Význam pigmentu v očích
Makulární, oční pigment je umístěn v zadní části oka na sítnici. Oční pigment hraje velkou roli při ochraně čípků a tyčinek, které jsou umístěny za sítnicí oka a jsou zodpovědné za centrální vidění. Zdravý, silný a hustý oční pigment slouží jako vnitřní sluneční brýle, které blokují příliv modrého světla, které by mohlo oko poškodit.
Výhodou zvýšené oční pigmentace je nejenom ochrana tyčinek a čípků, ale je důležitá z důvodu ochrany před makulární degenerací, která vzniká při nízkém makulárním pigmentu.
Poruchy oční pigmentace
Hypertrofie sítnice
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Hypertrofie sítnice – fotografie
Zde najdete fotografie, na nichž je vidět hypertrofie sítnice.
Skvrny na bělmu
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá nebo sivá. Naopak větší množství pigmentu dodává duhovce zelenou až hnědozelenou barvu. Přítomnost velkého množství pigmentu podmiňuje tmavě hnědou barvu. Výjimečně mohou být duhovky jednoho člověka zabarvené různě, je to však velmi vzácné. Pigmentová vrstva duhovky má význam pro optické vlastnosti oka, protože zabraňuje, aby světlo pronikalo mimo zornici oka.
Jen zřídka vedou skvrny na duhovce vzniklé bez jakékoliv příčiny k obavám. Většinou jsou skvrny na duhovce variací přírody a jsou normální. Ovšem existují i skvrny na duhovce, které mohou signalizovat onemocnění oka, jako je glaukom, což je onemocnění očního nervu. Oko neustále produkuje malé množství nitrooční tekutiny do oka a stejné množství této tekutiny proudí z oka. Pokud tekutina neodtéká z oka správně, vytváří se v něm tlak (nitrooční tlak), dochází k hromadění tekutiny v oku a postupem času způsobuje tato tekutina poškození zrakového nervového vlákna. Tento stav se nazývá glaukom.
Duhovka také díky svým skvrnám může signalizovat jiné onemocnění, které nesouvisí s onemocněním oka, ale jiného orgánu.
Skvrny na duhovce foto
Zde najdete fotografie zachycující skvrny na duhovce.
Ztráta pigmentace
Oči mají určitou barvu, která je dána koncentrací pigmentu melaninu v oční duhovce. Duhovka je část oka nacházející se mezi rohovkou a nitrooční čočkou a právě ona je tou barevnou částí oka, kterou je vidět. V případě, že duhovka obsahuje pigment na obou stranách, světlo vstupující do oka se odráží tak, že duhovka má hnědou barvu. Někdy se však na povrchu duhovky nenachází žádný pigment, popřípadě jen ve velmi malém množství. Tehdy světlo reaguje se šedými duhovkovými vlákny a duhovka tak získává modrou barvu.
Existuje vzácná genetická porucha, která se nazývá albinismus. Takto postižení jedinci nemají žádný pigment, a proto se barva jejich očí jeví jako růžová až červená. Někdy se také může stát, že pigment ze zadní plochy pronikne na přední plochu k okrajům zorničky. Výsledkem je hnědý prstenec kolem zorniček, který působí velmi zvláštně především v kombinaci s očima modré barvy.
Barvu očí může ovlivnit i zdravotní stav. Mnoho lidí se setkává s tím, že když jsou nemocní, případně ve stresu, mění se i barva jejich očí – je buď tmavší, nebo světlejší. Tento jev je to důsledkem změny rozmístění a hustoty melaninu. Přesný mechanismus však ještě není zcela znám. Změna barvy očí může být také způsobena konkrétním onemocněním, například glaukomem, nebo užíváním léků. Samotný mechanismus účinku léků na změnu barvy očí je zatím zjištěn jen částečně, pravděpodobně je příčinou hormon prostaglandin, který se běžně vyskytuje v lidském organismu. Je částečně dokázáno, že při léčbě glaukomu latanoprostem dochází ke změně barvy duhovky a k prodlužování řas na oku.
Ztráta pigmentace foto
Zde najdete fotografie, kde je vidět ztráta pigmentace.
Výživa pro pěkně zbarvené oči
Je možné změnit barvu očí prostřednictvím jídelníčku? Alternativní léčba doporučuje konzumaci zeleniny, kdy příjem syrové stravy může zlepšit krevní oběh, odplavit špatné toxiny z těla a následně reformovat pigmenty v očích. Tyto účinky prý mohou způsobit, že lidé zaznamenají překvapivou změnu v barvě očí. Říká se, že prostřednictvím těchto potravin může duhovka změnit svůj pigment regenerací nových buněk, ale toto téma je stále předmětem výzkumu a potřebuje více testů a klinických studií.
Výživa pro zdravé oči
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Autor: © svevi
Foto: © Deanern1