Krční páteř podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že krční páteř je oblast páteře u krku. Je tvořena 7 obratli, které se označují C1–C7. Tyto se vyznačují nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je trnový výběžek, který je na konci rozdvojený. Nejvýznamnější obratle krční páteře jsou atlas (nosič) a axis (čepovec). Atlas (označen C1) nemá trnový výběžek, v jeho těle je velký otvor a má velké kloubní plošky. Axis (označen C2) má 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu. Tyto dva obratle společně zajišťují pohyb hlavy.
Motání hlavy
Motání hlavy může souviset s onemocněním páteře. Onemocnění provází ztuhlost šíjového a krčního svalstva až po temeno hlavy a snížená pohyblivost krční páteře. Mohou se objevit i závratě, nevolnost, bolesti hlavy.
Příčinou je uskřinutí nervů a ztuhlost svalstva. V těchto případech je vhodná fyzikální léčba a rehabilitace.
Brnění rukou
Důležitým faktorem v problematice krční páteře je především její stereotypní zatěžování. Naši předkové, kteří měli přes den více přirozeného pohybu, drželi hlavu a krční obratle ve vzpřímené poloze a tím byla i krční páteř ve fyziologickém prodloužení. My jsme oproti nim v zaměstnání nebo ve škole většinou v takzvané flekční statické zátěži (sed, stoj). Nepřirozené stavění páteře přetěžuje jednu skupinu svalů (typicky povrchové svaly), zatímco jiné svaly oslabují (typicky svaly hluboké vrstvy). V případě krční páteře jde nejčastěji o skupinu takzvaných horních a dolních fixátorů lopatek. Mezi horní fixátory lopatky patří zejména trapézový sval a zdvihač lopatky, což jsou svaly, které nacházíme nejčastěji ve zvýšeném napětí (neboli v hypertonu) vlivem špatného držení krční páteře a ramen. Na přetěžování reagují i ostatní měkké tkáně (kůže, podkoží, svalová povázka), které se stahují, zkracují a ztrácejí pružnost, což zpětně prohlubuje bolestivost. Bolesti a problémy v oblasti krční páteře poté často vyústí až v brnění rukou.
U tohoto stavu se používá terapie, která se zaměřuje na funkční aktivitu jak jednotlivých svalových skupin, tak i částí svalů. Tato rovnováha vede k optimalizaci držení krční páteře. V terapii je důležité uvolnit napětí přetěžovaných měkkých tkání, odstranit případné blokády a relaxovat nebo protáhnout přetěžované hyperaktivní svaly. Aby byla terapie úspěšná, je velmi důležité následně posílit oslabené svalové skupiny, jejichž aktivita zajistí optimální držení krční páteře. Významnou součástí terapie je také naučit správnému držení těla, a to jak v běžném, tak v pracovním životě, při sportu a volnočasových aktivitách. Ergonomické upravení pracovního prostředí je často také velmi přínosné. Zásluhou takovéto terapie se brzy vrátí rovnovážné napětí svalstva v oblasti krční páteře a šíje. Krční páteř je díky koordinaci držena ve správném prodlouženém postavení, svaly jsou mezi sebou v harmonickém napětí a bolesti mizí.
Bolest krční páteře a ramene
Krční páteř a ramena jsou neustále v pohybu. Není tedy divu, že se občas unaví a pobolívají. Bolest může často vystřelovat až do hlavy nebo na druhou stranu do hrudníku. Bolest krční páteře bývá nejčastěji způsobena špatným držením těla.
Léčba
Léčba bolestí krční páteře spočívá v několika přístupech. U akutně vzniklých bolestí je účinný snímatelný krční límec, který krk fixuje v jedné poloze a zabraňuje tak dalšímu poškození. Dobrý je i klid na lůžku, pokud přináší pacientovi úlevu. V některých případech je účinná i takzvaná manuální léčba, která je založena na mobilizačních a manipulačních technikách pro klouby, na protahování a uvolňování napnutých a ztuhlých svalů. Tyto techniky by však měl vykonávat lékař, který má na to speciální oprávnění. Z léků se k tlumení bolesti používají analgetika, nesteroidní antiflogistika (paracetamol, kyselina acetylsalicylová, indometacin, ibuprofen a jiné) a léky uvolňující napětí svalu. Účinná může být i aplikace tepla. Jestliže jsou bolesti akutní, je lepší použít takzvané suché teplo (například infračervená lampa), u chronických bolestí může pomoci horká koupel. Velmi důležitou součástí léčby je cvičení. Mělo by se provádět až po odeznění akutních bolestí, aby si pacient ještě víc neublížil. Nejprve je vhodné provádět cviky pod dozorem rehabilitačního pracovníka a teprve pak ke možné cvičit i doma.
Bolest krční páteře a hlavy
Chcete-li vyzrát nad ranní bolestí krční páteře a hlavy, zaměřte se na výběr vhodného zdravotního polštáře. Při spánku 90 % těla regeneruje na matraci a zbylých 10 % těla, tedy krk a hlava, regeneruje na polštáři. Ranní bolesti krční páteře a hlavy jsou tedy velmi často zapříčiněny špatným polštářem. Řešení se zdá jednoduché, přesto více než polovina Čechů polštář vůbec neřeší. Lidé velmi často dělají tu chybu, že si polštář před spánkem shrnou pod hlavu dle potřeby, ráno je ale polštář vždy jinde, než večer zamýšleli. Jiní si vytváří takzvaně vysoko pod hlavou – v takové poloze je ale páteř příliš předkloněná a nemůže správně regenerovat. Nedoporučují se ani moc tuhé a nepřizpůsobivé polštáře, které mohou blokovat správný přísun krve do hlavy, nebo příliš měkké polštáře, které vám hlavu a krk nijak nepodepřou.
Léčba
Mnoho lidí řeší ranní probuzení s bolestmi pomocí prášků a návštěvou lékaře nebo rehabilitací. Toto řešení může přinést výsledek, ten však nemusí být trvalý. Za týden či za měsíc se začnete opět probouzet se stejnými bolestmi a koloběh se opakuje. Problém přitom může být ve vaší posteli, konkrétně v polštáři.
Blokáda krční páteře
Krční páteř se skládá ze 7 krčních obratlů a množství svalů krátkých, spojujících dva sousední obratle, a dlouhých, propojujících hlavu a krční páteř s páteří hrudní. Ty za ideální situace umožňují pohybovat hlavou do předklonu, záklonu, úklonu a otáčet jí. Krční páteř je nejpohyblivější částí páteře, která přechází v nejméně pohyblivou hrudní páteř. Na první dva krční obratle navíc nasedá těžká hlava, proto je tato oblast nejvíce namáhána a klade vysoké nároky na správné držení. Pokud je optimální postavení porušeno, vznikají bolestivé potíže. Nejčastější poruchou v této oblasti je akutní blokáda krční páteře neboli takzvaný akutní ústřel.
Příčiny
Zablokovaná krční páteře vzniká v případě, že se jeden či více obratlů zablokují a omezí tak pohyblivost krční páteře. Svaly v okolí zablokovaných obratlů se stáhnou a fixují blokové postavení obratlů. Celá situace je provázena výraznou tuhostí a bolestí, která často vyzařuje k rameni či záhlaví a nutí nás ke strnulému držení hlavy, nejčastěji v mírném úklonu či rotaci ke straně, kde blokáda vznikla. Ústřel krční páteře obvykle způsobí držení krční páteře v nevhodné poloze, například ve spánku, prudký pohyb hlavou nebo jízda v autě s otevřeným oknem, kdy průvan způsobí reflexní stažení svalů krční páteře s následným blokovým postavením obratlů. Svou úlohu hraje psychosomatika a psychika jedince.
Léčba
Lékař ve většině případů předepíše léky na tišení bolesti a může doporučit i fixační límec na zpevnění krční páteře. Ten však mnohdy krční páteř spíše nepříjemně vychyluje, než by pomáhal. Také lékař pravděpodobně indikuje injekce s myorelaxancii, což jsou látky na uvolnění svalového napětí. Poté se doporučuje klid doma a kontroly dle potřeby. Pacienti se často snaží při tomto onemocnění o samoléčitelství, což vede k zanedbání a ke skutečnosti, že není upraveno postavení krčních obratlů, potažmo svalové napětí krční páteře. Nedostatečně včasná a nevhodná léčba vede ke zbytečně pomalému „samouzdravení“, zhoršení stavu nebo opakování blokád, které se postupně objevují častěji a častěji, protože problém uvnitř pohybového aparátu nebyl zcela vyřešen.
Okamžité řešení bolestivého stavu nabízí například fyzioterapie. Využívá k tomu jak šetrné kloubní mobilizace zablokovaných obratlů, tak manuální relaxační techniky na uvolnění svalů v křeči (spasma). Fyzioterapeut ošetří také kůži, podkoží a svalové povázky (vazivové blány obalující svaly), které jsou tuhé a nepohyblivé a brání tak cirkulaci krve a lymfy do místa potíží. Vhodnou součástí terapie je i ošetření svalů pomocí rázové vlny, která přináší okamžitou úlevu a zmírnění bolesti a zatuhlosti. V dalších fázích je nutné podpořit správné držení hlavy a krční páteře a nastolit harmonické napětí mezi jednotlivými svaly pomocí nejrůznějších metod fyzioterapie. Důležitou strategií je také odhalit příčinu a té se v budoucnu vyvarovat, aby se potíže již neopakovaly. Může jít o správné provedení (ergonomii) spánku, sedu, běžných denních aktivit i o opatření proti průvanu.
Cervikokraniální syndrom
Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární a sekundární. Primární bolesti se vyskytují samy o sobě a na jejich vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny se řadí migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o takzvané cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.
V podstatě se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spoušťové body. Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.
Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví. Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.
Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké subokcipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, ale také v m. trapezius či m. levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či za oči. Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.
K rozvoji cervikokraniálního syndromu přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1–C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.
Cviky na krční páteř
Cviky je nutné provádět pomalu a dbát při tom na pravidelné dýchání. Rovněž je u všech cviků důležitá výchozí poloha – sed na židli zpříma, ramena táhneme dolů, hlavu se snažíme vytahovat vzhůru v ose páteře. Pokud nebudeme mít při cvičení správnou polohu, v ničem nám cviky nepomůžou.
Cvik 1: Z výchozí polohy pomalu ukláníme hlavu s výdechem na jednu a druhou stranu.
Cvik 2: Jednou rukou uchopíme hlavu na protilehlém spánku a s nádechem vytváříme vyrovnaný tlak tím, že rukou tlačíme proti hlavě a hlavou proti ruce. Vydržíme 15 vteřin, následně s výdechem uvolníme a necháme hlavu klesnout vlivem gravitace. Čekáme na uvolnění, poté zopakujeme na druhou stranu.
Cvik 3: Z výchozí polohy pomalu rotujeme hlavu s výdechem k jedné, posléze druhé straně. Dbáme na to, aby byla krční páteř stále v ose celé páteře.
Cvik 4: Ruce položíme na ramena tak, že prsty směřují k lopatkám a lokty trčí vpřed. Pomalu vysunujeme hlavu ve vodorovné rovině vpřed s pomalým výdechem a vzad naopak s nádechem. Pozor – nejedná se o předklon a záklon.
Cvik 5: Ve výchozí poloze provádíme „polokroužky“ hlavou od jednoho ramena k druhému a zpět. Polokroužky můžeme provádět jak v přední, tak zadní polovině prostoru (tedy jakoby v záklonu), ale vždy zvlášť.
Cvik 6: K procvičení krční páteře je důležité i protažení šíje. Nejprve sedíme zpříma na židli a provedeme hluboký předklon hlavy tak, aby se brada dotýkala hrudní kosti (pokud však máme problémy s krční páteří, tak tam nedosáhneme). Čekáme na uvolnění, poté provedeme lehký úklon k jedné straně a opět čekáme. Potom ukloníme ke straně druhé. Dále pokračujeme spojením rukou na zátylku (propletením prstů). S nádechem zatlačíme hlavou a dlaněmi proti sobě, setrváme 15 vteřin. S výdechem uvolníme a necháme působit gravitaci rukou. Z této nově dosažené polohy opět zatlačíme proti sobě a celý postup opakujeme, až se brada dotkne hrudní kosti.
Další cviky na krční páteř vám poradí každý fyzioterapeut a naučí vás i speciální techniku, takzvanou automobilizaci krční páteře. Opět je při ní důležité volně a pravidelně dýchat. Automobilizace horních segmentů krční páteře se provádí přiložením ruky malíkovou hranou zdola na mobilizovaný segment, dlaň spočívá na šíji. Druhou rukou položenou nad uchem se vede z protilehlé strany tlak na hlavu do úklonu, v podstatě proti ruce položené na šíji (tlak směrem k sobě). Při automobilizaci dolních segmentů se zaháknou 2. a 3. prst za příčný výběžek zvoleného segmentu a druhou rukou „přes hlavu“ (ze stejné strany) se opět vede hlava do úklonu. Vzájemné působení obou rukou je nyní tedy od sebe.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Stillwater