Příznaky
Nadýmání je stav, kdy se ve střevě zvýšeně tvoří plyny. Nadýmání může mít lehkou formu, může být ale i závažnější a vyvolat křeče v břiše. Příčin nadýmání existuje hned několik: zvýšené polykání vzduchu, činnost střevních bakterií, složení potravy, trávicí obtíže různého původu, neprůchodnost střeva a podobně. V důsledku nerovnováhy střevní mikroflóry či vinou některých potravin může ve střevě docházet ke kvasným nebo hnilobným procesům. Na složení plynu se nejvíce podílí dusík, vodík, oxid uhličitý, ale i metan, sirovodík a kyslík. Náhlá a velká plynatost může vznikat zvýšeným průnikem krevních plynů do střeva nebo omezeným vstřebáváním plynů ze střeva do krevního řečiště. Meteorismus může být rovněž jediným projevem funkční poruchy tlustého střeva (funkční kolopatie) nebo vážného organického onemocnění trávicí trubice (zánětlivé nebo nádorové stenózy, tedy abnormální zúžení). Břicho může být až nezvykle vzedmuté, lehce citlivé. Větry buď neodcházejí (závažnější varianta), nebo odcházejí nadměrně. Při zástavě uvolňování plynů (a stolice) je nutné vyhledat lékaře. Zvýšenou tvorbu plynů doprovází nadmutí, napětí a vyklenutí břicha.
Jen pro zajímavost: větry jsou většinou tvořeny 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku. Uvedené složení plynů je orientační a platí pro zdravého člověka s vyváženým složením potravy. Individuální odchylky závisejí na převažujícím typu bakterií, jež žijí ve střevě, a na konkrétním složení potravy. V případě nevhodného bakteriálního osídlení tlustého střeva dochází ke zvýšené tvorbě střevních plynů, tento stav se nazývá dolní dyspeptický syndrom. Směs plynů je kvůli obsahu metanu a vodíku hořlavá. Pach větrů je dán sulfanem, který obsahuje síru. Teplota plynů až do jejich úniku odpovídá tělesné teplotě, tedy asi 36,5 °C. Stav, kdy před sebou střevní plyn tlačí i střevní obsah, jenž pak nekontrolovaně opouští střevní trakt, se nazývá průjem. Zvuk při větrech vyvolává především vibrace análního svěrače či okolí vaginy.
Jak dlouho větry trvají
Člověk, který jídlo hltá ve spěchu, spolyká kromě jídla i značné množství vzduchu, což plynatost přímo podporuje. Větry a nadýmání zapříčiněné dietní chybou většinou samovolně odezní. Jestliže větry neodcházejí, je nutná návštěva lékaře.
Zde je přehled četnosti větrů po požití konkrétní potraviny
Normoflatugenní potraviny: po jejich konzumaci odejde nanejvýš 10 větrů za den; jedná se především o maso (kuřecí, rybí, libové hovězí) a o zeleninu (zejména květák, brokolice, rajče a paprika), ořechy a podobně.
Středně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci dojde k odchodu 20–40 větrů za den; mezi tyto potraviny patří například brambory, lilek, pečivo.
Silně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci odchází více než 40 větrů za den; jedná se o mléko a výrobky z něj, fazole, banány a jiné potraviny.
Zaražené větry a bolest u srdce
Bolest na hrudi bývá jedním ze zásadních příznaků infarktu. Někomu však stačí i krátká bolest nebo tíže na prsou k tomu, aby zpanikařil. Jiní naopak i při dlouhotrvající bolesti na hrudi vyčkávají a doufají, že ustoupí sama. Infarktu mohou být podobné zažívací problémy v podobě zaražených větrů a nadýmání. Nahromaděný plyn se totiž rozpíná a dráždí nervová zakončení.
Léčba
Při léčbě či regulaci (eliminaci) plynatosti se ovlivňuje vyvolávající mechanismus. Pokud nadýmání není stavem trvalým či nijak výrazným a omezujícím, můžeme jej řešit sami. Co dělat? Jako pomoc se osvědčily: eliminační diety; plynopudné čaje; léky upravující střevní mikroflóru (eubiotika, například Lactobacillus acidophilus), volně prodejná deflatulencia (SAB, Espumisan, Ceolat), což jsou přípravky snižující povrchové napětí tekutin v trávicí trubici; spasmolytika; přírodní adsorbující silikáty (Smecta).
V případě vážnějších a přetrvávajících obtíží je vhodné konzultovat s gastroenterologem, zda za nadýmáním nestojí nějaké onemocnění zažívacího traktu, například chronické záněty střev nebo divertikulóza. Rovněž v případě akutních bolestí spojených s nadmutím a neodcházejícími plyny bychom měli vyhledat lékaře, protože se může jednat o akutní stav, a sice o náhlou příhodu břišní (ať už zánětlivou, či ileus, tedy střevní neprůchodnost).
Moderní medicína nabízí jako řešení problémů se střevy probiotika a prebiotika, prokinetika, deflatulencia, amara či digestiva. Ale každý člověk si je určitě vědom toho, že správnou skladbou stravy (tedy zdravou stravou) můžeme významně ovlivnit zažívací potíže. Z konkrétních potravin se pak doporučují celé obiloviny (konzumace například kukuřice) a mléčné výrobky (jogurty, jogurtové nápoje, kefíry, zákysy).
Mějte na paměti, že zdravé nadýmání je součástí života. Většinou se objeví, když do jídelníčku náhle zařadíte luštěniny a vlastně všechny zdravé potraviny. Po čase si však organismus na tyto potraviny zvykne a nadýmání poleví. „Bez prdů to nejde, prdíme všichni, dokonce i zvířata.‟
Při nadměrné plynatosti použijte Espumisan, ten opravdu po pár tobolkách střevům uleví, jelikož lehce odvádí plyny ze střev.
Cviky na zaražené větry
Každé cvičení na podporu peristaltiky střev by se mělo provádět na lačno, tedy nejlépe ráno po probuzení před snídaní. Začínáme v poloze na zádech s pokrčenýma nohama. Dáme si ruku v pěst a pod pravým žebrem tlačíme směrem k podložce a posunujeme směrem dolů. U pánve skončíme, vrátíme se pod žebra a ruku trošku posuneme ke středu břicha. Tlak a sunutí je lepší provádět přes látku nebo si můžeme pomoci tenisovým míčkem, který kulíme. Když se dostaneme až na levý okraj břicha, můžeme vše zopakovat, přičemž opět postupujeme zprava doleva. Poté v pravé dolní části břicha začneme ve směru hodinových ručiček dělat malé kroužky a zároveň budeme stále tlačit směrem do podložky. Pomalu několikrát zakroužíme a pak ruku posuneme o kousek směrem nahoru a ke středu břicha. Žaludek můžeme přeskočit a krouživými pohyby s občasným posunutím postupujeme kolem pupku po levé straně břicha zase dolů a potom zase po pravé straně kolem pupku nahoru, až se „dokroužíme‟ k levému dolnímu okraji břicha, kde tlusté střevo ústí do konečníku. Pakliže nemáme silnou podkožní vrstvu tuku, dá se tlusté střevo dobře nahmatat a stolici tak můžeme přesně posunovat. Taktéž si můžete tvar a umístění střeva prohlédnout v anatomickém atlasu.
Dalším cvikem je „vtahování‟ konečníku dovnitř. Při něm máme stále pokrčené nohy, mezi kolena si dáme například deku či míček a kolena silně tlačíme k sobě a zároveň vtahujeme konečník dovnitř. Cvik provádíme s výdechem a na pár sekund zadržíme dech. Několikrát opakujeme. Následně děláme totéž vsedě s překříženýma nohama, kdy vyvíjíme ještě tlak shora dolů na kolena. Dobré je se mezi cviky napít vlažné vody.
Může se cvičit i vestoje: ve stoji rozkročném se prodýcháme a pak všechen vzduch vydechneme a v předklonu se dlaněmi opřeme o kolena. A nyní se snažíme rytmicky vtahovat břicho. Tímto způsobem si silně promasírujeme střeva i bránici. Cvik zopakujeme až desetkrát. Poté se znovu prodýcháme a opakujeme.
Zaražené větry u dětí
Zaražené větry se nevyhýbají ani dětem. Jako pomoc při nadýmání u dětí se doporučuje: fenyklový čaj, masáž bříška, přikládání teplých plen na bříško. Jestliže se však bolesti opakují nebo jsou silné, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Prevence
Za nafouklé břicho může většinou strava, proto se vyvarujte potravin a jídel, jež způsobují nadýmání. K tomu navíc jídlo pořádně rozžvýkejte, poněvadž pak je menší šance, že vás bude nadýmat a budete mít nafouklé břicho. Dále dbejte na správnou přípravu luštěnin (vždy slijte vodu a vařte například s majoránkou nebo mořskou řasou doměkka).
U nadýmání dospělých se doporučuje pití bylinných směsí s obsahem fenyklu a jiných účinných látek (Rosa Canina a podobně); nahřívání (například ve vaně); detoxikace střev; masáž a cviky na zlepšení peristaltiky střev; užití léků snižujících plynatost, napětí střev a podobně (například Colonic).
Ovšem nejdůležitější prevencí je pravidelný každodenní pohyb.
Autor: © svevi
Foto: © talk