu. Také se dají provádět testy pomocí rozboru moči nebo se používá metoda rozboru slin, ve kterých se dá také nalézt a změřit přítomnost kortizolu a zkontrolovat jeho úroveň. Krevní testy jsou z těchto metod nejpřesnější, protože sledují několik různých hormonů, které stimulují uvolňování kortizolu a mají přímý vliv na jeho množství. Nízká hladina kortizolu může být zvýšena podáním syntetických steroidních hormonů. Medikamentózní léčba nízké hladiny kortizolu se proto skládá jednak z přímé náhrady kortizolu podáním léku hydrocortison nebo prednison, a k tomu je ještě medikamenty upravena nerovnováha prvků sodíku a draslíku, které jsou ovlivněny nízkou úrovní kortizolu v krvi. V rámci léčby bude lékař hledat i konkrétní příčiny nebo choroby, které mohou mít dopad na tvorbu kortizolu. Pokud je zjistí, tak budou ošetřeny další specifickou léčbou, která ve svém důsledku také povede k úpravě nízké hladiny kortizolu.
Autor: ©Jakub Vinš