Co Čechům otravuje vzduch?
Tři hlavní viníci. Výfuky aut na rušných tepnách, komíny průmyslových podniků a pak obyvatelé sami, když v kotlích nebo kamnech topí nevhodnými palivy. Z této rovnice následně vychází jasný výsledek: těžko se dýchá v Praze a okolí, v severních Čechách a hlavně v Moravskoslezském kraji v čele s Ostravou. Nepříznivá imisní situace pokrývá asi tři čtvrtě obyvatel moravskoslezského kraje. Bohužel i tam, kde jsme si mysleli, že je situace příznivá, tak v současné době tento rok velice nepříznivě vychází imisní obstrukce třeba na Opavsku nebo u Studénky, takže se toto nepříznivé území dále rozšiřuje. A podobné je to i v jiných regionech. Místa, která dříve platila za relativně čistá, se v těchto týdnech barví do červena.
Meteorologické příčiny smogu
Loňské smogové období bylo trochu výjimečné, protože anticyklonální počasí, které je jednou z příčin znečištění ovzduší, trvalo dlouho, od září, v říjnu s krátkými přerušeními, celý listopad. Inverze pak škodliviny ucpe ve městech a údolích. Meteorologové takovéto chování plynu přirovnávají k jezírku. Když je voda klidná, všechen kal zůstává dole. Stačí ale vodu zvířit a bahno se rozptýlí. Podobně to funguje také v atmosféře. Pokud je větrné počasí, jsou dobré rozptylové podmínky, vítr rychleji rozptyluje znečišťující příměsi do atmosféry. Ovšem když je vzduch klidný a navíc je teplotní inverze, která zamezuje vertikálním pohybům v atmosféře, tak znečišťující příměsi se udržují nad a v lokalitě zdroje znečištění a nerozptylují se nikam dále.
Sledování kvality ovzduší
Měřící stanice, které jsou umístěné nejen v postižených oblastech, posílají údaje o složení vzduchu, každých 10 minut do centrálního systému. Citlivé senzory meteorologických snímačů umí odhalit těkavé látky, třeba v případě chemické havárie či útoku, příměsi v atmosféře jako oxidy uhlíku nebo dusíku, a také pevné částice, jako je polétavý prach. Právě ten se stává čím dál větším nebezpečím, protože tento prach nese sebou mimo drobné částice i alergeny, mikroorganismy, plísně, chemické látky, jako jsou organické benzoapyren či benzen, nebo těžké kovy. Z těchto jmenovaných důvodů je zvířený prach pro zdraví velmi nebezpečný.
Z hlediska celého českého státu je na tom nejhůře Moravskoslezský kraj, což je dáno koncentrací průmyslu na relativné malé ploše. Podle údajů se zdá, že koncentrace karcinogenního benzoapyrenu jsou v některých částech Moravskoslezského kraje vůbec nejvyšší v rámci Evropské unie. Složení ovzduší sleduje několik laboratoří, například Brněnská laboratoř, která je součástí Masarykovy univerzity. Ve svých analýzách se zajímá hlavně o toxické látky. Vědci z této laboratoře bádají nad tím, jak měřit přítomnost toxických látek v ovzduší s ještě větší přesností a jak vylepšovat odběrová zařízení.
Dopady smogu na lidské zdraví
Dávky škodlivin, které si člověk pouští do těla, nejsou vůbec malé. Při běžných činnostech jde asi o 30 kubíků znečištěného vzduchu každý den. Zátěž si lidé nesou po desítky let a hlavně ji předávávají potomkům prostřednictvím různě zmutovaných genů. Zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší se také projevují na výsledcích těhotenství.
Jedy ve vzduchu odnášejí nejvíce ti nejslabší, malé děti s ještě nedozrálou imunitou a senioři, kteří se již potýkají s jiným zdravotními neduhy. K nim se pak přidávají nemoci dýchacích cest, jako průduškové astma, časté bronchitidy, u některých chronická obstrukční plicní nemoc a alergie.
Jak přežít ve smogu, pokud možno ve zdraví? Venku nesportovat a vyhnout se namáhavým pracím. Ve smogem zatížených lokalitách nehraje roli to, kde přesně lidé bydlí, jestli je to v přízemí nebo třeba v pátém patře. Při smogu je lepší větrat jen krátce, ale častěji.
A co můžu proti smogu a zmutovaným dětem udělat já?
Při zhoršených rozptylových podmínkách by každý měl přispívat co nejméně k znečištění ovzduší, to znamená, že by měl topit jen tím, na co má uspůsoben svůj kotel a měl by omezit jízdy autem. Lidé by měli být především ohleduplní jeden k druhému a vnímat dopady své činnosti dále, než k hranicím svého pozemku!
Autor ©Jakub Vinš