Rakovina děložního čípku projevy
Karcinom děložního hrdla nebo též karcinom děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a tvoří 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35.–45. a 60.–65. rokem života s tendencí poklesu do nižších věkových skupin. Celkově dochází k úbytku případů i úmrtnosti, v některých zemích až na 40 % v porovnání se 70. lety 20. století. Příčinou je cytologický screening, který zachycuje značné množství prekanceróz (přednádorových stavů), jež jsou následně léčeny a nepřejdou tak do stadia invazivního karcinomu. Prekancerózy přecházejí do stadia invazivního karcinomu zhruba po deseti letech; zároveň jsou vzniklé invazivní karcinomy u mladších žen všeobecně zhoubnější (agresivnější). Včasné odhalení tak znamená nižší stadium onemocnění, větší šanci na uzdravení a celkové snížení úmrtnosti. Průměrné přežití pěti let od diagnózy se v současnosti ve vyspělých zemích pohybuje na úrovni 65–70 %. Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postihnutí lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Inkubační doba rakoviny děložního čípku
Nákaza většinou probíhá bez příznaků a po aktivaci imunitního systému se z organismu vyloučí, anebo se projeví jako genitální bradavice či sotva postřehnutelné plošné kožní (slizniční) změny. Inkubační doba od infekce ke klinickým projevům trvá od jednoho do šesti měsíců, následuje aktivní růst chorobných změn a aktivuje se imunitní odpověď. V průměru po devíti měsících se u infikovaných vytváří specifické protilátky. Poté buď imunitní systém infekci odstraní a infekce ustoupí, nebo změny přetrvávají, eventuálně postupují. Při přetrvávající infekci onkogenními typy HPV dochází k zabudování virové DNA do buněčného genomu, což je nutnou, ale nedostačující podmínkou vzniku nádorové buňky. K tomu musí přistoupit další genetické změny – aktivace buněčných onkogenů a inaktivace tumor-supresorových buněčných genů. Na vzniku karcinomu děložního hrdla se tedy kromě HPV účastní další kancerogenní činitelé (nitrosaminy v cigaretovém kouři, dlouhodobá expozice vysokým koncentracím steroidních hormonů, infekce cytomegalovirem, virem Epstein-Barrové, virem herpes simplex typ 2, HIV, chlamydia trachomatis) i jiné rizikové faktory (vyšší počet porodů, časný věk zahájení pohlavního života, poruchy imunitního systému, způsob sexuálního života obou partnerů apod.).
Rakovina děložního čípku a těhotenství
Při každé návštěvě lékaře těhotná žena podstoupí vnitřní (pánevní, vaginální) vyšetření, které se zaměřuje na možnou přítomnost infekce, na délku, polohu a pevnost děložního hrdla, stupeň rozevření a je-li děložní čípek zkrácený. Pozorováním děložního hrdla a odběrem jeho buněk v prvním trimestru můžeme vyloučit riziko rakoviny. Dosud není známo, že by infekce HPV (Human papillomavirus) měla nějaký vliv na průběh těhotenství. Lehké předrakovinové změny lékař pouze pozoruje, většinou zmizí samy. Těžké změny už je nutné odstranit operačně – „vypálením“ laserem, odstraněním pomocí zmrazení tkáně, radiofrekvenční kličky nebo skalpelem. Odstranění radiofrekvenční kličkou je vhodné pro ženy, které ještě plánují dítě. Ostatní metody mohou vést k problémům s těhotenstvím a jeho udržením, pokud byly provedeny na mladých ženách. V případě, že nebylo možné uplatnit předchozí metody, doporučuje se odstranění dělohy – žena už by neměla plánovat další těhotenství. Špičaté kondylomy většinou rostou rychleji v průběhu těhotenství, po porodu dochází opět ke zlepšení.
Těhotná žena je pouze sledována a většinou je léčena až po ukončení šestinedělí. Odstranění výrazně viditelných kondylomů se doporučuje provést ještě před porodem, aby se snížilo riziko přenosu na dítě během porodu. Pokud měla matka rakovinu děložního hrdla, je u dcery dvakrát větší pravděpodobnost, že bude mít problémy s HPV infekcí také. Císařský řez žena podstoupí v případě, že kondylomy blokují porodní cesty.
Riziko přenosu HPV infekce na dítě je velmi nízké, i přesto se mohou objevit například bradavice v krku, hrtanu, průduškách či průdušnici. Ve velice vzácných případech se mohou objevit v očích nebo v oblasti pohlavních orgánů. Ženě hrozí větší riziko předčasného porodu, pokud podstoupila odstranění poruchových struktur na čípku vícekrát. V případě, že vám lékař najde HPV infekci, můžete jejímu samovolnému vymizení pomoci užíváním multivitaminových doplňků stravy, vysazením hormonální antikoncepce, používáním kondomu po dobu dvou až tří měsíců a nekouřením cigaret. Můžeme se nechat očkovat proti konkrétním typům viru HPV, které jsou obsaženy ve vakcíně. Nedoporučuje se těhotným ženám. Pokud očkovaná žena zjistí, že otěhotněla, série dávek by měla být odložena na dobu po porodu.
Přenos rakoviny děložního čípku
HPV je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, to znamená, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž se okolo 40 šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou tzv. onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakoviny děložního čípku a prekancerózním lézím na povrchu děložního čípku. Další, tzv. nízkorizikové typy mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18 stojící za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku. Každé ženě hrozí riziko, že jí onemocní. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, jenž je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložního čípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v tzv. screeningových programech. V zemích, kde byly úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakoviny děložního čípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložního čípku nevymizela. Jejich úspěšnost závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, ale rovněž i na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.
Očkování proti rakovině děložního čípku
Očkování proti rakovině děložního čípku je v České republice prováděno dvěma vakcínami – Silgard a Cervarix.
Kvadrivalentní vakcína Silgard (v některých zemích pod názvem Gardasil) byla schválena nejprve v USA (červen 2006, v USA zatím jediná) a v EU (září 2006) k použití u dětí a dospívajících (9–15 let) a u dospělých žen (16–26 let) k prevenci karcinomu děložního hrdla, předrakovinných změn (cervikálních dysplazií/prekanceróz) vysokého stupně (cervikální intraepiteliální neoplazie, CIN 2/3), změn na zevním genitálu (vulválních dysplastických lézí) vysokého stupně (VIN 2/3), genitálních bradavic (condyloma accuminata) vyvolaných virem HPV typů 6, 11, 16 a 18. Z klinických studií vyplývá, že vakcinace 100% brání vzniku cervikálních prekanceróz (CIN 1, 2, 3 nebo AIS) vyvolaných HPV typy 6, 11, 16 a 18, výskytu genitálních bradavic zabránila v 99 % (vyvolaných HPV typy 6 a 11). Prokázány jsou i 100% účinky proti vysokému stupni vulválních lézí (prekancerózám), vyvolaných zmíněnými typy HPV. Sledování výskytu invazivních karcinomů nelze z etických důvodů provést. Studie prokázaly, že podání vakcíny ochránilo ženy již infikované jedním nebo více typy HPV proti zbývajícím typům, proti nimž je vakcína určena, a tak i po zahájení sexuálního života má vakcinace pro ženy význam. Vakcína nemá terapeutický efekt. První dávka kvadrivalentní vakcíny Silgard proti lidským papilomavirům byla v České republice podána 5. 12. 2006. Od té doby zde bylo očkováno na 20 000 dívek a žen. V září 2007 byla vakcína oceněna Prix Galien USA 2007 jako nejlepší biotechnologický produkt roku.
Vakcína Cervarix společnosti GlaxoSmithKline je určena k prevenci přednádorových lézí (CIN 2. a 3. stupně) a rakoviny děložního čípku, které jsou vyvolány viry HPV typu 16 a 18. Studie prokázaly 100% účinnost proti přednádorovým změnám způsobeným těmito dvěma typy virů zodpovědných až za 70 % onemocnění rakovinou děložního čípku. Pokud posuzujeme efekt vakcíny bez ohledu na HPV typ, jenž onemocnění děložního čípku způsobí, dokáže vakcína ochránit z 93 % před nejtěžšími přednádorovými stavy, z nichž se může v budoucnu rozvinout rakovina děložního čípku. Této účinnosti je dosaženo za předpokladu, že očkování proběhne u dívek před zahájením sexuálního života.
Indikace je založena na prokázané účinnosti Cervarixu u dívek a žen ve věku od 9 let věku výše. Očkování spolu s pravidelným screeningem je tou nejvhodnější možnou ochranou před rakovinou děložního čípku. Vakcína Cervarix je léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Před užitím by se uživatelé měli seznámit s příbalovým letákem.
Rakovina děložního čípku u mužů
Rakovina děložního čípku patří mezi nejčastější typy onkologických onemocnění u žen. V České republice je ročně diagnostikováno přes 1 000 nových případů, lékaři proto doporučují očkování. Vakcína totiž stimuluje vznik protilátek proti papilomaviru, který vyvolává nežádoucí změny na sliznici děložního čípku. Očkování by měli kromě žen podstupovat i muži, podle lékařů jsou totiž oni hlavními přenašeči.
Autor: © svevi
Foto: © LGEPR