Popis ledviny
Ledviny jsou významnou součástí vylučovacího systému našeho těla.
Umístění
Ledviny jsou párový orgán. Jsou uloženy ve výši dvanáctého hrudního obratle až po druhý obratel bederní, leží po stranách páteře. Jejich délka je asi 12 cm, šířka 5–6 cm, výška 4 cm.
Funkce
Ledviny mají fazolovitý tvar. Jejich povrch je hladký, barvu mají červenohnědou. Na vnitřní straně je prohlubeň, kudy do ledviny vstupuje ledvinová tepna a vystupuje ledvinová žíla a močovod. Na řezu ledvinou je kůra, která je tvořena z větší části nefrony, dále dřeň, která obsahuje vývodné kanálky a tzv. Henleho kličky nefronu. Nefron je základní stavební i funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje asi jeden milion nefronů.
Nefron má dvě základní části:
- glomerulus – ten obsahuje asi 30 kapilárních kliček; přes speciálně upravenou třívrstevnou stěnu kapilár (vlásečnic) dochází k filtraci krevní plazmy a vzniká takzvaná primární moč; denně vznikne asi 170–200 litrů primární moči, která pak vstupuje do systému tubulů;
- systém tubulů – v tomto systému je naprostá většina primární moči zpět vstřebána prostřednictvím specifických kanálů; objem, který nebyl zpět vstřebán, tvoří moč definitivní, která je odváděna přes vývodné kanálky do kalichů, ledvinné pánvičky a odtud ústí do močovodů; denně vznikají asi dva litry definitivní moči. Její složení je upravováno dle potřeb organismu, jde o velice složitý proces.
Ledviny jsou bohatě zásobeny krví. Dvacet procent srdečního minutového výdeje směřuje právě do ledvin. Tento objem zdaleka neodpovídá velikosti ledvin. Hlavní funkcí ledvin je očišťovat krev od zplodin metabolismu, škodlivých látek a léků. Tyto látky jsou močí odváděny z organismu. Není to ale funkce jediná. Ledviny reagují na celkový objem vody v organismu a dle potřeby vylučují více či méně definitivní moče. Dále se podílejí na regulaci krevního tlaku. Kromě plic ledviny zásadním způsobem ovlivňují acidobazickou rovnováhu. Ledviny jsou také místem tvorby hormonů. Tvoří se zde renin, také se zde produkuje erytropoetin, který podněcuje v kostní dřeni tvorbu červených krvinek. Dochází i k úpravě vitamínu D, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, prvků důležitých pro stavbu kostí.
Příznaky špatné funkce
Pokud jedna ledvina nefunguje, druhá ledvina je schopna sama zastat funkci obou. Nefunguje-li ani jedna ledvina, je člověk bezprostředně ohrožený na životě. Dočasnou náhradou funkce ledvin je dialýza, definitivním řešením je pak transplantace ledvin.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritida, což je zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Dalším onemocněním je zánět ledvin neboli pyelonefritida. Pyelonefritida je infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Dále to jsou ledvinové kameny, které mohou vznikat z mnoha příčin a projevit se velmi intenzivní bolestí v boku, označovanou jako kolika.
Příznaky onemocnění ledvin jsou především otoky, které jsou lokalizovány v oblasti obličeje a víček. Dále je to změna množství moči, ať už zvýšený či snížený objem. Vyšetření je také nutné, pokud je moč tmavá nebo pokud se v ní tvoří pěna. Mezi další příznaky patří bolest v bederní krajině, svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědění a změna barvy kůže, která má barvu slámy. Důsledné sledování funkce ledvin musí být prováděno také u cukrovky, vysokého tlaku a při nálezu bílkoviny či krve v moči.
Jak poznat bolest ledvin
Bolest ledviny (latinsky nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu. Také se může objevit bolest v bederní oblasti vystřelující podél močovodu do podbřišku, šourku či stydkých pysků. Časté jsou doprovodné příznaky jako nevolnost a zvracení, může dokonce dojít k zástavě pohybu střev. Dalším příznakem může být přítomnost krve v moči. Důvodem je drobné poranění vnitřní stěny pánvičky, močovodu či stěny močového měchýře při pohybu kamene nebo písku. Objevuje se časté močení, bolestivé močení a přítomnost hnisu v moči.
Zánět ledvin
Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).
Příznaky
Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba
Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Upozornění
Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.
Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace produkce červených krvinek. Pokud tělo nemá dostatek vody, omezuje se průtok krve ledvinami, protože se stává více koncentrovaná. To následně vytváří překážky pro odstraňování toxinů z těla. Jejich vyšší koncentrace je pak předzvěstí dalších zdravotních problémů. Člověk by měl vypít denně 10 až 12 sklenic tekutin, aby se udržel správně hydratovaný. Nezapomínejte také na to, že i nadměrný příjem tekutin může představovat pro ledviny zátěž.
Pravidelná konzumace vysokých dávek soli může také přivodit obrovské poškození ledvin a další onemocnění. Při vysokém příjmu soli musí ledviny o to víc pracovat, aby ji dostaly ven z těla. To vede časem k jejich snížené funkci a zadržování vody v těle. Voda v těle může zapříčiňovat výkyvy krevního tlaku a přispět k rozvoji chronického onemocnění ledvin. Vysoká konzumace soli zvyšuje úroveň bílkovin v moči. To je považováno za jednu z nejčastějších příčin rozvoje onemocnění ledvin. Doporučená dávka soli je ne více než 5 gramů za den. Větší množství je již pro vaše ledviny i celkové zdraví škodlivé. Jedna čajová lžička soli je přibližně 6 gramů.
Lidé mají ve zvyku užívat pro potlačování bolestí, snižování horečky či zánětů analgetika bez předpisu (Nurofen, Paralen a podobně). Tyto léky však mohou poškodit různé tělesné orgány, včetně ledvin. Analgetika snižují průtok krve ledvinami a zhoršují jejich správné fungování. Nadměrné nebo dlouhotrvající užívání léků proti bolesti může přivodit akutní selhání ledvin nebo jejich chronické onemocnění, známé pod názvem chronická intersticiální nefritida. Pokud máte sníženou funkci ledvin, neužívejte léky proti bolesti bez dozoru lékaře. Dokonce i při normální funkci ledvin by měla být analgetika užívána podle předepsaného dávkování.
Nadměrná konzumace bílkovin zvyšuje riziko rozvoje onemocnění ledvin. Jedním z úkolů ledvin je zpracování a vyloučení dusíkatých metabolitů ze strávených bílkovin. Strava bohatá na bílkoviny zvyšuje zatížení ledvin tím, že chronicky zvyšuje glomerulární tlak a hyperfiltraci. To následně zvyšuje riziko dalších zdravotních komplikací, proto byste měli omezit příjem červeného masa. Pokud již trpíte nějakým onemocněním ledvin, červenému masu je vhodné se vyhnout úplně.
Kouření zvyšuje krevní tlak, zrychluje tep srdce, snižuje průtok krve a zužuje cévy v ledvinách. Může dokonce zrychlit úplnou ztrátu jejich funkce nebo zhoršit jejich stávající onemocnění.
Ledviny a alkohol
Alkohol je toxin a nadměrně přetěžuje nejen játra, ale i ledviny. Při konzumaci alkoholu ve velkém množství dochází k nadměrnému usazování kyseliny močové v ledvinových trubicích, což vede k jejich ucpání. Takové ucpání hrozí dokonce i úplným selháním ledvin. Alkohol způsobuje navíc dehydrataci, čímž narušuje normální funkci ledvin.
Bylinky na ledviny
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Madhero88