Co je to betakaroten
Betakaroten je důležitý provitamin vitaminu A, který přispívá ke zdraví člověka a zároveň ke krásnému opálení. Mezi známé zdroje betakarotenu patří například mrkev, dýně, rajčata, papriky, červená řepa, špenát, tykev a listová zelenina. Také žlutooranžové ovoce, jako jsou broskve, meruňky nebo nektarinky, je bohaté na betakaroten. A určitě neuděláte chybu, když si občas dopřejete také pořádnou porci lososa – už jeho oranžová barva vypovídá o vysokém obsahu známého provitaminu. Další možnost, jak si lze v případě potřeby zajistit přísun této důležité látky, představují doplňky stravy.
Teoreticky mohou z jedné molekuly betakarotenu štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého betakarotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, například v kůži a játrech. Konverze betakarotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze betakarotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se betakarotenem jako zdrojem vitaminu A předávkovat. Dalším faktorem, který ovlivňuje konverzi betakarotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E.
Betakaroten a opalování
Betakaroten působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření a které mohou indukovat prekancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má betakaroten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka.
Betakaroten a rakovina
Betakaroten působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály – reaktivní molekuly, které vznikají během metabolických procesů v organismu a přijímáme je z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Konzumace ovoce a zeleniny bohatých na betakaroten brání rozvoji některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí rovněž preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
Vedlejší účinky betakarotenu
Betakaroten se dá užívat celoročně, jen je třeba sledovat plosky rukou. Pokud začnou oranžovět, je třeba betakaroten vysadit, a to do té doby, dokud nebudou mít plosky opět tělovou barvu.
Mezi odborníky na výživu probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti přijímání synteticky vyráběného (takřka převážně all-trans-) β-karotenu v porovnání s průmyslově extrahovaným β-karotenem přírodního původu, jehož složení kopíruje použitou surovinu. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí syntetický β-karoten k látkám, které zvyšují riziko srdečně-cévních onemocnění. Nelze říct, zda stejně rizikový je, nebo není i β-karoten průmyslově extrahovaný z přírodních zdrojů.
Betakaroten v těhotenství
Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, těhotné a kojící maminky mají vyšší potřebu betakarotenu. Lidské tělo lépe vstřebává betakaroten z tepelně opracovaných potravin (například z vařené mrkve nebo dušených rajčat) než ze syrové zeleniny. Obecně se doporučuje přijmout denně přibližně 6 mg tohoto provitaminu pro dospělé. Nadměrná konzumace betakarotenu se může projevit například oranžovým zabarvením kůže, jejím šupinatěním, vyrážkami, průjmy, nevolností a podobně.
Cena produktu Betakaroten forte.
Autor: © svevi
Foto: © Max Dupain