Co je migréna?
Migréna je pravidelná porucha regulace napětí cévních stěn v hlavě, a to jak nitrolebečních, tak i mimolebečních. Hlavním příznakem je bolest hlavy, zpravidla jen na jedné straně. U dalšího záchvatu může být bolest vnímána na druhé straně. U klasické migrény je záchvat nejčastější ráno, krátce po probuzení. Může k němu ovšem dojít i kdykoli během dne. U většiny postižených se před záchvatem objevují různé příznaky – mžitky před očima, výpadky vidění ve zrakovém poli a podobně. Po těchto příznacích, které jsou projevem zúžení cév, následuje záchvat vyvolaný následným roztažením cév. Na začátku záchvatu pociťuje pacient trhavou bolest, jejíž intenzita může být velmi rozdílná. Bolesti hlavy vnímané jakoby hluboko v hlavě mohou být doprovázeny pocitem „vyschlých úst“, nucením na zvracení až zvracením, průjmem, jindy zácpou. Po záchvatu se objevuje časté močení. Mezi záchvaty může být úplný klid. Migrénou trpí 10–20 % populace, přičemž asi polovina nekonzultuje své problémy s lékařem. Migrénou jsou postiženi lidé všech věkových skupin, ovšem ženy dvakrát až třikrát častěji než muži. Během těhotenství se migrénové záchvaty zpravidla zmírní, jindy vymizí, a po přestávce v menstruačním krvácení se opět zvýrazní. Příčina, vznik a reakce organismu nejsou v podstatě objasněny, ale předpokládá se účast hlavně těchto šesti faktorů:
- alergie na potraviny
- hypoglykémie
- stres
- deprese
- hromadění vody v organismu
- hormonální změny v závislosti na gynekologickém stavu
Prvním léčebným krokem při záchvatu je odpočinek v tmavé tiché místnosti s ledem na hlavě. Rovněž horká koupel nohou pomáhá odkrvit roztažené cévy v hlavě a snížit tak bolest. (Nohy ponořte až po kotníky do horké vody a přidáváním nové horké vody udržujte stálou teplotu lázně.)
Rizikové faktory migrény
Vzhledem k tomu, že příčina nemoci není zcela známa, jsou pro každého migrenika specifické rizikové spouštěcí faktory různé. Spouštěcí faktory jsou v zásadě dvojího druhu. Nekontrolovatelné faktory, které zahrnují například menstruační cyklus, meteorologické změny počasí a další vlivy, které nemůžeme ovlivnit. Mezi kontrolovatelné spouštěcí faktory patří například stres, nedostatek spánku, pasivní kouření, některé druhy jídel, silné světlo, hlasité zvuky, výrazné pachy a další, kterým je možno se vyhnout. Každý migrenik by proto měl odhalit své kontrolovatelné spouštěcí faktory a snažit se jich vyvarovat v běžném životě. Průběh migrény může také zhoršit nadužívání některých léků, zejména barbiturátů a opiátů. Mnohdy stačí k úplnému vymizení migrény pouhé vysazení hormonální antikoncepce.
Prevence migrény
Úspěšná prevence migrény prozatím neexistuje. Vědci se shodli na tom, že migréna, podobně jako mnoho jiných problémů, je také dědičným onemocněním. Pokud jí trpí jeden z rodičů, existuje 50% možnost, že se u potomka bude vyskytovat také. Jestliže jí trpí oba rodiče, je tato možnost až 85%. Ke zlepšení kvality života je nutné vedení migrénového kalendáře. Do něj si migrenici zaznamenávají všechny stresující události po dobu 24 hodin před vznikem migrény a všechny potraviny, které po tu dobu jedli.
Příznaky a projevy migrény
Migréna má jako mnoho jiných onemocnění také několik fází.
Prodrom
Tato fáze je velice nenápadným, varovným okamžikem, předcházejícím vlastní nemoci. Obyčejně se manifestuje změnou nálady, neklidem, nervozitou, únavou, depresí, podrážděností, nechutenstvím a podobně. Mnohdy jsou však tyto příznaky tak slabé, že si jich migrenik ani nepovšimne.
Aura
Tato fáze není přítomna vždy. Týká se asi jenom 20 % migreniků a trvá obvykle 5 minut až 1 hodinu.
Vlastní bolest hlavy
Jedná se o středně až nesnesitelně velké bolesti, které jsou většinou pulzujícího charakteru, lokalizované jednostranně, často v okolí oka. Záchvat může být doprovázen zvracením a nevolností. Tato fáze je pro migrenika tou nejobávanější a nejbolestivější. V tuto chvíli většinou vyhledává tichou, tmavou místnost. Mezi časté příznaky migrény patří abnormální citlivost na zvukové, zrakové, čichové i dotykové podněty. Migrenici také mohou pociťovat vnitřní zmatek, ospalost, podrážděnost, závratě, výpadky zorného pole nebo dvojité vidění. Silnější migrény bývají doprovázeny i zvracením, které je typické tím, že po něm nepřichází úleva.
Postdrom
V této poslední fázi probíhá již zotavování a bolesti hlavy postupně odeznívají. Může trvat hodiny až dny a přítomna bývá většinou únava a nechutenství.
Diagnostika migrény
Pro toto onemocnění neexistuje objektivní test, proto je diagnostika založena především na anamnéze. Využívá se standardizovaných dotazníků, které mají určitá kritéria. Lékař se bude ptát na frekvenci a intenzitu migrény, zda byla přítomna aura, jak dlouho trvala, jaký charakter měly bolesti hlavy, zda byly pulzující, jednostranné, zda byla přítomna nevolnost (nausea) nebo zvracení. Také je důležité lékaři popsat okolnosti, za kterých k migrenóznímu záchvatu došlo, a všechny příznaky, které se objevily.
Léčba migrény
Léčba migrény je dvojího charakteru. Nemedikamentózní spočívá v odstranění spouštěcích faktorů, úpravě životního stylu, přikládání studených obkladů na čelo a zařazení relaxačních technik. Medikamentózní léčba je založena na užívání léků několika druhů. Můžeme je rozdělit na farmaka k léčbě akutního migrenózního záchvatu (analgetika, triptany) a léky užívané průběžně, působící proti vzniku migrény (profylaktická léčba). Migrenici by však měli užívat jen ta léčiva, která jim předepíše lékař. Mnoho lidí léčí migrénu běžnými analgetiky (Ibalgin, Aspirin, Acylpirin, Paralen a další), která mají jen přechodný efekt a mohou způsobit návyk, popřípadě vznik každodenních bolestí hlavy. Výrazný pokrok v léčbě migrény zaznamenaly právě triptany. Mohou se užívat v podobě tablet, nosních sprejů nebo injekcí. Pokud se migrenózní stavy vyskytují častěji než 3x za měsíc, je nutné aplikovat i profylaktickou léčbu, která má za úkol snížit počet frekvencí záchvatů. Lékař předepisuje příslušnou léčbu dle deníčku, který si migrenici osobně vedou. Zaznamenávají si do něj přesný čas a délku záchvatů, jejich intenzitu a případný vegetativní doprovod.
Komplikace migrény
Jednou z komplikací může být chronická migréna neboli transformovaná migréna. V tomto případě se bolest hlavy vyskytuje více než 15 dní v měsíci a postupně se zvyšuje frekvence záchvatů a klesá intenzita bolesti. Nevolnost, citlivost na ostré světlo a hlasitý zvuk se může a nemusí objevit. Další obvyklou komplikací je status migrenosus. O tomto stavu mluvíme v případě, že migrenózní záchvat trvá déle než 3 dny a splňuje všechna kritéria migrény bez aury. Může se také stát, že příznaky aury přetrvávají déle než jeden týden, anebo dojde až k migrenóznímu infarktu, kdy nastane ischemie v mozku. Je také popisováno, že migréna může spustit i epileptický záchvat. Většinou se jedná o migrénu s aurou a epileptický záchvat se objeví v průběhu migrény nebo těsně po ní.
Domácí léčba migrény
Snažte se vyhledat všechny momenty, které u vás vyvolávají migrenózní stavy, a poté se jim pokuste vyvarovat. Důležitá je změna životosprávy, to znamená nejen vyhýbat se jídlům, která by mohla záchvat spustit, ale především dbát na dostatečný spánek a pravidelný denní režim. Migrenici by se také měli vyhnout například nočním směnám či hlučným místům.
Bylinky na migrénu
Kůra bílé vrby
Bílá vrba obsahuje salicyláty, tedy látky mající podobné účinky, jako má acylpyrin. Jedinou kontraindikací kůry vrby bílé může být vaše přecitlivělost na salicyláty včetně acylpyrinu. Pokud tyto léčivé látky dobře snášíte, povařte asi deset minut v hrnku vody tři gramy sušené vrbové kůry a odvar pijte třikrát denně.
Bohaté lněné semínko
Lněné semínko a lněný olej jsou opravdovým elixírem života. Je tomu tak díky vysokému obsahu esenciálních mastných kyselin. Potřebné kyseliny pomohou organismu snížit hladinu prostaglandinů, což jsou látky na bázi hormonů, které mají svůj podíl na vzniku zánětů a stahování cév. Pomleté lněné semínko užívejte denně, postačí jedna nebo dvě čajové lžičky. Pokud raději sáhnete po oleji z lněných semínek, nezapomeňte jej skladovat v chladu a temnu, abyste o cenné látky nepřišli. Olej i semínka můžete běžně přidávat do salátových zálivek, semínka do salátů i do jogurtu.
Devětsil lékařský
Jestli vám nevadí, že si čas od času pěkně odříhnete, devětsil lékařský může být vaším pomocníkem v boji proti migréně. Užívejte tedy extrakt z kořene devětsilu lékařského, obsahuje spoustu protizánětlivých a protikřečových sloučenin. Jak už bylo řečeno, jediným negativním účinkem devětsilu je říhání.
Každé ráno kopretina řimbaba
Tahle bylinka umí snižovat intenzitu i četnost migrén. Účinky nemůžete očekávat hned druhý den, jde spíše o dlouhodobou terapii. Každé ráno si dejte výtažek z kopretiny řimbaby a pomalu očekávejte pozitivní účinky. V ten správný čas můžete používat i čerstvé lístky této byliny. Jak je použít? Úplně jednoduše, klidně si je dejte na chleba s máslem.
Když nejsou bylinky po ruce
Samozřejmě ne každý má doma nachystanou kůru z vrby bílé, ale rozmarýnový čaj doma možná máte. Ten alespoň zabrání zhoršení bolesti. Stačí jednu lžičku rozmarýnu zalít šálkem vroucí vody, nechat deset minut vyluhovat a vypít. S bolestí zatočí i černý silný čaj s nadrcenými hřebíčky. Čaj pomůže díky kofeinu a hřebíček má protizánětlivé účinky. K čaji zakousněte pár mandlí, ty také zmírňují bolest.
Výskyt náhlých bolestí
Proti náhlým bolestem hlavy pomáhá tato čajová směs: vezmeme po dvou polévkových lžících květu heřmánku a lípy, po jedné polévkové lžíci natě meduňky, máty, třezalky a komonice. To vše dáme do jednoho litru vody, povaříme jednu minutu a necháme louhovat po dobu třiceti minut. Takto připravený čaj si dáme do termosky a v případě dostavujících se bolestí hlavy vypijeme tři až čtyři doušky. Čaj můžeme pít i preventivně po dobu několika týdnů.
Voňavý obklad
Při jakémkoliv druhu bolesti hlavy můžete vyzkoušet následující léčebný obklad. Připravíme si bylinnou směs ze stejných dílů natě levandule, majoránky a máty. Pět lžic této směsi krátce povaříme v 500 ml vody, necháme přikryté vychladnout a potom přiložíme obklad nejméně na dvacet minut na čelo a temeno hlavy. Ještě předtím můžeme užít půl lžičky kozlíkové tinktury ve sklenici vody.
Bolest hlavy z vyčerpání
Nikdy bychom neměli situaci nechat dojít tak daleko, aby nás bolest hlavy přivedla k celkovému vyčerpání. Pokud zanedbáme odpočinek, mohlo by postupně dojít k opakovanému vyčerpání, vzniku únavového syndromu, následně i ke vzniku vážných chorob. Je-li příčinou bolesti hlavy fyzická nebo psychická únava, připravíme bylinkový čaj z jedné polévkové lžíce natě bukvice, k níž přidáme asi třetinu polévkové lžíce lupínků růže. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku kozlíkové tinktury. Teplý čaj pomalu upíjíme.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Shanghai killer whale