Co je to cukrový lipid
Glykolipidy jsou lipidy s cukernou složkou v molekule. Jejich hlavní rolí je zřejmě účast v buněčném rozpoznávání. Vznikají spojením sacharidového řetězce s fosfolipidem buněčné membrány. Glykolipidy se nacházejí na povrchu všech eukaryotických buněk. Jejich cukerné části vyčnívají z membrány do okolního prostředí, kde fungují jako receptory pro specifické chemikálie a jako látky pomáhající zakotvit buňku do okolní tkáně.
Glycerolglykolipidy mají relativně jednoduchou strukturu. Základ tvoří 1,2-diacylglycerol, který má v pozici sn-3 navázaný nějaký jednoduchý cukr nebo oligosacharid. Velká rozmanitost těchto glycerolglykolipidů se nachází u bakterií, v menším množství se vyskytují i u savců. Glykosfingolipidy obsahují ve své molekule ceramid a jeden nebo dva cukry. Galaktosylceramid je hlavním glykosfingolipidem mozku a nervů, v ostatních tkáních je zastoupen v mnohem menším množství. Obsahuje kyselinu cerebronovou.
Galaktosylceramid může být přeměněn na sulfogalaktosylceramid (označuje se i jako sulfatid), který má na C-3 galaktózy navázanou kyselinu sírovou. Je ve značném množství obsažen v myelinu. Sulfatidy jsou obecně estery neutrálních glykosfingolipidů s kyselinou sírovou, často se ale pod označením sulfatid míní právě sulfogalaktosylceramid. Glukosylceramid je dalším z jednoduchých glykosfingolipidů. Je obsažen v extraneurálních tkáních, v mozku se nachází v menším množství. Gangliosidy jsou odvozené od glukosylceramidu, ve své molekule však mají navíc navázanou kyselinu sialovou. Patří tedy mezi složité glykolipidy. Sialová kyselina je společný název pro kyseliny N-acetyl- a N-glykolylneuraminové. Gangliosidy se skládají z části ceramidové, z neutrálního oligosacharidu obsahujícího většinou 2 až 4 cukerné zbytky (glukóza, galaktóza a N-acetylgalaktosamin) a z jedné nebo několika sialových kyselin. Gangliosidy mohou mít v molekule navázanou 1 až 5 molekul kyseliny sialové, podle tohoto počtu se pak označují jako di-, tri-, tetra- nebo pentasialogangliosidy. Hlavní sialovou kyselinou lidských tkání je kyselina N-acetylneuraminová. Gangliosidy jsou hojně obsaženy v šedé kůře mozkové a v nervové tkáni. Obsaženy jsou ale i v jiných tkáních, a to většinou na povrchu buněk, kde plní funkci receptorů. Ty části buněčných membrán, které obsahují kyselinu neuraminovou, hrají důležitou roli při zachytávání virových částic a při jejich pronikání dovnitř buněk. Virové částice obsahují enzym neuramidázu, která katalyzuje hydrolytické odštěpení neuraminové kyseliny, čímž dokážou vyřadit virové receptory z funkce.
Glykolipidy a sulfolipidy jsou mimořádně aktivní proti virovým onemocněním (brání virům proniknout do buněk). Podle vědeckých výzkumů potlačují virus HIV-1 a HIV-2, oparový virus a další viry způsobující deficit imunity.
Cukrové lipidy na léčbu Alzheimera
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Alzheimerova demence vede k rozpadu nervových vláken, nervových buněk a ke změně látkové činnosti mozku v důsledku ukládání patologických proteinů. To vede k atrofii mozku, tvorbě beta-amyloidu, formaci plaku, úbytku acetylcholinu, sterilnímu zánětu a působením volných kyslíkových radikálů k zániku neuronů. V současné době vede léčba Alzheimerovy demence spíše ke zpomalování postupu nemoci a zaměřuje se na zlepšení metabolismu mozku, hormonální terapii, inhibici acetylcholinesteráz a podávání látek s protizánětlivým a doplňkově i antioxidačním efektem.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Jde o nejzákeřnější formu demence. Počet pacientů stále roste. Ve světě jí trpí kolem 44 milionů lidí. Alzheimerova nemoc je komplikovaný proces. Ještě nikdo nezjistil, jak přesně funguje. Vědci se soustředí na objasnění funkce takzvaných lipidových molekul.
Alzheimerovu chorobu pravděpodobně způsobuje shlukování peptidů v mozku, kvůli kterým se mozková hmota poškozuje. Peptidy jsou organické sloučeniny složené z aminokyselin, lipidy jsou tuky. Buněčné membrány neuronu se proti tomuto shlukování peptidů přirozeně brání pomocí cukrových lipidů. Cukrové lipidy dovedou nebezpečné shlukování peptidů zastavit, což může Alzheimerovu nemoc zpomalit.
Čeští vědci z Akademie věd ČR společně se svými zahraničními kolegy dosáhli dalšího objevu v oblasti léčby Alzheimerovy nemoci, nalezli nyní jednu z příčin jejího vzniku, což může v budoucnu vést k lepšímu pochopení celé nemoci a také ke vzniku lepších metod jak nemoc léčit. Díky novému objevu bude možné po potvrzení funkčnosti této metody zpomalit účinkování Alzheimerovy nemoci a pacientům tak prodloužit spokojený život. Faktem, ke kterému v této problematice vědci dospěli, je nedostatek cukrových lipidů v pozdním věku člověka. Zjistili, že mnoho umírajících na Alzheimerovu nemoc trpělo právě nedostatkem cukrových lipidů v mozku.
Cukrové lipidy v potravinách
Je zde otázka, jaké potraviny je třeba konzumovat. Tento proces je velmi komplikovaný a lehkou změnou stravy mu nezabráníte. V každém případě vám ale jako vždy pomůže strava bohatá na vitamíny a minerály, a to strava čerstvá bez přidaných chemikálií.
Autor: © svevi
Foto: © Langner