Rezistence vůči antibiotikům
Vývoj rezistence vůči antibiotikům je jedním z nejnáročnějších problémů v oblasti zdravotní péče v dnešní době. Jde o případ, který nastane, že se dané bakterie změní způsobem, který snižuje nebo zastaví účinnost antibiotik. Jakmile k tomuto dojde, mohou bakterie přežívat a dále růst či posilovat. Příliš časté nebo dlouhodobé užívání antibiotik vede ke ztrátě jejich síly a schopnosti účinně bakterie likvidovat. Nejdůležitějším způsobem, jak omezit nebo zabránit rezistenci vůči antibiotikům, je správně užívat předepsané léky. Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotika; tento jev se pak nazývá antibiotická rezistence. Může být primární, ta je dána druhem bakterie a jejími vlastnostmi, například antibiotika, která narušují syntézu bakteriální buněčné stěny, jsou primárně neúčinná vůči mykoplazmám, které buněčnou stěnu nemají. Sekundární, získaná rezistence je výsledkem přizpůsobení se daného patogenu účinkům antibiotika. Je zřejmě jedním z vedlejších dopadů jejich chybného užívání a je podobná vzniku pesticidové rezistence u škodlivého hmyzu. Aby se nevyselektovaly na základě evoluční teorie rezistentní kmeny, muselo by být zničeno téměř 100 % infikujících organismů. Přežije-li však malá část populace bakterií léčbu a může-li se nadále reprodukovat, průměrná citlivost nové populace na dané antibiotikum bude mnohem menší než u původní populace, protože nová populace vyrostla z nemnohých organismů, které vydržely původní antibiotickou léčbu.
Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v rozvojových i vyspělých zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což však vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.
Opatření vedoucí ke snížení rezistence vůči antibiotikům
- Netrvejte na tom, aby vám lékař předepisoval antibiotika na každou banalitu.
- Dobré hygienické návyky mohou zamezit vzniku a šíření infekce z rukou. Proto je důležité mytí rukou teplou vodou a mýdlem.
- Nikdy nepoužívejte antibiotika na virové infekce.
- Udržujte si zdravý životní styl tím, že budete konzumovat vyváženou stravu, pít dostatek tekutin, cvičit a mít dostatečný odpočinek.
- Nikdy neužívejte antibiotika, které byla předepsána někomu jinému.
- Nikdy neužívejte antibiotika, která zbyla z předešlé léčby.
- Pokud budete mít předepsána antibiotika, vždy je všechny využijte, i když se cítíte zdravě.
Jak používat antibiotika?
Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též preventivně (takzvaná antibiotická profylaxe). V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik – zvláště pak použití nevhodného antibiotika (proti rezistentnímu původci) nebo předepsání antibiotik při léčbě virových onemocnění, jako je rýma nebo chřipka. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik, obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení, nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.
Kdy použít a kdy ne
Nachlazení a chřipka
Jak již bylo zmíněno, při tomto onemocnění nejsou vhodná antibiotika, protože nebudou účinná kvůli tomu, že toto onemocnění je způsobeno viry. Vždy je vhodná konzultace s lékařem o tom, které léky jsou vhodné na příznaky konkrétního onemocnění. Nezapomeňte informovat lékaře o tom, jaké léky již užíváte, aby nedošlo k interakci.
Bolest v krku
Typicky je bolest v krku způsobena viry, ale v některých případech může dojít k tomu, že je způsobena bakteriemi. Pokud je způsobena bakteriemi, lékař provede vyšetření a diagnostiku a podle toho rozhodne, zda jsou zapotřebí právě antibiotika.
Infekce dutiny nosní
Jak viry, tak i bakterie způsobují tuto infekci. Pokud trpíte rýmou, která je zbarvena do žluta či zelena, tak rozhodně bude vhodná léčba pomocí antibiotik.
Ušní infekce
Tyto infekce vždy nevyžadují léčbu pomocí antibiotik. Ušní infekce mohou být způsobeny jak viry, tak i bakteriemi.
Kašel a bronchitida
Viry jsou téměř vždy příčinou kašle. Ale pokud jste měli již dříve zdravotní problémy s plícemi, tak za to mohou právě bakterie, což znamená, že antibiotická léčba bude na místě. Důležité je, aby byl lékař informován o dlouhodobém kašli, zvláště pokud dochází k vykašlávání hlenu.
Správné použití antibiotik
Jakmile jsou antibiotika předepsána, mělo být dojít k následujícím krokům:
- Informujte lékaře o všech alergiích, kterými trpíte. Ženy by měly informovat lékaře o tom, zda jsou těhotné. Zároveň by si měly být vědomy toho, že některá antibiotika snižují účinnost antikoncepčních pilulek, nebo dokonce vedou k náchylnosti na kvasinkové infekce.
- Ujistěte se, že dojde k přesnému užívání antibiotik podle lékaře. Nedodržení těchto pokynů může vést k opakovaným problémům s bakteriálními infekcemi.
- Informujte se na vedlejší účinky léků dříve, než je začnete užívat, aby nedošlo právě k nežádoucím účinkům.
- Jakmile zapomenete na dávku, nesmí dojít k jejímu zvýšení. Stačí pokračovat v plánovaném dávkování dle pokynů.
- Vyvarujte se konzumace alkoholu a některých potravin, protože může dojít k interakci s antibiotiky.
- Důležité je, aby byla antibiotika řádně uskladněna.
Antibiotika mohou být velmi silná v léčbě bakteriálních infekcí, zejména pokud jsou správně používána. Chcete-li zachovat jejich účinnost, měla by být použita pouze v případě potřeby. Nejlepším způsobem, jak bojovat s infekcí, je být poučen, jen tak předejdete zhoršení infekce.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Holder