Co je to kýla
Kýla neboli hernie je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.
Kýlu můžete získat během svého života, nebo se s ní už narodit. Předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny. Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspořádáním náchylnější. Ve většině případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci. Mezi jejich rizikové faktory patří obezita a oslabení břišních svalů. Kromě oslabení břišní stěny hraje při vzniku kýly důležitou roli i zesílení tlaku v břiše. K němu dochází například při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice. K rizikovým faktorům v tomto případě patří zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor. Břišní orgány mohou ze svého normálního uložení vycestovat v podstatě do všech směrů. Kromě kýl na povrchu břicha známe i kýly brániční, pánevní nebo bederní. Obsahem břišní kýly je nejčastěji tlusté nebo tenké střevo či jen předstěra.
Tříselná kýla
Tříselná kýla může vzniknout jako následek neukončeného tělesného vývoje v tříselné krajině v dětství. Na jejím vzniku se podílí i tělesná námaha se zátěží břišních svalů, například při přenášení těžkých břemen, dále zácpa, chronický kašel, nebo onemocnění prostaty. Potom dochází k vyhrnutí útrob, které zůstávají chráněny pouze tenkou vrstvou pobřišnice, z dutiny břišní do tříselného kanálu a u mužů dále do šourku. Tento soustavný pohyb kýly v tříselném kanále způsobuje pálivé nebo píchavé bolesti, typicky v tříselné krajině, na šourku nebo na vnitřní ploše stehna.
Kýla břišní
Břišní kýla je označením pro vychlípení pobřišnice, což je blána vystýlající břišní dutinu. Kýly mohou být vnitřní i vnější, nás však pro běžnou problematiku budou zajímat nejvíce ty vnější, kdy se kýlní vak vychlipuje některým oslabeným místem břišní stěny ven. Právě tento typ kýl je jedním z onemocnění nejčastěji chirurgicky operovaných. Kýla obvykle vzniká v místě, kde je břišní stěna zeslabená. V některých místech jsou tato zeslabení přítomna přirozeně, například na břiše ve střední čáře, či v oblasti tříselného kanálu. Získaná zeslabení břišní stěny můžeme najít například v místě jizev po břišních operacích, kde ostatně kýly vznikají relativně často.
Brániční kýla
Brániční kýla se od ostatních druhů kýl liší, protože vzniká na oslabeném či otevřeném místě na bránici. Bránice je sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní. Tento druh kýly způsobuje zpětné pronikání žaludečních šťáv do jícnu, což může vést k pálení žáhy, bolesti a poškození jícnu. U velkých bráničních neboli hiátových kýl se mohou vyskytovat i dechové obtíže či tlaky na hrudi. U neléčené brániční kýly hrozí vznik zánětů jícnu, vznik vředů, a hrozí větší riziko vzniku karcinomu.
Pupeční kýla
Pupeční kýla je charakteristická vyklenutím pobřišnice v oblasti pupku, do kterého se vsunuje část břišního obsahu (střevo, tuk či předstěra). Pupeční kýla vzniká v blízkosti pupku, kde existuje přirozené oslabení v místě, kde byly napojeny cévy pupeční šňůry. Tento typ kýly se může vyskytovat u kojenců při narození nebo těsně po něm a může samovolně vymizet do věku tří až čtyř let. U některých jedinců však může oslabené místo přetrvávat po celý život, a pupeční kýla se tak může u mužů, žen i dětí rozvinout kdykoli v průběhu života. U dospělých pupeční kýla samovolně nevymizí a může se v průběhu času zvětšovat a zhoršovat. Je tedy výhodnější kýlu operovat při její menší velikosti, kdy břišní stěna není příliš oslabena a operační výkon je jednodušší a pacienta méně zatěžuje.
Kýla u dětí
Kýly v dětském věku jsou na podkladě vrozeném. Z toho vyplývají druhy kýl, které se u dětí vyskytují, a které se naopak nevyskytují vůbec, nebo zcela výjimečně. S tím souvisejí také rozdíly ve volbě operačních postupů.
Pupeční kýla je jednou z nejfrekventovanějších abnormalit v dětském věku. U donošených dětí se vyskytuje přibližně ve 20 %. S nezralostí a nedonošeností novorozenců výskyt narůstá až na více než 80 %. Vyskytuje se častěji u děvčat. Většina pupečních kýl se spontánně uzavře do 18. měsíce života. Pupeční kýla se často vyskytuje ve spojení s některými syndromy a onemocněními, jako je Downův syndrom, kongenitální hypotyreoidismus nebo mukopolysacharidóza.
Tříselná kýla je u dětí zpravidla vrozená a nepřímá. Vzniká jako následek neuzavřeného processus vaginalis peritonei po sestupu varlete u chlapců, či jako pozůstatek embryonálního sestupu ligamentum teres uteri u dívek. Výskyt u dětí s nízkou porodní hmotností (pod 1000 g) je až 30 %. Chlapci jsou postiženi šestkrát častěji než dívky. V 60 % je tříselná kýla pravostranná, ve 30 % je levostranná a v 10 % je oboustranná.
U kýly epigastické se jedná o defekt v bílé čáře, konkrétně mezi mečíkovým výběžkem a pupkem. Tímto defektem proniká lipom, který za sebou táhne výchlipku pobřišnice. Kýla často bývá přirostlá k okrajům kýlní branky, nebo je kýlní vak fixován v podkoží a nelze ji reponovat. Klinicky se projeví hmatnou rezistencí v oblasti břicha.
Kýla Spigelova se objevuje v místě postranních břišních svalů. U dětí se vyskytuje vzácně. Kýla se může uskřinout. Před operací je důležité si kýlu označit, protože v anestézii nemusí být kýla hmatná. Operace spočívá v odstranění a uzávěru defektu jednotlivými nevstřebatelnými stehy.
Kýla dorzální je vrozená lumbální kýla a je velmi vzácná, častěji vzniká po traumatu, operaci nebo zánětlivém procesu. Vyskytuje se často ve spojení s malformacemi obratlů a žeber, abnormalitami centrálního nervového systému a urologickými vadami. Lumbální kýla má často tendenci k uskřinutí.
Kýla v jizvě se na rozdíl od dospělého věku vyskytuje zcela výjimečně. Její případné řešení je shodné s řešením v dospělém věku.
Léčba kýly
U malých kýl se po dohodě s lékařem můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu. Ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Taková opatření však Vaši kýlu rozhodně nevyléčí. Připravte se na to, že Vás dříve či později čeká operace.
Operace kýly
K operaci kýly je vhodné přistoupit včas, dokud kýla ještě není uskřinutá. Plánované operace mají pochopitelně lepší výsledky než zákroky prováděné akutně k záchraně Vašeho života. Chirurgického řešení své kýly se nemusíte obávat. V celkové nebo místní anestézii Vám chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku. Některá zdravotnická zařízení provádějí operaci kýl laparoskopicky. Včas provedená léčba kýly má výborné výsledky a jen minimální množství komplikací. Neléčená uskřinutá kýla naproti tomu vážně ohrožuje život. Část střeva s přerušeným krevním zásobením odumírá a ztrácí svoji pevnost. Dochází k jejímu prasknutí a vylití obsahu střeva do břišní dutiny. Rychle se rozvíjí zánět pobřišnice. Ten i přes veškeré léčebné snahy může být smrtelný. Ani úspěšná operace kýly ještě nemusí znamenat, že jste se problému navždy zbavili. U části tříselných kýl dochází k jejich novému vzniku, obvykle na druhé straně.
Autor: © svevi
Foto: © Der Wel