Jsou to ledviny a nebo jde o bolest zad

Bolest obecně

Dnes víme, že bolest není jenom signál toho, že se děje něco špatného, ale že bolest sama o sobě může být nemoc. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, jaký má vliv na spánek a na příjem potravy a podobně.

V určování intenzity bolesti mohou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je takzvaná vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí, a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.

Dělení bolesti

Podle trvání bolest můžeme dělit na akutní a chronickou.

Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost a podobně. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, to znamená, že bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.

Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.

Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá déle než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně jednat jen o bolest, která přináší tento bludný kruh – každý chronický a obtížně řešitelný problém, ať už je to nevyléčitelná nemoc, nebo cokoli jiného, nás může dostat do podobné situace.

Podle původu bolest rozdělujeme na nociceptivní (bolest vztahující se přímo ke skutečnému poškození tkáně) a bolest neuropatickou (bolest vzniklou v důsledku poškození nervového systému na různé úrovni).

Nociceptivní bolest vzniká podrážděním speciálních čidel neboli receptorů, kterými se bolest vnímá. Mohou být buď v kůži, svalech a kloubech, pak je nazýváme somatické, nebo jsou přímo v jednotlivých orgánech a pak se nazývají receptory viscerální.

Somatická bolest se dá většinou snadno lokalizovat a popsat.

Viscerální (orgánová) bolest může být přenesena do jiných, zdravých částí těla, čímž značně zkomplikuje rozpoznání onemocnění i volbu správného postupu léčby. Pro lepší představu: například bolest způsobená zánětem nebo nádorem slinivky břišní se může projevit jako bolest v zádech a podobně.

Neuropatická bolest nevzniká podrážděním receptorů jako bolest nociceptivní, ale poškozením částí nervového systému. Pro člověka nemá žádný kladný význam, nefunguje jako varovný ani obranný signál. Charakteristické pro ni je, že vnímání působení některých podnětů na organismus je zkreslené. Například dosud nebolestivé podněty jako třeba dotek oděvu jsou vnímány jako bolestivé. Neuropatická bolest je nejčastěji chronická a je spojena s negativními psychickými pocity – pocity úzkosti, strádání. Může mít velmi rozmanitý charakter. Někdy je stálá, jindy chvilková, může být ostrá a prudká, nebo jen mírná, většinou však velmi nepříjemná. Tato bolest vzniká poškozením nervových struktur. Ty mohou být poškozeny různým způsobem – zánětem, přímým poškozením, infekcí, nádorem, ischémií a podobně. Může vzniknout i jako důsledek léčby, například bolest po ozařování, po amputaci prsu a podobně. Bolest takto způsobená bývá pociťována rozličně, například jako pálení, škubání, bodání, brnění či píchání. Neuropatická bolest vzniká charakteristicky u pásového oparu, zánětů nervů, cukrovky, cévních chorob, nádorových onemocnění, poúrazových a pooperačních stavů i dalších chorob.

Nádorová bolest je často bolest smíšeného původu, tedy jak nociceptivní, tak neuropatická. Stále bohužel přetrvává představa, že k onkologickému onemocnění bolest patří a musí být snášena. Dlužno říct, že se s tímto názorem může nemocný setkat i u některých lékařů. Opak je však pravdou – v současné době jsou lékaři schopni až u 95 % pacientů s nádorovým onemocněním bolest odstranit, nebo aspoň výrazně zmírnit na snesitelnější úroveň. Bolesti u nádorových onemocnění mohou být způsobeny vlastním nádorem – jeho růstem, tlakem na nervové struktury, na pouzdro obepínající orgány, velmi bolestivé jsou postižené kostní struktury a páteř. Dále mohou bolesti vznikat při onkologické léčbě – při diagnostických a operačních výkonech, vedlejšími účinky chemoterapie a ozařování, z celkového oslabení organismu během nemoci, bolestivý může být otok končetiny po operaci prsu a podobně. Nemocný však může trpět i bolestí, která přímo nesouvisí s nádorem ani s jeho léčbou – bolesti hlavy, zubů, zad. Většinou se stává, že onkologický pacient netrpí jen jedním typem bolesti, ale jednotlivé typy se kombinují a mění.

Léčba

Ke každému nemocnému se musí přistupovat individuálně, neexistuje žádný spolehlivý model, podle kterého by se mohla léčba bolesti naplánovat. V některých případech se lékaři dostávají za hranice popsaných a doporučených postupů, používají dávky a kombinace léků, o kterých se běžně nelze dočíst. Vždy se vychází z faktu, že správná dávka léku je ta, která bolest utlumí.

Cíle léčby bolesti

Cíle léčby jsou postupné a vedou:

• k zajištění klidného a bezbolestného spánku;
• k odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu;
• k odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesné aktivitě;
• k odstranění nebo výraznému zmírnění bolesti a dosažení co nejlepší kvality života nemocných.

Postupy

Ke zmírnění bolesti lze využít jak farmakologické prostředky, tedy léky proti bolesti, tak i nejrůznější nefarmakologické přístupy. V mnoha případech je příčinou bolesti nadměrné svalové napětí. Stres vyvolávaný chronickou bolestí vede často k přepětí svalstva, ale narušuje také prokrvování, čímž dráždí nervy vodící bolest. Nastalá bolest pak vede k dalšímu napětí a nové bolesti – vzniká klasický bludný kruh. Existuje však celá řada uvolňovacích technik, které nám pomáhají. Patří sem meditace a jóga, hypnóza, autogenní trénink, ale i tanec, hudba, malování a podobně.

Tyto zdánlivě mírné postupy zaujímají v léčbě bolesti stále větší místo. Další tradiční a velmi úspěšnou metodou je akupunktura. Je-li prováděna odborně, napomáhá mnohdy k výraznému zlepšení při bolestech hlavy, migréně, bolestech zubů či páteře. Také například aplikace chladu a tepla, polohování nebo masáže představují známé pomocníky v léčbě bolesti. Neméně důležitou a často bohužel nevyhnutelnou možností jsou pak léky proti bolesti – analgetika.

Léky proti bolesti – analgetika

Světová zdravotnická organizace rozdělila analgetika do tří stupňů. Pro první stupeň mírné až středně silné bolesti jsou určeny léky, které se označují jako „nesteroidní analgetika“. Patří k nim například všem dobře známy Ibuprofen, Diclofenac nebo Indomethacin. Avšak k léčbě této bolesti lze použít i paracetamol (Paralen) nebo kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin).

Tyto léky není vhodné kombinovat mezi sebou, ale při silnějších bolestech se mohou spojit s dalším stupněm pro silné a kruté bolesti – ty se nazývají „slabé opioidy“. Tato skupina léků se takto nazývá pro podobnost účinku s opiem, přírodním alkaloidem získávaným z nezralých makovic. Dříve se těmto lékům říkalo opiáty. Hlavním představitelem této skupiny je tramadol a kodein.

Pro nejsilnější, nesnesitelné bolesti jsou určené „silné opioidy“. Základním lékem je zde morfin. Zpravidla se k těmto lékům užívají i léky z některé z předchozích skupin anebo léky pomocné.

Pomocné léky

Onemocnění zhoubným nádorem představuje vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké, to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, špatně spí a nechutná mu jíst, všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny a mohou tak plně prožít každý den.

Antikonvulziva

Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, takzvaná antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo když bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.

Antidepresiva

Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.

Kortikoidy

U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stadií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastází. Využívá se zde jejich protizánětlivého a antiedematózního (zmenšující otok) účinku.

Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti a další, zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.

Nežádoucí účinky a jejich řešení

Všechny látky, které se v léčbě bolesti užívají, skrývají nebezpečí nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastějším nepříjemným vedlejším účinkem je zácpa. Setkáme se s ní nejvíce u léků typu morfinu a kodeinu, ale může nastat i při užívání tramadolu nebo jiných léků. Je třeba těmto potížím předcházet, upravit životosprávu, zvýšit příjem tekutin a snažit se o co možná nejrozmanitější pohybovou aktivitu, jakou onemocnění dovolí.

Na klasickou zácpu většinou postačí jen tradiční domácí léky, jako ve vodě naložené sušené švestky, zaječická kyselka, ovocné šťávy, čaje a čajové směsi obsahující byliny sennu, krušinu, benedikt, libeček a podobně. U nemocných léčených opioidy je často nutné sáhnout k razantnějším prostředkům, jako je laktulóza, glycerinové čípky a jiné. Důležité je také zvýšit příjem potravin s vysokým obsahem vlákniny, například celozrnné pečivo, čerstvé ovoce, obilniny, syrovou zeleninu. Dále se také doporučují pomeranče, fíky, datle a kyselé mléko.

Další nepříjemné účinky jsou nevolnost a zvracení. Bývají však zpravidla jen na začátku léčby, po nasazení léku. Pokud přetrvávají dál, může lékař předepsat přiměřenou léčbu. Pro zmírnění a předcházení nevolnosti a zvracení je dobré si jídlo rozdělit do malých dávek, vyvarovat se velkých porcí, jíst a pít pomalu, a to spíše studená jídla, která jsou lépe stravitelná. Po jídle je lépe na nějakou dobu neuléhat a snažit se aspoň hodinu sedět a odpočívat. Důležité je také nošení volného, netěsného oblečení. Ke zmírnění nevolnosti je možné pít čaj z máty peprné.

Pocit únavy, ospalost, útlum – tyto příznaky mohou být způsobené téměř každým lékem, i když nejtypičtější jsou při léčbě opioidy, tedy léky obsahujícími morfin a látky jemu podobné. Mohou být projevem příliš vysoké dávky, nebo naopak důsledkem předchozí únavy a vyčerpání ze silné bolesti, která je již zmírněna. Počáteční útlum po nasazení opioidů většinou odeznívá a nemocný nepociťuje žádné výraznější psychické změny.

Suchost v ústech – bývá způsobena sníženou tvorbou slin. Je potřeba pít větší množství tekutin, pomáhá také cumlání ledových kostek nebo tvrdých bonbónů a žvýkaček bez cukru, zvlhčování ústní dutiny máslem, vývarem a podobně.

Bolest v kříži

Bolest v kříži patří spolu s bolestmi hlavy k nejčastějším obtížím, se kterými se potýká velká část lidské populace. Protože v mnoha případech výrazně omezuje pohyblivost a celkovou funkčnost těla, je také častým důvodem, proč pacienti vyhledávají pomoc lékařů a fyzioterapeutů. Pouze zřídka je přitom bolest zad příznakem závažného onemocnění páteře nebo jiných orgánů a velká úleva se dostaví poté, co pacienti začnou dodržovat některá jednoduchá doporučení.

Před bolestí v kříži je velmi účinná prevence. Není vhodné záda nadměrně zatěžovat a přenášet příliš těžká břemena s převažujícím zatížením páteře. Dále je nezbytné dodržovat zásady správného sezení, především u jedinců se sedavým zaměstnáním, například pracujících každodenně na počítači. K základním opatřením patří nastavení židle do takové výšky, aby člověk pohodlně dosáhl na používané nástroje na stole a jeho předloktí byla přitom ve vodorovné poloze. Důležitá je také kvalitní opěrka, která musí poskytovat dostatečnou oporu pro celou šířku zad a přitom netlačit a jinak znepříjemňovat sezení. Pokud se během dlouhého sezení dostaví bolesti nebo jiné nepříjemné projevy v oblasti páteře, je vhodné změnit polohu nebo si udělat přestávku a rozcvičit bolavé nebo ztuhlé zádové svaly. Také během spánku je nezbytné, aby páteř byla ve vhodném postavení, a proto se doporučuje používat kvalitní matrace a polštáře pod hlavu.

Kde je kříž

Lidská páteř se dělí na oblasti podle typů obratlů. Křížové obratle, vertebrae sacrales (S1 až S5), mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium) a srůstají do kosti křížové.

Krční obratle (vertebrae cervicales) – 7 obratlů (označeny C1–C7) vyznačující se nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je na konci rozdvojený trnový výběžek.

C1 – atlas (nosič) – nemá trnový výběžek, v těle velký otvor, velké kloubní plošky.

C2 – axis (čepovec) – má o 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu, společně zajišťují pohyb hlavy.

Hrudní obratle (vertebrae thoracicae) – 12 obratlů (označeny Th1–Th 12). K obratlům jsou kloubně připevněna žebra. Tělo obratlů je vyšší, trnový výběžek se ke konci zužuje, nezdvojuje se a směřuje šikmo dolů. Příčné výběžky nemají otvory.

Obratle bederní (vertebrae lumbales) – 5 obratlů (označeny L1–L5).

Obratle křížové (vertebrae sacrales) – 5 obratlů (označeny S1–S5) srůstajících v kost křížovou (os sacrum).

Obratle kostrční (vertebrae coccygeae) – 4–5 obratlů (označeny Co1–Co5) srůstajících v kost kostrční (os coccygis).

Kde jsou bedra

Bederní páteř se skládá z 5 obratlů, její přirozené zakřivení tvoří bederní lordóza a je jednou z oblastí nejvíce trpících bolestí. Je třeba mít na paměti, že funkční oblast bederní páteře v sobě skrývá kromě svalů a obratlů také část trávicího systému, je spojena s ramenním pletencem, krční páteří, hrudní oblastí páteře a častou příčinou potíží bývá spojení s pánevní oblastí, kostí křížovou, kostrčí a kyčlemi. Vedle vrozených vad zakřivení páteře, potíží vyvolaných úrazem nebo neurologickým původem, strukturálních změn a poruch funkce vnitřních orgánů jsou častou příčinou akutních bolestí funkční poruchy. Nicméně vždy je třeba mít na paměti i poruchy způsobené reflexně z ostatních funkčně spojených oblastí. Bederní páteří do úrovně druhého bederního obratle (L2) prochází mícha a ta se dále mění v kořenové nervy, které motoricky a sensitivně zásobují dolní polovinu těla. Vzhledem k velké zátěži beder, nejen co se týče váhy, ale i pohyblivosti, velmi často dochází v bedrech k takzvaným výhřezům meziobratlových plotének.

Bederní obratle, vertebrae lumbales (L1 až L5), jsou největší a nejtěžší. Mají hlavně nosnou funkci. Dále mezi obratli L1 až L2 končí mícha. Mezi obratli L3 a L4 se provádí lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).

Bederní páteř je funkčně velmi složitá oblast, jelikož se do ní mohou promítat bolesti přenesené z ramenních pletenců, hrudní páteře, vnitřních orgánů, potíže v oblasti pánve, kyčlí, křížové kosti i kostrče, ale stejně tak může bederní páteř svými potížemi ovlivnit ty ostatní. Velmi častou příčinou bolesti bederní páteře jsou bolesti z přetížení. K přetížení může dojít při sportu, nevhodné poloze při práci či odpočinku, ale i po dlouhodobém působení stresu a při celkové psychické nepohodě. Ať už jsou příčiny jakékoliv, nejčastěji je bolest způsobena svalovou dysbalancí.

Pokud jsou svaly v oblasti páteře a pánve v neustálém napětí, dochází k jejich přetěžování a postupné svalové hypertonii. Vysoké napětí svalových vláken má za následek zvětšení jejich objemu, čímž dojde k omezení průtoku krve a lymfy a ve svalech se začínají usazovat produkty svalové práce jako kyseliny, laktát a podobně. Překyselený sval nemůže již nadále pracovat, jak by měl, a dochází k zapojení svalů okolních, které by tuto práci primárně vykonávat neměly. Pokud nedojde ke změně polohy, uvolnění či jiné regenerační činnosti, tento proces se několikrát opakuje a celá oblast se tak dostává do disharmonie. Napnuté svaly pochopitelně začnou ovlivňovat i obratle, ke kterým jsou připojené, ostatní měkké struktury se také dostávají do hypertonu, což má za následek bolest, blokádu obratlů, a tedy funkční poruchu.

Velmi častým původcem nejen bolestí, ale i omezení pohyblivosti jsou takzvané extenzory páteře, které mají za úkol držet páteř napřímenou a vyskytují se v průběhu celé páteře, nicméně v oblasti beder jsou nejsilnější. Jejich přetížení vede k obrovskému napětí, které vytváří tlak na okolní struktury, které se dostávají do hypertonu, naopak oblast přední části trupu jako přímé a šikmé břišní svaly jsou v útlumu. Tím dochází postupně k dalším svalovým dysbalancím a celá oblast beder a trupu je pak náchylnější k poškození.

Projevy potíží

Prvním projevem těchto obtíží je bolest. Bolest se může projevovat přímo v oblasti beder, křížové kosti, ale stejně tak se vyskytuje reflexně v oblasti ramen, hrudníku, pánve či dolních končetin. Dalším častým projevem nerovnováhy je omezení pohyblivosti bederní páteře, někdy je pohyb doprovázen bolestí. Bolest v této oblasti vede často k psychickým obtížím, vyšší nervozitě a celkovému podráždění. Pokud dojde k blokádě bederního obratle, téměř vždy dojde k omezení pohyblivosti. Problematickou oblastí bývá i skloubení bederní páteře a křížové kosti, takzvané SI skloubení. Blokády této oblasti doprovází bolest projikující do dolních končetin, většinou jednostranně. Pohyb bývá výrazně omezen.

Léčba

Léčba bolestí bederní páteře spočívá především v podrobném kineziologickém vyšetření, které odhalí možné příčiny obtíží a zároveň vyloučí úraz nebo neurologický původ. Důkladně se vyšetřuje i oblast ramenních pletenců, lopatek, hrudníku, pánve a krční páteře. Prvním krokem je vždy ovlivnění dysbalancí měkkých tkání, které jsou nejčastějším původcem potíží. Při vyšetření se nachází „trigger pointy“ v oblasti extenzorů páteře, přetížení flexorů kyčlí, oslabení hýžďových svalů a břišních svalů a nefunkční hluboký stabilizační systém páteře. Pokud se při vyšetření narazí na blokádu obratlů či SI skloubení, velmi často dojde k jejímu samovolnému uvolnění po ošetření měkkých tkání a svalů, které ji způsobily, není tedy vždy nutné hned přistupovat k manipulaci či mobilizaci. Častým „křupáním“ jakýchkoliv kloubů dochází ke zvětšení elasticity jejich vazů a klouby se tak stávají nestabilními. Tělo se tedy pak brání vytvořením dalších blokád nad nebo pod tímto místem v oblasti páteře.

Podstatným krokem v terapii je edukace klienta ke cvičení, které navrátí svaly do správného způsobu zapojování, aby nedocházelo k návratu potíží v budoucnu. Vhodné je také naučit klienta, jak správně sedět při práci, zátěži při sportu a jiných denních činnostech. Velmi osvědčenou metodou je cvičení DNS dle Koláře, které naučí klienta zapojit v zatížení hluboký stabilizační systém páteře, jehož podstatná část je právě v oblasti trupu a pánve. Jeho včasná a správná aktivita je zárukou správného provedení jakékoliv činnosti bez rizika poškození pohybového aparátu.

Kde jsou ledviny v lidském těle

Ledvin se nacházejí po obou stranách páteře za břišní dutinou v prostoru zvaném retroperitoneum. Částečně jsou zasunuty pod spodní žebra. Levá ledvina bývá obvykle o trochu výše než pravá. Lidská ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů.

Jak poznat bolest ledvin?

Bolest ledviny (nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde lze na postižené straně nahmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu jako bolest v kříži a podbřišku nebo jako bolest ledvin v noci, a to jako píchání v ledvině.

Příčiny bolesti ledvin

Nefralgie se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.

Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha a zad. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře.

Akutní rozšíření dutého systému ledviny:

• ložiskové zánětlivé procesy – laicky řečeno nastydlé ledviny;
• nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny;
• přetížení ledvin – bolest ledvin po alkoholu.

Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.

Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.

Příčiny ve skutečnosti ležící mimo ledviny – bolest v bederní krajině (lumbalgie) je místem lokalizace typická pro postižení ledvin, ale ne všechny bolesti náleží k vylučovacímu systému. Mezi faktory, které mohou způsobovat bolesti v bederní páteři dále patří:

• bolest z důsledku postižení obratlů, meziobratlových disků a zádových svalů;
• nádory břišní dutiny, páteře;
• metastáze v oblasti bederní páteře;
• pásový opar;
• bolesti neurologického rázu vznikající z útlaku nervových kořenů vycházejících z páteře.

Jak poznat bolest zad

Akutní bolest zad bývá způsobena bolestí, která vychází ze svalů, nervů, kostí, kloubů nebo páteře a směřuje do zad. Bolest zad může přijít náhle nebo člověk může pociťovat chronické bolesti již delší dobu. Bolest zad může být příznakem mnoha zdravotních problémů a onemocnění, například to mohou být:

• střevní potíže;
• zánět ledvin, močových cest nebo močového měchýře;
• chřipka;
• náhlé a nevysvětlitelné hubnutí (anorexie, bulimie);
• zlomenina po nějaké nehodě nebo pádu;
• osteoporóza;
• rakovina (nejčastěji prsu, plic nebo prostaty).

Bolesti zad v těhotenství jsou především způsobeny hormonálními změnami, narůstající váhou dítěte, svalovou ochablostí nebo i stresem. V těhotenství se nedoporučuje užívat léky proti bolesti zad, proto je vhodné využívat jiné způsoby úlevy od bolesti.

V kříži se bolesti zad nejčastěji objevují při přenášení nebo tahání těžkých věcí. Riziko samozřejmě roste, když na takovou zátěž nejsou naše záda zvyklá a tím pádem připravená. Nejčastěji druhý den se dostaví nepříjemné tupé bolesti v oblasti dolní bederní páteře. Takovéto problémy se nejčastěji dostavují po namáhavých činnostech a dlouhém stoji v předklonu. To je však stále ten lepší případ. Horší variantou je, kdy při prudkém pohybu ucítíme ostrou bolest, která nám nadále znemožňuje pohyb, může se totiž jednat i o vyhřezlou meziobratlovou ploténku. Problémy v oblasti kříže však mohou mít mnoho dalších příčin, jako je blokáda SI skloubení, bolestivá kostrč, chybný pohybový stereotyp, nejrůznější svalové dysbalance a další.

Vyšetření bederní páteře

Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).

Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.

Příčiny omezení předklonu:

• zkrácení zadní skupiny svalů stehna
• zkrácení nebo spazmy zádových svalů
• blokáda SI
• blokáda LP, bederní páteře.

Příčiny bolesti

Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.

Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.

Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.

Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.

Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.

Bolesti v kříži v důsledku poruchy hybného stereotypu – bolesti se vyskytují často u chabého nebo vadného držení těla, takzvaný džínový postoj. Bolesti začínají až v průběhu dne, spíše odpoledne.

Koxartóza (artróza kyčelního kloubu) – dlouho se mohou vyskytovat pouze bolesti v kříži, které mohou vyzařovat přes hýždě, do kyčle, na přední stranu stehna, do třísel nebo až do kolena. Objevují se zejména po delší chůzi a těžší fyzické práci. Dochází k omezení pohybů v kyčli.

Chronické bolesti v kříži – jsou nejen diagnostickým, ale i terapeutickým problémem. Označují se tak bolesti v LP a SI nejasné nebo nezjištěné příčiny. Terapie se zaměřuje na LTV a reflexní léčbu, úpravu životosprávy. Opakující se lumbalgie mohou mít příčinu v onemocnění vnitřních orgánů (například nepoznaná infekce močových cest). Skutečnost je taková, že se příčina bolestí v kříži nemusí u některých nemocných odhalit vůbec! Léčba je pak symptomatická, to znamená pouze odstraňování bolesti.

Radikulární syndromy – kořenové syndromy jsou vyvolávány přímým mechanickým drážděním nebo útlakem příslušného nervového kořene. Příčiny jsou různé: výhřez meziobratlové destičky (je nejčastější příčinou), degenerativní změny, nádory, metastáze, úrazy. Obtíže mohou vzniknout náhle například akutním lumbagem nebo ústřelem krční páteře a teprve za několik dní se mohou objevit symptomy kořenového dráždění. Mohou se ale vyvíjet různě dlouhou dobu nebo mohou přejít do chronického stadia. Bolest je lokalizována v postiženém segmentu a vyzařuje v jeho průběhu. Bolesti se mohou provokovat kašlem, kýcháním, otřesy, určitým pohybem nebo polohou. Může se objevit takzvaný bolestivý oblouk. Při předklonu vzniká prudká bolest, obvykle již od začátku předklonu. Jestliže nemocný bolest překoná, může předklon dokončit. Při vzpřimování vzniká bolest ve stejném místě. Objevují se poruchy čití – trnutí, brnění, dřevěnění, pocit slabosti končetiny. U akutního začátku se objevuje antalgické držení s vybočením pánve, úklonem trupu, mírný předklon, mohutné spazmy zádových svalů, nemocný se brání pohybu. Lasegův manévr je pozitivní obvykle pod 40°.

Pseudoradikulární syndrom – zdrojem bolestí není mechanické dráždění kořene, ale například poruchy hybného systému, a to v meziobratlových kloubech, svalech, úponech šlach a podobně. V průběhu každého radikulárního syndromu vzniká i pseudoradikulární syndrom. Vznikají svalové spazmy různých svalových skupin, kloubní blokády, HAZ a bolestivé body. Tyto reflexní změny přetrvávají a mohou tak vyvolávat vyzařující bolesti. Nelze proto klást ostrou hranici mezi oběma syndromy.

Léčba

V akutní fázi bolesti zad v kříži je dobré využít suché teplo, dále klidový režim, medikace (léky na uvolnění svalového spazmu), analgetika, trakce, polohování do úlevových poloh. Po odeznění akutní fáze je nutné se zaměřit na cviky uvolňovací, automobilizační, cvičení na obnovu vadných pohybových stereotypů, v případě motorického výpadku se zaměřit na stimulaci a reedukaci postižených svalů. Každé cvičení je přísně individuální, musí vyplývat z kineziologického rozboru, který provede fyzioterapeut. Pokud jsou vaše bolesti zad trvalejšího charakteru, rozhodně se doporučuje návštěva lékaře nebo fyzioterapeuta, který dokáže lépe diagnostikovat problém.

Léčba reflexní

Představuje různé fyzikální prostředky, například léčba teplem. Pozor však například u akutního lumbaga na ostré dráždění kůže (led, skořicové a paprikové gely, baňky, akupresura) a masáže.

Manipulací měkkých tkání

Spočívá v léčbě hlubokých fascií, Kiblerovou řasou příčinou i podélnou, protažení pojivové řasy, působení tlaku na myogelózy.

Léčba specifickými metodami

Sem spadají například automobilizace, trakce, postizometrická relaxace (PIR), antigravitační techniky(AGR), polohování, léčebná tělesná výchova (LTV).

Co pomáhá na bolest zad v kříži

Pokud se objeví bolesti v kříži, není vhodné dlouhodobé ležení a vysazení zádových svalů z činnosti. Naopak se doporučují jednoduché cviky a co nejčasnější návrat do normálního denního režimu se zařazením správných pohybových návyků. Pohyb je nutné střídat s adekvátním odpočinkem a dodržováním zdravé životosprávy, která zahrnuje nejen přiměřenou stravu, ale také vyvarování se stresu a nepřiměřené fyzické i psychické námaze. Některé typy bolestí páteře totiž velmi úzce souvisí s psychickým stavem pacienta a vztek stejně jako celkové vyčerpání mohou pacientovy obtíže výrazně zhoršit. Pokud jsou bolesti nesnesitelné nebo nedovolují pacientům normální spánek a odpočinek, je vhodné použít léčivé přípravky na tišení bolestí. Neměly by se však používat dlouhodobě, protože u celé řady z nich je poměrně vysoké riziko vzniku návyku a závislosti.

Bolesti v kříži při předklonu jsou v drtivé většině případů pouze velmi nepříjemným projevem špatných pohybových návyků, a pokud se jich pacient vyvaruje, obvykle bolesti velmi rychle samovolně vymizí. Přiměřená pohybová aktivita by proto měla být součástí každodenního života každého jedince, stejně jako kvalitní spánek a dostatečný příjem živin z potravy.

Bolesti v oblasti dolní bederní páteře a kříže jsou vzhledem k dnešnímu stylu života stále častějším problémem. Často jsou tyto bolesti mírné, nijak významně neomezující, a proto je přecházíme. I tyto ze začátku mírné obtíže jsou pro nás však důležitou informací o tom, že dochází k přetěžování a tím pádem i k poškozování určitých struktur. Je potřeba udělat vše pro to, aby k opětovnému přetěžování nedocházelo. Pokud tyto varovné signály ignorujeme, prohlubuje se přetěžování, což má za důsledek postupné degenerativní poruchy na páteři, které se již projevují velmi nepříjemnými bolestmi a vedou k zásadnímu omezení pohyblivosti páteře.

Pokud chceme ovlivnit bolesti v dolní části zad, musíme si uvědomit, že s bedry velmi zásadně souvisí i postavení v oblasti pánve, aktivita pánevního dna, aktivita bránice, ale stejně důležité je i postavení a svalová hra v oblasti kyčelního kloubu. Proto se také samotné cvičení neodehrává pouze v bedrech a břišním svalstvu, ale je nutné upravit celkové postavení zad a kyčelních kloubů. Je důležité brát v úvahu, že čím déle jsme záda ignorovali a přecházeli jejich varovné signály, tím déle bude trvat regenerace. Buďte proto s cvičením trpěliví.

Cviky

Korekce postavení pánve vleže na břiše

Lehněte si na břicho, hlavu opřete o čelo, horní končetiny dejte podél těla. Dolní končetiny leží volně a pro relaxaci hýžďového svalstva je vhodné vtočit špičky dovnitř, paty ven. Naším cílem je eliminovat prohnutí v bederní páteři a vyklopení pánve, které zapříčiňuje přetěžování bederních obratlů a zavěšení páteře do vazů. Proto podsaďte pánev, zatněte hluboké břišní svalstvo (tedy rozepněte bříško co nejvíce do stran a do pánve) a pár sekund prodýchejte tuto pánevní oblast (pozor, abyste s výdechem nepovolili aktivitu břišního svalstva či nepustili pánev do překlopení). Při správném provedení byste měli cítit, že opora o pánev je v oblasti stydké kosti (ne přední část stehen).

Špatné provedení: Cvik je prováděn špatně, pokud k podsazení pánve došlo tím, že jste zaktivovali hýžďové či zadní stehenní svalstvo. Dále pozor na to, abyste při podsazování nevtáhli pupík či horní část bříška dovnitř – došlo by tím k aktivaci přímého břišního svalstva, což je také nežádoucí.

Počet opakování: Přibližně minutu ve výdrži, opakovat asi 5x (podstatné je, abyste cítili správné provedení). Pokud cítíte, že se aktivuje nežádoucí svalstvo, cvik raději ukončete a odpočiňte si. V ideálním případě opakujte několikrát za den.

Uvolnění křížokyčelního kloubu

Vleže na břiše, horní končetiny v rozpažení, dolní natažené. Jednu nohu ohneme v koleni do pravého úhlu a pomalým tahem koleno posouváme směrem zevně do podpaží (koleno v kontaktu s podložkou), v koncové fázi pohybu koleno můžeme dotáhnout k podpaží rukou. V této fázi pohybu necháme pánev volně, vlastní vahou, klesat k podložce a prodýcháme několikrát pánevní oblast. Stejně pomalým tahovým pohybem vrátíme dolní končetinu do výchozí pozice.

Špatné provedení: Cvik musí začít ohnutím kolene do 90°, pokud není provedeno, cvik není účinný. Vyvarujte se rychlého provedení pohybu a přílišného prohnutí bederní páteře.

Počet opakování: Opakujte na obě dolní končetiny, každou z nich přibližně 5x.

Další možné cviky na bolest v kříži naleznete zde.

Pomoc na bolest ledvin

Při ledvinných bolestech je nutné provést řadu vyšetření, která pomohou objasnit jejich původce. Mezi nejjednodušší a nejrychlejší diagnostické metody patří vyšetření moči a krve. Ne vždy ale musí být onemocnění vylučovací soustavy provázeno bolestí. Mezi příznaky, které tato onemocnění provázejí, patří změny v barvě a množství moči, přítomnost kamínků v moči, bolestivost, případně pálení při močení. V případě obtíží se neváhejte obrátit na svého lékaře.

Více o této problematice zjistíte zde.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová