Rizikové faktory vzniku rakoviny prsu
Při pátrání po příčinách rakovinu prsu byly odhaleny tyto některé faktory, které zvyšují riziko, že v prsu dojde k nádorovému bujení. Všechny známé rizikové faktory dohromady vysvětlují pouze malý zlomek všech onemocnění.
Hlavní faktory vzniku nádoru prsu:
- Nádor prsu vyvolá nadměrná konzumace alkoholu.
- Nádor prsu je pravděpodobný, když se již vyskytl v rodině či u téhož pacienta.
- Nádor prsu předchází hmatné změny ve tkáni prsu.
- Rakovinu prsu urychlí genetické mutace.
- Při přechodu jsou nejčastěji identifikovány nové případy nádoru prsu.
- Ozáření prsu může podpořit vznik rakoviny prsu.
- Denzita prsní tkáně - takzvaná absorpce rentgenového záření napomáhá ke vzniku nádoru v prsu.
- Nadváha či obezita po přechodu a nedostatek pohybu přispějí ke vzniku nádoru prsu.
- Vystavení organizmu chemickým látkám urychlí zhoubné bujení v prsu.
Příznaky rakoviny prsu a jak rakovina prsu vypadá
Okem patrné změny prsu:
- Změna ve velikosti či tvaru prsu může ukazovat na počátek rakoviny prsu.
- Vtažení bradavky také napovídá o zhoubném bujení v prsu.
- Otok, šupinatění, zarudnutí či „pomerančový“ vzhled kůže prsu také může být příznakem rakoviny prsu.
Pohmatem patrné změny zahrnují:
- Hrbolek či ztluštění v části prsu nebo poblíž prsu, i v podpaždí může být projevem nádoru v prsu.
- Přílišná citlivost bradavky také nasvědčuje na možnou rakovinu prsu.
Fotografie jak vypadá rakovina prsu se svými příznaky:
Rakovina prsu a genetika
Lékaři jsou schopni určit, o jaký to histologický typ nádoru jde, a rozhodnout o nejvhodnějším způsobu terapie. Dále zjistí jaké geny jsou v nádoru aktivní a které jsou potlačeny. Některé z genů mají přímo úlohu pro vznik nádorů, a jiné geny naopak mají význam pro potlačení růstu nádorů. Takže genetické vyšetření žen hraje stále větší roli. U 5% až 10% žen karcinom prsu totiž způsobuje genetická mutace. Právě u rakoviny prsu znají genetici dvě konkrétní genové odchylky, objevené v polovině 90. let. Pokud je lékaři najdou v DNA, pravděpodobnost onemocnění u ženy výrazně roste. Označují se jako BRCA1 a BRCA2 geny. Jedná se o překlad z anglického „breast cancer“. Jsou li tyto geny přítomny v ženské DNA, tak to znamená, že v průběhu života této ženy je riziko vzniku nádoru prsu až o 80% větší.
Stále roste větší počet mladých žen, které mají v rodině někoho, kdo onemocněl nádorem prsu. Takovéto ženy mohou být také nositelkami genetické zátěže. Je důležité, aby rodina byla informována o svých nejbližších příbuzných. Jedná se také o širší příbuzenstvo. S lékařem je vhodné provést velice podrobné vyšetření rodokmenu, či vyčíslení tak zvaných empirických rizik výskytů nádorů prsu v rodině.
Zmíněné geny také znamenají zvýšené riziko nádoru vaječníků nebo vejcovodů, zvyšuje se také riziko nádoru tlustého střeva. Lepší zprávou je, že v horizontu 2-3 let by měly být k dispozici nové léky. Léky budou cílené jen na skupinu těchto nemocných, které mají dědičné formy nádoru prsu.
Rakovina prsu zůstává nejčastější onkologickou nemocí u žen. Když se podaří zachytit nádor do velikosti 1 cm, někdy není nutná ani chemoterapie. Prevence tak může zachránit život i pomoci vyhnout se drsné léčbě. Proč nemoc vzniká, stále není jasné.
Výskyt genetických mutací u rakoviny prsu už vědci zkoumali. Ví se například, odkud přišla genová odchylka, kterou má 50 % žen ze skupiny dědičně zatížených. Mutace vzešla z jednoho předka, který žil někdy ve 4. - 5. století po Kristu, někde na území dnešního Ruska nebo západního Ruska. Při putování Slovanů se mutace dostala do Polska, na jih a častá je i v Řecku, ve Francii a Izraeli. Dnes už tak existují desetitisíce lidí, kteří mohou tímto typem dědičného karcinomu prsu onemocnět nebo ho přenést dále.
Na nádor prsu je lepší operace nebo chemoterapie?
Větší nádory by se neměly operovat. Vychází to ze zkušeností. Větší nádory jsou totiž nejcitlivější na chemoterapii a lékaři s ní dokáží eliminovat veškeré nádorové buňky ve 20 %, a u intenzivnějších režimů až v 60 % všech nemocných. Léčba je ale obtížná. Kdykoli se provede výkon zachovávající prs, musí se prs ozářit, protože by zde bylo riziko místní recidivy. Důležité je, že pokud dosáhneme úplného vymizení nádoru, u těchto nemocných toto onemocnění praktický nerecidivuje - žena je vyléčena.
Nová naděje šetrnější chemoterapie je z Česka
Objev látky, ve které dosud používanou platinu s protinádorovými účinky nahrazuje železo nebo zinek, je novým výsledkem dlouhé spolupráce britsko-českého týmu. Ukazuje se, že tyto látky by mohly být velmi účinnými antibiotiky. Reagovaly by na ně i bakteriální kmeny, které jsou vůči stávajícím necitlivé. Předběžné výsledky ukazují, že by mohly vykazovat velice zajímavé protinádorové účinky.
Železo a zinek by mohly likvidovat nádory, které léčbě odolávají, a mohly by mít mírnější vedlejší účinky. Zatím je to ale nadějný objev, který vyžaduje další zkoumání. Účinnost nových cytostatik se testují přímo na nádorových buňkách ve zvláštní laboratoři. Není to poprvé, kdy se nahradila platina jinými prvky, zkoušely se už například atomy ruthenia, osmia a iridia. Ukazuje se, že tato záměna vede ke zcela novým mechanismům usmrcení nádorových buněk. Mnoho látek, které na molekulární buněčné úrovni i na úrovni testování na zvířatech, vypadaly velmi slibně a klinické zkoušky na pacientech dopadly katastrofálně a naopak. Nový lék ovšem ještě obnáší roky zkoušek i studií a stamiliony dolarů.
Atomy platiny dokáží ničit nádory. Zní to jednoduše, jde ale o složité biofyzikální pochody. Příkladem je "cisplatina", která DNA výrazně ohne a to pak vede k různým procesům, které spustí programovanou smrt buňky. Platina je toxická látka a má řadu nežádoucích účinků.
Je zde také problém s takzvanou získanou rezistencí, kdy se nádor citlivý vůči cytostatiku stane necitlivým. Cytostatika mají vedlejší účinky, pacientům je špatně, padají jim vlasy apod. Je to tím, že cytostatikum zasáhne i normální zdravé buňky, a proto oddělení molekulární biofyziky a farmakologie, pracuje na nové metodě šetrnější fotodynamické terapii. Fotodynamická terapie působí výhradně na nádorové buňky, které byly ozářené, toho lze dosáhnout pomocí světlovodivých vláken, pouze v nádoru, což je obrovský pokrok. Jedná se o evropský projekt, na kterém spolupracuje několik států přibližně 3 roky, a od Evropské komise dostaly grant na další 5 let.
autor: ©Jakub Vinš