Kde bolí slinivka

Slinivka břišní a její umístění

Slinivka břišní čili pankreas (z latinského pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy.

Anatomie

Slinivka břišní je 12-16 cm dlouhá laločnatá žláza uložená v břišní dutině pod bránicí, v těsné blízkosti žaludku, tenkého střeva a jater. Rozlišují se na ní tři hlavní části, a to hlava, tělo a ocas.

Funkce

Mezi její hlavní funkce patří tvorba slinivkové šťávy, která se významně podílí na štěpení potravy v tenkém střevě. Kromě toho je také zdrojem některých důležitých hormonů, které se zapojují do metabolismu cukrů. Celkově se tedy dá říci, že slinivka břišní je nesmírně důležitá pro lidský metabolismus, a pokud dojde k poruše její funkce v důsledku onemocnění, vždy se to projeví velmi závažnými komplikacemi.

Obrázek

Zde můžete vidět, jak vypadá slinivka.

Jak probíhá vyšetření slinivky

Ke stanovení diagnózy vede fyzikální vyšetření (pohmat), laboratorní testy krve a moči a například ultrasonografie. Vyšetření je krátké a nebolí.

Další možná vyšetření na doporučení lékaře:

• počítačová tomografie (CT) - jde o neinvazivní RTG paprsek, který vytváří trojrozměrné obrazy částí těla. Vyšetřovaný pacient leží na stole, který se posouvá do stroje o tvaru velkého prstenu. CT sken může detekovat žlučové kameny i rozsah poškození slinivky;
• endoskopický ultrazvuk - po aplikaci roztoku na znecitlivění zavede lékař endoskop (tenkou pružnou trubici s osvětlením) do krku pacienta skrz žaludek a dále do tenkého střeva; lékař poté zapne ultrazvuk k vytvoření obrazu slinivky a žlučových cest;
• magnetická rezonanční cholangiopankreatografie (MRCP) -využívá magnetické rezonance, neinvazivního testu, který vytváří obrazy průřezu tělem; pacientovi, který je lehce pod sedativy, se vstříkne do žíly barvivo, které pomůže zobrazit slinivku, žlučové kameny, vývody slinivky a žlučníku.

Co znamená bolest slinivky na dotek

Bolest slinivky na dotek může signalizovat akutní zánět. Akutní pankreatitida většinou začíná s postupující nebo náhlou bolestí horní části břicha, která občas vyzařuje skrz tělo až do zad. Bolest může být zpočátku mírná a zhoršovat se po najedení. Většinou ale bývá závažná a konstantní a trvá po několik dní. Člověk s akutní pankreatitidou většinou vypadá a cítí se velmi nemocně a potřebuje okamžitou lékařskou péči.

Jiné symptomy mohou zahrnovat nateklé a na dotek bolestivé břicho, nevolnost, zvracení, horečku, zrychlený pulz. Závažná akutní pankreatitida může způsobit dehydrataci a nízký krevní tlak. Srdce, plíce nebo ledviny mohou selhat. Pokud se objeví krvácení do pankreatu, může být následováno oběhovým šokem a dokonce smrtí.

Jak bolí chronický zánět slinivky

Většina lidí s chronickou pankreatitidou pociťuje bolest v horní části břicha, ale někteří pacienti nemají bolesti vůbec. Bolest se může šířit do zad, zhoršovat se při jídle nebo pití a přejít až v bolest konstantní. V některých případech může bolest se zhoršující se pankreatitidou odeznít, hlavně proto, že poškozený pankreas už dále neprodukuje trávicí enzymy.

Další symptomy chronické pankreatitidy:

• nevolnost;
• zvracení;
• ztráta váhy;
• průjem;
• olejovitá stolice.

Lidé s chronickou pankreatitidou často hubnou, i když jsou jejich chuť a stravovací návyky normální. Ztráta váhy se objeví, protože slinivka neprodukuje dostatečné množství enzymů, které jsou třeba ke správnému trávení potravy, takže živiny nejsou normálně absorbovány. To může vést až k malnutrici (podvýživě).

Jak bolí rakovina slinivky

Nádory slinivky patří k obávaným diagnózám zcela právem. Statistiky potvrzují, že bez léčby je medián přežití asi šest měsíců. Je-li možná radikální operace, přesahuje dva roky. Není-li možná, ale pacient se může podrobit chemoterapii nebo ozařování, čeká ho ještě pravděpodobně více než rok života.

Prevencí je včasný záchyt nádoru (nepodcenění některých příznaků, preventivní prohlídky), který by ještě neměl metastáze v jiných orgánech. Bohužel se na karcinom pankreatu přichází v drtivé většině příliš pozdě, protože příznaky nejsou v časných stadiích tolik zřejmé.

Počínající nádor slinivky břišní je většinou asymptomatický (bez příznaků), v čemž spočívá také zhoubnost a zrádnost tohoto nádoru. O něco později se nádor může vyznačovat zažloutnutím sliznic a kůže (takzvaným ikterem čili žloutenkou, která nemá infekční původ), poté se s odstupem asi tří měsíců dostavuje bolest břicha, stavy nevolnosti a další neurčité obtíže. Tyto příznaky svědčí o lokálním šíření nádoru do okolí, ale nemusí být ještě založeny metastáze. Pacienti také výrazně hubnou v důsledku špatného vstřebávání živin a s tím spojeným poklesem energetického příjmu.

Problém je, že až 80 % karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stadiu, kdy pacienti mají metastáze v jiných orgánech, a to zejména v játrech, plicích, v peritoneu a retroperitoneu (břišní stěna a dutina). Vzácné jsou metastáze do nadledvinek. Při prorůstání nádoru do okolí mohou vznikat další obtíže závislé na dané lokalizaci. Například pokud se karcinom v retroperitoneální dutině (prostor vzadu před páteří) progresivně zvětšuje, vede ke vzniku viscerální bolesti, která je trvalá a velice špatně ovlivnitelná. Nebo může také působit tlak na nervové pleteně v okolí páteře, což se projevuje bolestí, která ustoupí v úlevové poloze v předklonu nebo při schoulení se na břicho. Nádor zpravidla utlačuje i žlučové cesty, projevem je pak již výše zmíněná žloutenka.

Dieta při bolesti slinivky

Trvání dietního režimu závisí na průběhu a intenzitě proběhlého zánětu. Při dlouhodobém zánětu dochází k nevratným změnám, čímž je řada funkcí slinivky poškozena trvale. Dietní režim se v těchto případech doporučuje dodržovat celoživotně.

Dietní režim u onemocnění slinivky sleduje tři cíle:

1. Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
2. Vyloučit součásti jídel, které se nemohou kvůli nepřítomnosti enzymů strávit a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
3. Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.

Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny. Doporučuje se konzumace velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány.

Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle závažnosti onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30-50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.

Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.

Je nutné dodržovat dietu s vyloučením:

• smažených a přepalovaných pokrmů;
• tučných a nadýmavých potravin;
• alkoholu;
• cigaret.

• kávy, černého čaje;
• cukru;
• tuku.

• přílohy - brambory, těstoviny, rýže, houskový (ne kynutý) knedlík;
• libová masa - králičí, kuřecí, krůtí, telecí, hovězí a drůbeží šunka;
• ryby - pstruh, štika, treska, filé;
• mléčné výrobky - nízkotučné jogurty, sýry, tvaroh, mléko (do 2% tuku);
• zelenina - hlávkový a ledový salát, mrkev, brokolice (vařené pouze růžičky bez stonků), špenát;
• ovoce - banány, ovocné přesnídávky (jablko, meruňka, broskev);
• med, džem bez zrníček;
• nápoje - ovocný čaj, ředěný džus a ovocné šťávy, nesycená voda.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Medic