Lázně Bělohrad

Vydáno 19.8.2019, aktualizováno 20.11.2024

V roce 1905 získalo městečko jméno Lázně Bělohrad. Statut lázeňského města obdrželo roku 1963 a o dva roky později se stalo městem. V roce 2003 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky potvrzen městský znak a prapor. Lázně se v současnosti specializují na rehabilitaci pohybového ústrojí, zvláště při stavech po operacích kloubů.

Obsah článku

Lázně Bělohrad podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel [2]. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, která měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie

Dle Wikipedie vlastnil na počátku 17. století některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století byl významným vlastníkem některých částí Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. K velkému rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti uvedené Wikipedií:

Barokní zámek – na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba, a tak není přístupný široké veřejnosti. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory [3]. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko oranžérie je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku. Při severozápadním nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk.
Kostel Všech svatých –barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz pochází od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny.
Fričovo museum – postaveno v letech 1904–1905 Antonínem Fričem.
Rodný domek K. V. Raise.
Bažantnice – lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka.
Pardoubek – rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysázeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který zde po 1. světové válce zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl vybudován betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům.
Byšičky – osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a křížovou cestou, stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města.
Kamenná hůra – přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě.
Hřídelecká hůra – přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě.
Údolí Javorky – přírodní památka, slatinné louky podél potoka.
Erbenův dub – památný strom.
Vojtíškova tiskárna – městský objekt, který připomíná událostí 2. světové války [1].

výběr z naší tvorby

pokračování článku

Podmínky pro křížkové lázně

Do lázní lze odjet na takzvanou komplexní lékařskou léči, na příspěvkovou lázeňskou péči, nebo jako samoplátce. Komplexní lázeňská péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pacient má navíc tu výhodu, že si nemusí na lázeňský pobyt vybírat dovolenou, protože je veden v pracovní neschopnosti.

O lázeňské péči rozhoduje sám lékař, který pacientovi vystaví návrh na základě doporučení odborného lékaře. Při návrhu, zda by pacient měl dostat komplexní či příspěvkovou léčbu a kde by se měl léčit, se řídí indikačním seznamem pro lázeňskou péči. Lázně musí odsouhlasit ještě revizní lékař pojišťovny.

Lázeňská léčba je pojištěnci hrazena, jen jde-li o nezbytnou součást léčebného procesu, a tehdy, když je indikována podle příslušných zákonných norem, definovaných zejména Indikačním seznamem – příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nejedná se o rekreaci, takže je sice možno přihlédnout k přání pojištěnce, že by nechtěl jet do lázní v zimním období nebo naopak, ale toto přání není pro vystavení návrhu určující.

Pokud se jedná o méně závažnou diagnózu, pak dochází k příspěvkové formě péče. Znamená to, že mu sice pojišťovna zaplatí všechna vyšetření a léčebné výlohy, nicméně ostatní náklady (ubytování, strava) si musí pacient platit sám. Není přitom možné se ubytovat v levnějším penzionu ani docházet na procedury z domova.

Indikační seznam vyjmenovává u konkrétních diagnóz další podmínky, které by měl zájemce splňovat, nebo také za jakých okolností je možné pobyt v lázních prodloužit. Existují ovšem také skutečnosti, kvůli kterým se šance vyjet do lázní znemožní.

Lázeňskou léčebně rehabilitační péči musí pacientovi jako nezbytnou součást léčebného procesu doporučit jeho ošetřující lékař. Návrh podává zdravotní pojišťovně buď registrující praktický lékař, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh musí potvrdit revizní lékař zdravotní pojišťovny.

V předloženém návrhu revizní lékař posuzuje, jsou-li splněny podmínky pro úhradu lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění dané platnou legislativou, jsou-li uvedena všechna potřebná vyšetření a nebrání-li léčení nějaká kontraindikace.

V odůvodněných případech může revizní lékař místo navrhované komplexní lázeňské péče schválit úhradu příspěvkové formy lázeňské péče, u které je z veřejného zdravotního pojištění hrazena zdravotní péče, a pacient si hradí ubytování a stravování.

Časových omezení pro lázeňskou péči je víc. Prvním je v některých případech limit stanovený u dané indikace přímo v indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Týká se zejména lázeňské péče po chirurgických výkonech, kdy je podmínkou nastoupit lázeňskou léčbu do stanoveného počtu měsíců po úrazu nebo operaci.

Podobná podmínka ale existuje i u některých dalších indikací, kde lázeňská léčba nenásleduje po žádné operaci, transplantaci a jiných chirurgických výkonech – pacient například musí nastoupit lázeňskou léčbu do x měsíců od stanovení konkrétního onemocnění či od zahájení léčby daného onemocnění, nebo do x měsíců po ukončení hospitalizace, nebo do x měsíců po odeznění akutní fáze onemocnění a podobně.

Druhý časový limit pro nástup na lázeňskou léčbu, který se týká všech indikací, je dán platností návrhu a počítá se od doby vystavení návrhu. Jestliže se jedná o komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační péči v I. pořadí naléhavosti (například o překlad z nemocničního lůžka na lůžko v lázeňském zařízení), musí pacient nastoupit lázeňskou léčbu do jednoho měsíce od data vystavení návrhu ošetřujícím lékařem.

U pořadí naléhavosti č. II musí být dodržen termín nástupu nejpozději do tří měsíců od data vystavení návrhu, později ztrácí návrh platnost. U příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče je stanoven termín nástupu léčení nejpozději do šesti měsíců od data vystavení návrhu. Další limit platí pro případný opakovaný pobyt (je-li u dané indikace možný) – zde je vždy indikačním seznamem stanoveno, že pacient musí léčení nastoupit do určeného počtu měsíců od začátku základního pobytu, nebo naopak nejdříve x měsíců od začátku základního pobytu. Všechny tyto zákonné limity a intervaly musí doporučující a navrhující lékaři respektovat a navrhovanou činnost tomu podřídit. Stejně tak to platí pro samotné pacienty. Pokud by vystavený návrh na lázně neodpovídal podmínkám stanoveným platnými právními normami včetně limitů a intervalů pro nástup na lázeňské léčení, nemohl by být následně schválen revizním lékařem, a tedy ani uhrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Co hradí pojišťovna a co pojištěnec

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je podle zákona hrazenou službou, je-li poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu, kdy její poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař pojišťovny.

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče. Lázeňský pobyt hradí zdravotní pojišťovna svému pojištěnci buď plně (komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče), nebo částečně (příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče).

V případě komplexní péče si pacient může sám platit nadstandard v ubytování, zdravotní pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni. Dopravu do lázeňského zařízení a zpět hradí pouze v případě, že zdravotní stav pacienta podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby.

U příspěvkové péče zdravotní pojišťovna hradí pouze standardní léčení, ostatní výdaje za lázeňský pobyt si pacient platí sám.

výběr z naší tvorby

pokračování článku

Komplexní léčba

Klienti přijíždějí do Lázeňské a rehabilitační kliniky především s onemocněním pohybového ústrojí. Jde hlavně o revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích a podobně. Nejvyhledávanější procedury jsou vodoléčby, aplikované formou vířivých, perličkových a přísadových koupelí, podvodních masáží, a podvodní fototerapie. Základem přístupu k pacientům a klientům je naprosto individuální péče, poskytovaná vysoce profesionálním a laskavým personálem. Příjemná léčba ale není vše, co mohou Anenské slatinné lázně nabídnout.

Wellness

V areálu lázní je moderně zařízené wellness centrum – Oáza krásy a zdraví, které nabízí kompletní péči o tělo a vzhled, celotělové peelingy, relaxační masáže, solné, bylinné a aroma koupele, kosmetiku nebo manikúru a pedikúru. Novinkou je unikátní bezbolestné ošetření celulitidy pomocí přístroje Starvac. Pro sportovně založené hosty jsou k dispozici tenisové kurty v kouzelném prostředí přírodního parku Bažantnice, nejmodernější minigolfové hřiště, hřiště na pétanque, prostorný, 30 °C teplý bazén s podvodními tryskami a perličkovou lavicí, sauna s příjemnou odpočívárnou, parní lázeň Rasulbad, půjčovna horských kol a v neposlední řadě kondiční chůze Nordic walking.

Městské kulturní středisko pořádá koncerty, pohostinská divadelní vystoupení i výstavy. Bohatou tradici mají především letní koncerty. Od června do září navozují pravou lázeňskou atmosféru pravidelné nedělní koncerty v Bažantnici. Vzpomínkou na legendární lázeňskou restauraci je týdenní cyklus koncertů s názvem „Bažantnice ještě žije“, který probíhá vždy v srpnu. Tak jako kdysi tady hrají nejlepší skupiny a orchestry.

Světoznámý je mezinárodní festival písní a tanců „Pod Zvičinou“, který se koná pravidelně v druhé polovině června. Milovníci country a folkové hudby se těší na svůj letní festival na konci července v amfiteátru zámeckého parku. A kdo má rád tvrdší hudbu, zajde si sem v srpnu na Bigbítový minifestival. Bohatý program se nabízí rovněž v kulturním sále lázní a v sále Lázeňského hotelu ČSAD na náměstí. Hudbu pěstovali na Bělohradsku již v 18. století. Hudební vzdělání žáků tehdy podporovali majitelé panství Schaffgotschové, kteří později založili při kostele Cecilskou muzikální kongregaci. Roku 1863 byl v Bělohradě založen občanský pěvecký sbor Vlastivoj. Tento vlastenecký sbor vystupoval při položení základního kamene Národního divadla v Praze a samozřejmě také při četných protihabsburských táborech lidu v Podkrkonoší. V roce 1901, ještě za skladatelova života, byl založen pěvecký sbor Malát. Po druhé světové válce vznikla dechová kapela Jindřicha Hrnčíře, na jejíž tradici navázala dechová kapela Javorka. V roce 1949 se v Horní Nové Vsi ustavil folklorní lidový soubor Hořeňák a v roce 1975 jeho dětský souputník Hořeňáček. Od roku 1986 vystupuje v Bělohradě i na jiných místech Ženský bělohradský sbor založený Zdeňkem Prchalem. V 90. letech vznikl flétnový sbor Pifferaios, který sklízí uznání i v zahraničí. Tato hudební tělesa, podobně jako spolek Frič, usilují o kulturní povznesení Lázní Bělohradu a zvou všechny obyvatele ke společnému prožívání krásných chvil s hudbou, literaturou a výtvarným uměním. K místům setkávání s kulturou v Lázních Bělohradě patří ještě Městská knihovna, Fričovo muzeum a Památník K. V. Raise. Kromě stálých expozic, které lze navštívit v letní sezoně, připravuje Městské kulturní středisko v těchto prostorách příležitostné výstavy výtvarného umění, lidových řemesel a lidových tradic.

výběr z naší tvorby

pokračování článku

Kdo je majitel lázní Bělohrad

Lázně Bělohrad a.s.
Sídlo: Lázeňská 165, 507 81 Lázně Bělohrad
Identifikační číslo: 46504834
Právní forma: akciová společnost

Předmět podnikání:

poskytování zdravotní péče v oboru praktického lékařství
poskytování služeb laboratoře
poskytování lázeňské péče (preventivní, léčebné, rehabilitační a rekondiční), při níž se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů, a to na úrovni nejnovějších medicínských poznatků
správa a využívání přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s příslušným orgánem státní správy, včetně jejich ochrany
poskytování zdravotní péče v oboru fyzioterapie, balneologie a léčebné rehabilitace včetně výkonů akupunktury, manuální a myoskeletální medicíny
hostinská činnost
masérské, rekondiční a regenerační služby
provozování cestovní kanceláře
poskytování sociálních služeb
činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
kosmetické služby
pedikúra, manikúra
silniční motorová doprava osobní, provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče; osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče
prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Člen představenstva, předseda: Ing. Jaromír Ferbr, Jičín