Co je stafylokok
Stafylokok je klinicky nejvýznamnější bakteriální rod čeledi Staphylococcaceae. Poprvé byl pozorován z hnisu Louisem Pasteurem v roce 1880. Jsou to grampozitivní, nesporulující, nepohyblivé, neopouzdřené, fakultativně anaerobní, katalázopozitivní, saprofytické koky, které mohou způsobovat nozokomiální infekce. Zkvašují manitol, štěpí močovinu, trehalózu a sacharózu a redukují nitráty. Ve světelném mikroskopu jsou buňky uspořádány do tvaru charakteristických hroznů. Rod zahrnuje kolem 50 druhů, z nichž většina je nepatogenní a tvoří součást přirozené mikroflóry kůže a sliznic člověka i zvířat, vyskytují se také v půdě nebo v potravinách. Pro člověka jsou klinicky významné dva druhy, Staphylococcus aureus, neboli zlatý stafylokok, a Staphylococcus epidermidis. Léčba stafylokokových infekcí bývá zdlouhavá, právě pro jejich odolnost a rychlou schopnost se přizpůsobit podmínkám a vytvořit si rezistenci vůči podávaným lékům.
Stafylokok příznaky
Stafylokok způsobuje různá zánětlivá onemocnění, která se projevují charakteristicky dle výskytu onemocnění. Při léčbě je třeba aplikovat takzvaná „stafylokoková antibiotika“. Na běžné druhy antibiotik, které zabírají při léčbě streptokokových zánětů, je stafylokok odolný. A tak je důležité nejprve zjistit, které léky jsou pro léčbu konkrétní nemoci vhodné a účinné.
Stafylokok v pochvě
Stafylokok v pochvě se léčí nasazením lokálních léků. Pokud dochází k opakovaným infekcím, je třeba provést imunologické vyšetření. Před léčbou je nutné provést i citlivost na antibiotika a podle výsledku nasadit ten preparát, který je vhodný. Doporučuje se také užívat látky na podporu imunity, imunoglukan a podobně. Po dobu hlavní léčby je vhodnější vydržet bez sexu. K nákaze může dojít pohlavním stykem. Samozřejmě dochází při styku k výměně bakterií mezi oběma partnery.
Stafylokok v krku
Stafylokok v oblasti krku se léčí nasazením celkových antibiotik. U 30 % populace je nosičství stafylokoků normální a nevyžaduje žádné zásahy.
Stafylokok na kůži
Staphylococcus epidermidis je bakterie patřící ke koaguláza-negativním stafylokokům. Na rozdíl od zlatého stafylokoka neprodukuje tolik toxinů a enzymů. Vyskytuje se na kůži a je oportunním patogenem, často v souvislosti s cizím tělesem, včetně předmětů používaných v medicíně k invazivnímu vyšetřování či léčbě. Dobře se přichytává na plast, proto je infekce tímto mikroorganismem často nozokomiální s multirezistencí na antibiotika.
Zlatý stafylokok
Zlatý stafylokok je grampozitivní bakterie patřící do rodu stafylokoků. Objevil ji v roce 1880 skotský chirurg Alexander Ogston, o čtyři roky později ji německý bakteriolog F. Rosenbach dal latinský název. Způsobuje velmi často různé infekce v rozsahu od mírných zánětů kůže a měkkých tkání až po život ohrožující sepse („otravy krve“ směřující až do septického šoku spojeného se selháváním orgánů), syndrom toxického šoku a nekrotizující pneumonie. Patogenita této bakterie je výsledkem produkce toxinů (exfoliativní toxiny, enterotoxiny a tak dále), které způsobují ničení tkáně nemocného. Tvoří žlutý pigment (od toho odvozeno druhové jméno aureus – zlatý), zkvašuje manitol a přibližně u třetiny lidské populace je přirozeně přítomna na kůži a sliznicích. Přenos genů antibiotikové rezistence (například na plazmidech) mezi kmeny S. aureus se uskutečňuje nejčastěji transdukcí prostřednictvím temperovaných bakteriofágů z čeledi Siphoviridae. Příkladem onemocnění způsobeného touto bakterií je otrava infikovaným jídlem. Zlatý stafylokok může být přítomen v salámech, vepřovém mase, ale i v pečivu plněném pudinkem, dále v bramborovém salátu či ve zmrzlině. Způsobuje rovněž některé kožní infekce.
Zlatý stafylokok léčba
Lokalizované infekce se mohou řešit chirurgicky. Přibližně 90 % stafylokoků je rezistentních na běžný penicilin, tudíž se musejí používat takzvané peniciliny inhibující beta-laktamázu (oxacili/methicilin nebo cloxacilin s AMP). Dále se používají makrolidy, cefalosporiny I. a IV. generace, aminoglykosidy, linkosamidy, tetracykliny, glykopeptidy, chloramfenikol, fluorochinolony (+ doplněk Stasea = stafylokokový antitoxin). V případě nosičství se používá lokální antibiotikum mupirocin.
Zlatý stafylokok u ekzematika
Zlatý stafylokok produkuje toxiny, které jsou na vině zdravotních problémů, neboť následně napadnou pokožku nemocného. Atopikova kůže je pro stafylokoka snadno dosažitelná. Kožní bariéra je narušena a pokožka obsahuje málo ceramidů (lipidů zadržujících vodu), a proto vysychá a praská. U ekzému je pH pokožky zásadité, což osídlení stafylokokovi velmi zjednodušuje. Imunitní systém se navíc neumí účinně bránit. Nejčastěji se pak využívá kombinované terapie, která se skládá z lokálně aplikovaného antibiotika a kortikosteroidu. Léčba samostatnými antibiotiky se nedoporučuje. Stafylokok je natolik odolný, že by kůži napadal opakovaně.
Zlatý stafylokok poradna lékaře
Léčba stafylokoky je závislá na včasné a přesné diagnostice. Zlatý stafylokok se přenáší přímo dotekem s kůží nakaženého nebo nepřímo přes předmět, kterého se nakažený dotýkal. Bakterie stafylokoka se kromě přímého nakažení od přenašeče mohou objevit také ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Důležité je dodržovat dostatečnou hygienu při úpravě potravin. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, lékaři díky němu s vysokou přesností zjistí parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetří tedy bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
Autor: © svevi
Foto: © Bone