Projevy
Plicní rakovina je velmi zákeřná nemoc, neboť její příznaky se objevují jen velmi pomalu a nenápadně. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem. Počáteční příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava. Varovným signálem by měl být neustávající kašel, spojený mnohdy s vykašláváním krve, a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často se objevuje pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.
Nejvážnější komplikací jsou metastáze, které se mohou objevit ve všech orgánech. Metastáze jsou nádorové buňky, které se od nádoru oddělily a cévami nebo volným prostorem se dostaly do dalších částí těla, kde se nadále množí. Často postihují kosti, lymfatické uzliny, mozek, plíce, játra a nadledviny.
Jak to poznat na rentgenu
Rtg hrudníku je základním vyšetřením při klinických příznacích. Rentgen plic odhalí změny plicní tkáně a podezřelé útvary. Modernějším vyšetřením je CT (computer tomography), počítačová tomografie, která je šetrnější a ukáže mnohem více struktur, dokonce i jednotlivé vrstvy plic. Přesnější zobrazení umožňuje více rentgenových hlavic, které vyfotí tělo z několika stran. Počítačová tomografie se užívá pro zjištění stavu nádoru, nalezení metastází, zjištění stavu uzlin a hrudní stěny. Pro nahlédnutí dovnitř dýchacího traktu se využívá endoskopická metoda zvaná bronchoskopie. Bronchoskopie může odhalit nádory na stěně průdušek a průdušnici, které rentgen ani CT nemusí nutně odhalit. Existují dva základní druhy bronchoskopie, z nichž nejčastější je takzvaná rigidní. Ta bývá provedena v narkóze, kdy se přes ústa zavede neohebná kovová trubička. Během vyšetření se odebírají vzorky kartáčkem nebo jehlou za účelem histologického vyšetření.
Zde můžete vidět RTG snímky.
Rizikový věk
Obecně platí, že by měl lékařskou prohlídkou projít každý kuřák po 50. roce života, protože riziko vzniku nádoru plic po padesátce prudce roste. Nejdůležitějším krokem v prevenci nádoru plic je přestat nebo vůbec nezačít kouřit. Pokud tedy máte věk přes 50. let a jste aktivní kuřák, trvejte na preventivní lékařské prohlídce. Nepodceňujte první příznaky, i když to mohou být příznaky podobné zánětu průdušek.
Prognóza a úmrtnost
Úspěšnost léčby závisí na stadiu a typu nádoru. Celkově však prognóza nemoci nebývá pozitivní, léčba se proto nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení délky života pacienta. Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření metastází (nádorových ložisek) do okolních orgánů.
Poslední stadium
Primární plicní nádor pocházející z plic je onemocnění v posledním stadiu nevyléčitelné a nemocným obvykle zbývá několik týdnů až měsíců života. Odhad je to ale velmi přibližný, záleží to i na mnoha jiných okolnostech: v jaké je nemocný kondici, jaké jsou přidružené choroby i o jaký jde typ nádoru, v neposlední řadě i o to, kolik má nemocný sil a vůle žít.
V určitých případech je vhodná chemoterapie. Některé typy chemoterapií mohou být šetrné a stav nemocného o něco zlepšit. Pokud by ale mělo jít o příliš zatěžující léčbu, bylo by opravdu vhodné pečlivě zvážit, zda ji vůbec podstupovat. I přes všechno nepříznivé u tohoto stadia existuje mnoho věcí, které je možné udělat. Velmi účinně lze bojovat s bolestí, existuje mnoho typů léků, jimiž lze bolesti ovlivnit, některé dokonce i ve formě náplastí. Podobně lze tlumit kašel či jiné nepříjemné příznaky. Pacienti v tomto stadiu hodně hubnou a málo jí, to je při tomto onemocnění bohužel velmi časté. Výživu tak lze doplnit speciálními výživnými nápoji (například Nutridrink, dostupný v lékárně, kde poradí i s výběrem druhu nápoje), které v malém obsahu dodají velké množství energie a živin a mohou nahradit i běžné jídlo.
Léčba
Bronchogenní karcinomy se dělí do dvou základních skupin – na malobuněčné a nemalobuněčné. Diagnostika těchto dvou skupin je důležitá pro následnou léčbu. Malobuněčné nádory patří mezi ty nejzákeřnější.
Malobuněčný nádor roste rychle a velmi brzy se šíří metastáze do celého těla. Podle histologického tvaru se dále dělí na mnoho podtypů, jako je vřetenobuněčný či kulatobuněčný. Hlavním léčebným postupem u malobuněčného karcinomu je chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, takzvaných cytostatik. Ta přispívají k rozpadu a blokování rakovinných buněk. Cytostatika se podávají pravidelně po 2–3 týdnech nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho nežádoucích účinků. Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků, pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin. Chemoterapie je velmi často kombinovaná s radioterapií. Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo, aby se zastavil nárůst nádoru. Radioterapie představuje obrovskou zátěž pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy s dýcháním, pokud radioterapie poškodila plicní tkáň. Mozek se často ozařuje preventivně, protože až u 70 % nemocných se objevují metastáze v mozku.
Alternativní léčba
Pacient s rakovinou plic by měl jíst vyváženou stravu, navýšenou mírně o kvalitní bílkoviny a polynenasycené mastné kyseliny. Ty jsou obsaženy například v mořských rybách. Tolik propagované šťávy v léčbě rakoviny plic je možné zařadit jako součást dopolední či odpolední svačiny, a nikoliv jimi nahradit veškerý denní příjem stravy, jelikož se prohlubuje podvýživa, která závažně komplikuje léčbu onemocnění.
Je možné významně snížit rizika vzniku nádorového onemocnění změnou životního stylu (nekouřit, upravit stravovací návyky, vyvarovat se nadváze, mít dostatek fyzické aktivity, vyvarovat se nadměrné expozici UV záření, zredukovat konzumaci alkoholu, podstoupit vakcinaci při HPV či hepatitidě). Stres může být v kombinaci s ostatními faktory rizikem, ale jeho vliv se dá obtížně prokázat. Mamografické vyšetření v určených centrech s použitím moderních přístrojů s minimální radiační zátěží ve stanovené věkové skupině nelze prohlásit za škodlivé, a jen časná detekce nádoru je předpokladem jeho trvalého vyléčení.
Rakovina plic patří mezi takzvané preventabilní nádory, na jejichž vzniku se podílí známé faktory prostředí (na prvním místě je kouření), ostatní vlivy včetně radonu mohou ostatní vlivy potencovat. Genetické vlivy zatím nebyly jednoznačně odhaleny, ale jistě u malého procenta jedinců mohou být v budoucnosti objeveny. Co se týká rodinné zátěže, pokud se onemocnění vyskytlo v mladším věku pod 50 let, doporučuje se pravidelná kontrola. Alternativní léčba může doplnit léčbu konvenční. Účinnost biologické cílené léčby zatím nebyla přesvědčivě prokázána a je předmětem klinického výzkumu.
U rakoviny plic vyléčení bez operace nebo radioterapie není možné. Alternativní léčba je vhodnou doplňkovou léčbou po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Typů na zázračné vyléčení je na internetu mnoho, jde o velmi těžké období, kdy se jedinec chytá každé pomoci, ale to, co funguje na jednoho pacienta, nemusí účinkovat na toho druhého. Vždy používejte zdravý rozum. Vhodná je individuální cílená léčba zaměřená na konkrétního pacienta, ne univerzální dle farmaceutických firem. V našem zdravotním systému je mnoho takto zaměřených lékařů, kteří se snaží, pokud to vůbec jde, pomoci. Vždy záleží na rozsahu onemocnění a psychice pacienta.
Více na toto téma se dozvíte v článku Rakovina plic.
Autor: © svevi
Foto: © Tory