Subjektivní příznaky infarktu
Subjektivní příznaky infarktu se dělí do dvou skupin:
- Němý infarkt myokardu – pacient nemá žádné subjektivní příznaky.
- Akutní infarkt myokardu – bolest za hrudní kostí palčivého charakteru, která je velice intenzivní a může trvat od pár desítek minut až několik hodin. Bolest se ve většině případů šíří do levého ramene, lopatky až krku. Vyskytují se příznaky jako nadměrné pocení, především studený pot, nevysvětlitelný strach ze smrti, závratě, mdloby. Objevuje se nevolnost s pocity na zvracení, pocit úzkosti a dušnosti. Nemocný má problém se nadechnout. Charakteristická je bledá barva kůže, zejména na tváři.
Co dělat, když je to infarkt?
Akutní infarkt myokardu vážně ohrožuje člověka na životě. První pomoc při infarktu myokardu je často tím nejdůležitějším život zachraňujícím opatřením. Jde o zavolání rychlé lékařské pomoci. První pomoc při infarktu myokardu musí být rychlá a rozhodná, váhání si může vybrat tu nejvyšší daň. Infarkt myokardu vzniká v případě ucpání jedné nebo více tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Srdeční sval, tedy myokard, bez nich nemůže fungovat, začne odumírat a hromadí se v něm nejrůznější odpadní látky. Pokud infarkt nastane, jsou časté případy úmrtí ihned v prvních minutách. Vše závisí na rozsahu postižení srdce. U velké části lidí postižených infarktem myokardu nastupuje nevratné poškození srdce až po různě dlouhé době, to znamená do hodiny od vzniku infarktu myokardu, nebo ještě později. Když se v tomto relativně krátkém časovém úseku podniknou patřičné kroky, je možné nejen zachránit lidský život, ale i výrazně zlepšit vyhlídky na kvalitu života postižených lidí. Tyto kroky nejsou nijak zvláště složité.
Při zahájení první pomoci je nutné onemocnění nejprve správně rozpoznat. Hlavním příznakem infarktu myokardu je náhlá svíravá bolest nebo pálení v oblasti hrudní kosti. Tato bolest nejčastěji vystřeluje do levého ramene nebo do celé levé ruky. Bolest může vyzařovat například i do pravého ramene, dozadu mezi lopatky nebo do čelisti. Jak srdeční tep, tak dýchání jsou zrychlené. K tomu se přidávají příznaky jako bledost, pocení, celková schvácenost nebo ztráta vědomí. Popsané příznaky se nemusí vyskytovat u každého pacienta. Není-li postižení srdce takového rozsahu, postiženému zabezpečíme klid a zajistíme polohu nejlépe vsedě. Vhodné je také podání acetylsalicylové kyseliny, například aspirinu či acylpyrinu. Dostatečné množství představuje jedna tableta, která zabezpečí snížené srážení krve a mírně zpomalí rozvoj poškození srdce. Jestliže postižený přestane kdykoliv v průběhu čekání na rychlou záchrannou službu reagovat, je nutné zajistit volné dýchací cesty a zahájit resuscitaci.
V případě, že pacient ztratil vědomí, je nezbytně nutné zajistit průchodnost dýchacích cest a zahájit masáž srdce. Pacienta uložíme na záda a zakloníme co nejvíce hlavu. Otevřeme ústa postiženého a zkontrolujeme, zda se v dutině ústní nenachází cizí předmět či něco, co by vedlo k uzavření dýchacích cest. Dnes již není povinné dýchání z úst do úst, ale povinná je srdeční masáž. Ta se provádí přiložením obou dlaní na sebe do dolní části hrudní kosti a stlačováním hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky namáhavou činnost, je vhodné přivolat si pomoc z okolí.
V případě podezření na infarkt myokardu je životně důležité ihned volat zdravotnickou záchrannou službu, která zajistí transport na nejbližší specializované oddělení. Nikdy se nesnažte transportovat člověka s infarktem do nemocnice sami. Lékař rychlé zdravotní služby posoudí, do které nemocnice pacienta zavést, a již v přepravovaném voze se pacientovi dostane odborné pomoci.
Co se stane, když nic neudělám?
Čas hraje v případě infarktu zásadní roli. Pokud pacient nedostane okamžitou odbornou pomoc, tak již zhruba po 20 minutách začíná srdeční sval odumírat. Do šesti hodin odumře kompletně. Infarkt je až 5x častější u mužů než u žen. S přibývajícím věkem jeho riziko narůstá. Mnoho úmrtí na infarkt myokardu, stejně tak jako mnoho závažných postižení srdečního svalu, je dáno zbytečným váháním a rozpaky nad přivoláním pomoci. Vzniklé příznaky nikdy nepodceňujte. Není-li infarkt srdce správně a včas léčen, může vzniknout výduť srdeční komory. Ta představuje balónovité vyklenutí zeslabené stěny srdečního svalu v místě infarktu s následným zhoršením srdeční funkce. Důsledkem je jeho selhávání. Ještě horší eventualitou je prasknutí srdce. Prevencí infarktu je zdravý životní styl, vyvarování se stresových situací, dostatek pohybové aktivity a nekouření.
Autor: © svevi
Foto: © Adam