CO NA BRONCHITIDU

Léky na bronchitidu

Zde je odkaz na ceny léků na kašel.

Zdroj: Jak se léčí bronchitida?

Příběh

V příběhu KREVNÍ TLAK PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.

Dobrý den, jaký mám mít tlak ve věku 72 a také tep. 72 mi bude 30.12.2021. Měla jsem arytmii v nemocnici mi jí vyléčili ale zase se vrátila. Piju víno na srdce podle Marie Treben a arytmie se mi zase ztratila, proč toto píšu ? Neustále i v noci když se vzbudím mě buší srdce mám tlak 137/95 a tep 96 někdy i vyšší jak tlak tak tep. Tep třeba i 122. Mám úzkostné stavy deprese panické stavy úzkosti ale antidepresiva jsem přestala brát beru L-Tryptofan. Léky na tlak také neberu mám od Dr Popova kapky srdce a tlak ty beru. pravidelně beru vitamin C D a omegu. Když mám úzkost beru diazepam nebo kapky rivotril a každé ráno pilu na lačno šťávu z řapíkatého celeru. Mám chronickou bronchitidu na tu mám COMBAIR který si občas stříknu do pusy. Také mívám záněty tlustého střeva, ale ten už jsem neměla rok a půl. Hlavně mě trápí to bušení srdce a to piju víno na srdce dál a denně. Prosím o radu jaká bylinka by mi mohla pomoci a upravit mi to bušení? K lékaři chodím 29.12. jdu na psychiatrii a 9.12. na echo srdce a 10.12. mi budou dělat asi ultrazvuk srdce. Děkuji Vám s pozdravem a přáním hezkého dne Zdeňka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Krevní tlak podle věku

Akutní bronchitida - diagnostika nemoci

Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
 

Zdroj: Akutní bronchitida

Příběh

V příběhu BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.

Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.

Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?

Zdroj: Příběh Bronchitida

Domácí léčba

• Velmi vhodná je kurkuma, která zbaví pacienta zánětu průdušek.
• Dalším kořením účinným při léčbě bronchitidy je zázvor, hřebíček a pepř.
• Mezi další babské rady patří cibulová šťáva, které je velmi dobrým lékem na bronchitidu.

Zdroj: Chronická bronchitida

Strava čivavy

Co jí čivava? Čivavy jsou všežravci a je třeba dbát na správnou a vyváženou výživu. Zároveň je také třeba dbát na to, abychom toto malé plemeno nepřekrmovali. Čivavy s nadváhou mívají problémy s vazy, kolaps průdušnice, chronickou bronchitidu a zkrácenou délku života.

Co nesmějí jíst čivavy

Mnoho běžných potravin, které jsou pro nás naprosto bezpečné, mohou u čivavy způsobit vážné onemocnění. Všichni jsme slyšeli, že čokoláda je pro psy toxická, ale možná vás překvapí, jaké další potraviny jsou na seznamu.

• Alkohol,
• kofein,
• čokoláda,
• ovocná semena, pecky a jádra,
• česnek,
• hrozny a rozinky,
• chmel,
• cibule,
• makadamové ořechy,
• muškátový oříšek,
• xylitol.

Zdroj: Co nesmí čivava

Co léčí ořechy z jinanu dvoulaločného

Již staří Číňané věděli, že ginkgo ořechy jsou přínosem pro naše dýchací cesty, že léčí astma, bronchitidu, kašel. Existuje i názor, že ginkgo ořechy jsou dobré pro lidi trpící infekcí močového měchýře a pro děti, které trápí noční pomočování. Dále mohou pomoci při poruchách paměti a soustředění, mají vasodilatační účinek, zlepšují prokrvení nervové tkáně (mozek), periferních částí končetin (pocit studených rukou a nohou), tlumí úzkostné stavy, zmírňují psychickou zátěž, závratě, hučení v uších, zrakové obtíže. Ginkgo ořechy jsou často využívány i pro kulinářské účely, a to v polévkách, dezertech, nebo dokonce i v kaši.

Zdroj: Zpracování ořechů stromu Ginkgo biloba

Příznaky a projevy bronchitidy

Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:

• vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
• vykašlávaní hustého hlenu;
• dušnost;
• bolesti na hrudníku;
• dýchací potíže;
• bolesti ve svalech, zádech;
• zvýšená teplota nebo horečka.

Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.

Zdroj: Jak se léčí bronchitida?

Antibiotika na bronchitidu

Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.

Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.

Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.

Zdroj: Jak se léčí bronchitida?

Inhalace bylinek

Inhalování bylinek není vhodné pro každého. Pozor by si měli dát zejména alergici, těhotné ženy a malé děti.

Bylinky pomáhají při nachlazení, bojují s viry a lze je inhalovat i preventivně. Některé mají uklidňující účinky, takže podporují spánek. Většinu bylinek můžete kombinovat.

Dávkování: Použijte zhruba lžíci sušených nebo čerstvých bylinek na půllitr vody. Lze použít i bylinky ve formě čaje.

Máta: Hlavní složkou, kterou máta obsahuje, je mentol. Ten uvolňuje dýchací cesty, odstraňuje bolesti a podráždění.

Meduňka: Zklidňuje nervový systém, je vhodná například při nespavosti. Léčí dýchací ústrojí a pomáhá při migréně.

Tymián: Působí silně antisepticky a dezinfekčně. Léčí choroby dýchacího ústrojí, nachlazení, angínu nebo bronchitidu.

Rýmovník neboli moud: Obsahuje vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu.

Rozmarýn: Vhodný jako doplněk k léčbě astmatu, nachlazení, bolestí hlavy, nespavosti a nervového vypětí.

Aloisie: Vhodná při léčbě kašle, akutní i chronické rýmy, průduškových chorob, astmatu. Je velmi uklidňující.

Šalvěj: Má protizánětlivé a protibakteriální účinky. Ve vyšších dávkách může vyvolat křeče. Není vhodná pro těhotné ženy.

Echinacea: Přírodní antibiotikum. Preventivně se užívá na posílení imunitního systému a při nachlazení. Má antivirové a antibakteriální účinky.

Majoránka: Pomáhá při nachlazení.

Levandule: Pomáhá při nespavosti.

Dobromysl (oregano): Léčí kašel, chřipku, bolesti hlavy, uklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti.

Borovice: Má antiseptické účinky, zvyšuje tvorbu hlenů a usnadňuje vykašlávání. Uvolňuje dutiny a tím zmírňuje i případné bolesti hlavy.

Heřmánek: Používá se při zánětech horních cest dýchacích. Může způsobit alergickou reakci.

Skořice: Uvolňuje dýchací cesty a ničí viry.

Zdroj: Inhalace proti rýmě

Přírodní léčba astmatu s CHOPN

CHOPN je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém. Jedná se o onemocnění dolních dýchacích cest, především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni, která pacientovi brání v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu.

Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se prašnému a znečištěnému prostředí je dalším doporučením, které však není jednoduché vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit, je aktivní život se zdravou životosprávou. Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic. Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace – každý pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně používat dýchací svaly, bránici, břišní stěnu. Vhodná je lázeňská léčba či léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních. Vhodná je při dechové rehabilitaci i hra na dechový hudební nástroj, kdy se naučíte správně dýchat.

Česnek se při léčbě astmatu používá už po staletí (o protialergickém účinku česneku referoval na XV. světovém kongresu o výživě i Dr. Itokawa). Umixujte jeden středně velký stroužek česneku s jednou sklenicí horké vody a vypijte. Možná budete mít žaludeční nevolnost, pokud se vyzvracíte, musíte hned vypít ještě jednu sklenici. Účinné látky, které snižují tvorbu hlenu v žlázách dýchacích cest, jsou vstřebávány do krve a vylučovány plícemi.

Jindy je doporučována sklenice horké vody nebo čaje z šanty kočičí (Nepeta cataria), která by měla být pacientovi podávána každou hodinu.

Zdroj: Alternativní léčba astmatu

Druhy kašle

Suchý kašel

Suchý kašel může být kromě virových infekcí také příznakem závažnějších chorob – rakoviny plic, sarkoidózy, srdečního selhávání, nebo je vyvolán vedlejším účinkem léků (zvláště takzvaných ACE inhibitorů, které se předepisují na chronické srdeční selhávání nebo na snížení vysokého krevního tlaku). Pokud je suchý kašel v takovém případě hodně obtěžující, potom je nutné poradit se o podávání léku s lékařem, který vám ho předepsal. Lékař by měl zvolit jinou alternativu. Kašel může být i psychického původu – při hysterii a nervové labilitě.

Dávivý kašel

Černý kašel nebo dávivý kašel je infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí a projevuje se jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a při nadechování může znít jako kokrhání kohouta. U některých typů onemocnění je typické vykašlávání hlenu. Tělesná teplota bývá značně vysoká, někdy až kolem 40 °C.

Vlhký kašel

Vlhký kašel je kašel se současným vykašláváním hlenu, který může mít různou konzistenci a barvu (bílá, šedá, hnisavě nažloutlá či nazelenalá, nebo s příměsí krve – načervenalá). Pokud vykašláváte takto podezřele zbarvený hlen, raději zajděte k lékaři, aby vám nasadil antibiotika, případně odeslal vzorek vykašlaného hlenu do laboratoře k určení původce nemoci a podle toho pak léčbu upravil. Tento kašel provází nejčastěji chronickou bronchitidu, ale i jiné chorobné procesy dýchacího ústrojí, jako jsou zápaly plic, bronchiektázie (rozšíření průdušek na podkladě vrozené anomálie nebo nemocí průdušek) a pleuritidy (záněty pohrudnice). Hnisavý hlen s příměsí krve je příznakem tuberkulózy. Hlen může být také původně z nosu (při zadní rýmě), kdy stéká do nosohltanu a pak dráždí sliznici k vykašlávání. Jindy může být vlhký kašel důsledkem odeznívajícího zánětu, který začínal suchým kašlem a na který zabrala léčba.

Akutní kašel

Je vyvolán přímým podrážděním dýchacích cest. Akutní kašel je mnohdy velmi pocitově nepříjemný, protože zde u mnohých dochází ke strachu o život. Nejčastější příčinou tohoto kašle je vdechnutí cizího tělesa nebo slin. Forma akutního kašlavého reflexu může být vyprovokována také dráždivými plyny, při alergiích nebo při akutních bakteriálních či virových onemocněních. Akutní kašel může mít svou příčinu i v srdečním selhání.

Chronický kašel

Habituální kašel se vyskytuje u chronických forem různých onemocnění dýchacích cest. Mezi tato onemocnění patří zejména CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc, dále pak astma, černý kašel, kuřácký kašel nebo rakovina plic. Za chronický kašel se považuje kašel trvající déle než 4–6 týdnů. Další základní dělení kašle je podle toho, zda se při kašlání vytváří hlen, či nikoli. V případě výskytu hlenu, který je možno vykašlat, a přítomnosti chraplavého přízvuku mluvíme o takzvaném produktivním kašli. V horším případě se může jednat i o vykašlávání čerstvé krve, což je varovným příznakem závažného onemocnění. Jde buď o postižení tuberkulózou, nebo srdečním městnáním. Pokud se hlen při kašli vůbec nevytváří nebo ho nelze vykašlat, kašel se označuje jako neproduktivní neboli suchý. Příčina kašle se mnohdy může rozpoznat už podle prvních charakteristických rysů kašle. Záchytnými body jsou především denní doba, kdy se kašel vyskytuje, způsob vzniku a samotná charakteristika kašlání.

Zdroj: Kašel

Alternativa bez předpisu

Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat takzvaný suchý a vlhký kašel.

Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenů v dýchacích cestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cest dýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také například vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu a podobně). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.

K léčbě tohoto kašle se používají takzvaná antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí se nejčastěji podávají sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).

Na kašel je mnoho sirupů, například Stodal, sirupy bylinné, s jitrocelem a podobně. Spousta z nich je označena jako fytofarmaka. Většinou se jedná o doplňky stravy, ale například Stodal je registrovaný léčivý přípravek, to znamená, že musel projít přísnými testy. S fytofarmaky se musí zacházet stejně obezřetně jako s jinými „chemickými“ přípravky, i když se jedná o produkty z rostlin. Fytofarmaka jsou skutečně pro mnoho pacientů vhodná, ale nelze to tvrdit paušálně, neboť mají i svá rizika. Záleží na individuálním posouzení.

Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají antihistaminika (léky sloužící primárně na potlačení alergie). Výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Claritine), levodropropizin (Levopront). U většiny novějších antihistaminik je tlumivý efekt potlačen, takže je jejich využití spíše zpochybňováno.

Pokud kašel přechází v záchvaty, nereaguje na tlumení pomocí volně prodejných antitusik a způsobuje až dušnost, je vždy lepší navštívit lékaře. Nejčastěji předepisovaným lékem na tlumení suchého kašle bývá kodein (přípravky Codein tbl., Pleumolysin gtt.). Pokud je pacient dušný, může současně lékař předepsat léky na rozšíření a uvolnění dýchacích cest, takzvaná bronchodilatancia (například Spiropent v sirupu nebo v tabletách, případně inhalační Ventolin, Ecosal a další).

Vlhký kašel zpravidla navazuje na suchý kašel a provází zánět dolních cest dýchacích (bronchitidu). V dýchacích cestách se hromadí hlen, jehož vykašlání je potřeba podpořit. K léčbě vlhkého kašle se používají mukolytika a expektorancia. Mukolytika působí na rozvolnění hlenu v dýchacích cestách, umožní jeho zkapalnění a tím usnadní vykašlání. Expektorancia umožňují poté hlen vykašlat (jde o takzvanou expektoraci).

Nebývá vhodné kombinovat léky na léčbu vlhkého kašle s antitusiky na suchý kašel. Pokud kašel nemocného dráždí v noci a znemožňuje mu usnout, je možné při denní léčbě mukolytiky a expektorancii použít na tlumení kašle pouze na noc antitusika. K volně prodejným přípravkům pro léčbu vlhkého kašle patří acetylcystein (přípravky ACC, NAC), ambroxol (přípravky Ambrosan, Ambrobene, Mucosolvan), bromhexin (Bromhexin gtt.). Léky se užívají většinou několikrát denně (retardované formy jen 1x denně ráno), a to nejpozději v odpoledních hodinách tak, aby v noci u pacienta neprovokovaly nežádoucí vykašlávání a umožnily mu usnout. Při léčbě hlenovitého vlhkého kašle je doporučeno kromě užívání léků dodržovat také režimová opatření – pít dostatečné množství tekutin (vhodné jsou průduškové čajové směsi nebo ovocné šťávy, minerální vody), vynechat nebo alespoň omezit mléčné výrobky, které zahleňují. Z léků na předpis pro léčbu vlhkého kašle bývá nejčastěji předepisován erdostein (přípravek Erdomed).

Pokud se kašel během užívání léku Erdomed změní z vlhkého na suchý (přestanete vykašlávat, takzvaně štěkáte), poraďte se o dalším postupu s lékařem nebo lékárníkem. Erdomed není určen na suchý kašel! Poté je nutná jiná náhrada.

Zdroj: Erdomed tablety

Co znamená, když každé ráno vykašlávám hleny

Pokud ráno vykašláváte hleny, tak je zde nejprve otázka, zda jste kuřák, kuřačka, či nikoliv. Pokud jste kuřáci, mohlo by se jednat o tvorbu hlenů v důsledku kouření cigaret, kdy stav sliznic není v pořádku. Za chronickou bronchitidu se považuje stav s kašlem a tvorbou hlenu, který trvá nejméně tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. U pacientů se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících. Na vzniku chronické bronchitidy se podílí mnoho faktorů (kouření, znečištění životního a pracovního prostředí, opakující se akutní infekce v dětství). Je však jednoznačně prokázáno, že tabákový kouř je nejčastější příčinou, zhruba 50 procent kuřáků trpí chronickou bronchitidou. Cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivin, které poškozují výstelku dýchacích cest. Také se může jednat o problém se zuby nebo dásněmi, zde je vhodné nechat si zkontrolovat dutinu ústní na stomatologii. Nebo se může jednat o chronický zánět dolních cest dýchacích, což by ověřilo vyšetření na plicním oddělení (pouze rentgen plic by byl nedostatečný, vhodné by bylo vyšetření na plicním jako takové – hleny se nemusí tvořit v krku, ale v průduškách, a do krku mohou stoupat).

Také se může jednat o alergické astma – na to jsou léky a sprej s kortikoidy, které hlídají alergický zánět v průduškách. Také reflux může zhoršovat projevy, a to hlavně ranní kašel s vykašláváním, proto se pacientům doporučuje užívat léky na reflux večer, spát s hlavou výš, nejíst 2 hodiny před spaním, pozor na kávu, uzené a smažené, sladké, to vše zhoršuje stav refluxu. A nekouřit.

Obecně zahlenění způsobuje:

• Infekce horních cest dýchacích: Vykašlávané hleny se vyskytují především u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Hlen a hnis, který se v nich produkuje, může zatékat do dýchacích cest, dále je dráždit a vést k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacích cest snazší.
• Infekce dolních cest dýchacích: Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
• Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlenů a záchvaty dušnosti pak provázejí kuřáka celý jeho život. Vzhledem k tomu, že chronické onemocnění průdušek a plic vede k přetěžování srdce, jsou tito lidé ohrožení častějšími srdečními příhodami a srdečním selháním.
• Rakovina plic: Rozsáhlejší nádorové ložisko komunikující s některou z průdušek může drážděním způsobovat záchvaty kašle a nadprodukci hlenu v postižené části plíce. Letitého kuřáka nemusí tyto příznaky nijak znepokojit, protože se podobají projevům zánětu průdušek. Velmi varovným příznakem je však vykašlání hlenu s příměsí krve.
• Cystická fibróza: Jak již bylo popsáno, jde o vzácné onemocnění, které je vrozené a nevyléčitelné. Podstatou je geneticky daná porucha transportu některých iontů v těle, což vede mimo jiné k poruše tvorby sekretu v dýchacích cestách. Ten se tvoří u všech lidí a pomáhá zvlhčovat dýchací cesty. U nemocných s cystickou fibrózou ovšem vzniká abnormálně hustý a lepivý hlen, který dýchací trubice ucpává a hromadí se v nich.

Diagnostika: U pacienta vykašlávajícího hlen lékaře zajímá, jak dlouho obtíže trvají, zda jsou přítomné známky infekce (zejména horečka), barva hlenů (bílá, žlutá, zelená, s příměsí krve a podobně). Z anamnézy je podstatné zejména to, zda je pacient kuřák. Samotné hleny lze vyšetřit na mikrobiologii na přítomnost bakteriálních kmenů, které mohou způsobovat infekce dýchacích cest. Dlouhodobější vykašlávání hlenu, obvykle je-li spojeno s nálezem příměsi krve, by mělo vést k provedení rentgenu plic. U kuřáků s chronickou bronchitidou se většinou provádí funkční vyšetření plic (zejména spirometrie). Při něm pacient na pokyn lékaře dýchá do speciálních přístrojů, které umí vypočítat kapacitu a funkční schopnosti jeho plic.

Léčba: Je-li to možné, tak se léčí příčina vykašlávání hlenů (například antibiotiky u bakteriálních infekcí), k úlevě symptomů se podávají léky na rozpouštění hlenů a usnadňující vykašlávání, jako jsou například preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol, Mucosolvan a mnohé další. Odpočinek a dostatečný přísun teplých tekutin jsou samozřejmostí. Tekutiny brání dehydrataci, ulehčí odkašlání hlenů a teplá tekutina nepřímo prohřívá dýchací cesty.

Zdroj: Lepivé hleny

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus)

Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)

Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z květů či listů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek má všestranné využití. Pomáhá i od bronchiálního astmatu.

Použití: Heřmánkový čaj pomůže především v době nachlazení nebo při chorobách horních cest dýchacích.

Chvojník čínský (Ephedra sinica)

Je v tradiční čínské medicíně, kde má své hojné využití, označován jako „ma huang“. Používá se jako lék na astma.

Použití: V bylinné medicíně se využívají stonky a větvičky rostliny. Používá se v různých formách, nejčastější je vysušená bylinka ve formě prášku. Při přípravě čaje produkuje bylinka největší množství efedrinu po dobu 2 hodin.

Pozor! Dávka chvojníku by neměla překročit 8 mg na porci, užívá se až po 6 hodinách a nesmí přesáhnout 24 mg denně. Chvojník je stimulant, který ovlivňuje srdce, krevní oběh a centrální nervový systém.

TIP: Je vhodný i pro redukci váhy!

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Potlačuje alergické reakce a astma.

Použití: V současnosti se přípravky s obsahem účinných látek dostávají i na český trh, kde jsou k dostání v různých formách.

Kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides)

Používá se při kašli a astmatu.

Použití: V bylinné medicíně se využívají kořeny a oddenky. Kořen může dráždit sliznice a listy a stonky mohou způsobit podráždění kůže. Nesmí jej používat těhotné ženy, vyvolává kontrakce a poškození plodu.

Kopytník evropský (Asarum europaeum)

Používá se k léčbě bronchitidy, laryngitidy a silikózy. Léčí kašel související s kouřením. Je účinný i při léčbě astmatu.

Použití: Pro léčebné účinky se využívá zejména podnož, ale do jisté míry lze použít také listy. Nadzemní části rostliny jsou obvykle sbírány v květnu až v červnu, zatímco podnož se sklízí v srpnu. Celý rostlinný materiál by měl být vyčištěn a vysušen na vzduchu ve stínu. Sušená, prášková bylina má hořkou chuť. Dnes se bylinka většinou používá jako vyčištěný a standardizovaný suchý extrakt ve formě tablet, protože samotná suchá bylina je docela toxická.

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis)

Používá se také jako účinný prostředek při astmatu a problémech s dýchacími cestami.

Kořen: Kořen mívá poněkud hořčejší chuť, jeho šťáva je vhodná především na problémy spojené s dýchacím ústrojím. Kořen je možné i uvařit a jíst ho například místo zeleniny.

Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Má hojivý účinek na plíce (proto je vhodná pro pacienty s astmatem a jinými respiračními onemocněními).

Použití: Lesklokorku můžeme koupit v sušených, koncentrovaných tabletách, kapslích, nebo dokonce i jako extrakt. V jakékoliv z těchto forem může být lesklokorka použita jako výživový doplněk. Doporučená dávka při použití lesklokorky jako doplňku stravy je 150 až 900 mg, jestliže se užívá ve formě tablet nebo kapslí, nebo 1,5 až 9 gramů v sušené podobě. Ojediněle byly hlášeny nežádoucí účinky, kdy někteří lidé užívající tuto houbu po dobu několika měsíců pocítili sucho v ústech, závratě, žaludeční nepohodlí nebo krvácení z nosu.

Lípie sladká (Lippia dulcis)

Léčí projevy astmatu, bronchitidy, černého kašle a dalších respiračních onemocnění.

Použití: Z rostliny se používá pryskyřice, která se získává řezy v kořenech. Používá se jako lék.

Lišejník islandský (Cetraria islandica)

Usnadňuje vykašlávání hlenu, používá se při léčbě bronchitidy a astmatu.

Použití: Nejčastěji se z něj připravuje čaj, odvar a tinktura.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata)

Je bylinka, která se používá k léčbě astmatu, bronchitidy a černého kašle. Je účinná při léčbě alergií.

Použití: Podává se ve formě tinktury jako tekutý extrakt. Jako sušená bylina se používá k přípravě čaje. Z lobelky se připravují také kapsle.

Ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida)

Používá se na úlevu od astmatu. Jedná se o tvrdou pryskyřičnou gumu.

Použití: Prodává se ve formě jemně mletého prášku jako doplněk stravy.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Pomáhá při chřipce, kašli, astmatu i bronchiálním kataru.

Použití: Mateřídouškový čaj je výborný na astma pro děti.

Postup: Lžičku sušené natě mateřídoušky přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a podáváme dítěti jednou denně, nikoliv však dlouhodobě.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Je tropická rostlina užitečná rovněž ke zmírnění příznaků astmatu.

Použití: Využívá se celá rostlina, a to v čerstvé i sušené podobě.

Osladič obecný (Polypodium vulgare)

Usnadňuje odkašlávání, odhleňuje, léčí kašel, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidě, odstraňuje chrapot z nastydnutí, pomáhá léčit zánět průdušek.

Použití: Z osladiče obecného se vyrábí tinktura. Při užívání osladiče je nutné striktně dodržovat předepsané denní množství, jinak hrozí předávkování, které může mít velmi vážné následky. Dále se léčivka používá ve formě prášku, jeden až dva gramy denně, anebo v podobě nálevu. V současnosti se používá především v lidovém léčitelství.

Pastala rozprostřená (Turnera diffusa)

Je známější pod jménem damiána. Snižuje projevy astmatu.

Použití: Z rostliny se používají hlavně listy. Nejčastěji se tato bylinka pije ve formě čaje.

Pilát lékařský (Anchusa officinalis)

V lidovém léčitelství se mimo jiné dlouhodobě používá při léčbě astmatu.

Postup tinktura: Nať se natrhá na menší kousky, zalije se minimálně 40procentním alkoholem – a tinktura je na světě! Takto vyhotovená směs se nechá po dobu jednoho týdne odstát, poté se slije do menších lahviček, již ale bez natě, a takto připravenou ji můžeme užívat.

Postup nálev: Zalijte kávovou lžičku této bylinky horkou vodou, nechte až půl hodiny louhovat a poté výluh podávejte třikrát denně na polévkové lžíci.

Postup šťáva: Pro přípravu šťávy se používá kvetoucí nať – stejně jako u přípravy tinktury. Nať je nejdříve potřebné pomlít a následně z ní vymačkat šťávu. Takto připravená šťáva mívá výraznější účinky než již zmiňovaný nálev. Nevýhodou ale je, že šťávu lze pít pouze čerstvou, nelze ji připravovat na několik dní dopředu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Pomáhá proti kašli. Podpůrný při bronchitidě, astmatu.

Použití: Používá se květ a listy jako droga při vnitřním i zevním užití. Vnitřně jako čajový odvar.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)

Hojně se vyskytující bylina, která má příznivé účinky při léčbě chrapotu, kašle a astmatu.

Použití: Při kašli usnadňuje vykašlávání, neboť napomáhá rozpouštění hlenů. Velmi dobře působí také při léčbě tuberkulózy a astmatu. Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky, lze jej užívat dlouhodobě. Je však třeba dbát na dodržení doporučené denní dávky, která je 5 gramů.

Rýmovník (Plectranthus argentatus)

Je fantastická rostlina, patří však mezi bylinky, které nelze sušit, protože obsahuje hodně vlhkosti. Pokud si chcete úrodu rýmovníku zachovat pro pozdější použití (například v zimě), zkuste bylinku raději zmrazit než usušit. Zmírňuje projevy astmatu.

Postup sirup: 30 lístků rýmovníku a 1 citron dáme do hrnce a zalijeme 1,5 l vroucí vody, aby vše bylo ponořené. Necháme odstát do druhého dne. Druhý den přecedíme, přivedeme k varu, přidáme cca 1 kg cukru a vaříme, dokud se nám nebude zdát sirup dost hustý. Počítejte přibližně s hodinou času. Sirup ještě trochu zhoustne chladnutím. Ještě horký sirup nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru cca na 5 minut, poté obrátíme a necháme zcela vychladnout. Uchováváme na chladném místě, po otevření raději v ledničce. Uzavřený nám vydrží až 2 roky.

Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Je bylinka, která má spoustu zdravotních přínosů. Mimo jiné minimalizuje symptomy astmatu, zlepšuje funkci plic u lidí trpících astmatem.

Postup: Smíchejte řeřichu s medem – řeřicha působí jako expektorans (usnadňuje vykašlávání).

Topolovka růžová (Alcea rosea)

Používá se při léčbě horních cest dýchacích, napomáhá problémům s odkašláním, rozpouští a uvolňuje hleny a také léčí astma.

Použití: V současné době se používá v lidovém léčitelství pro nejrůznější odvary, čaje, sirupy a kloktadla. Topolovka růžová se rovněž hojně využívá k omývání pokožky pro zmírnění ekzémů a akné.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)

V lidovém léčitelství se používá na astma, proti bolestem v krku nebo proti chrapotu. Je skvělým pomocníkem při zánětu průdušek, kašli i chrapotu.

Postup: 5 dílů zběhovce, 5 dílů řepíku, 4 díly podbělu, 4 díly plicníku, 4 díly rozrazilu, 3 díly květu černého bezu, 3 díly fenyklových semínek. Lžíce směsi se přelije 3 dl vřelé vody a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se následně pije dvakrát denně.

Zaplevanka rozkladitá (Grindelia robusta)

Léčí astma a bronchiální stavy. V bylinné medicíně se používají sušené nadzemní části rostliny, které se sbírají ještě před otevřením květových pupenů, poté se suší co nejrychleji na slunci.

Postup tinktura: Ve formě tinktury se užívají 1–2 ml třikrát denně. Pozor na předávkování. Pokud se užívá ve velkých dávkách, může způsobit podráždění žaludku nebo ledvin. Pro účely vnitřního použití by měla být rostlina konzumována pod vedením a dohledem kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.

Postup nálev: 1 čajová lžička sušené byliny se přelije 1 šálkem převařené vody. Poté se nechá luhovat deset až patnáct minut. Nálev by měl být konzumován třikrát denně.

Zázvor obecný (Zingiber officinale)

Pomáhá s astmatem.

Použití: Používá se ve formě čaje.

Zdroj: Co pomáhá na astma