Anatomie ledvin
Ledviny jsou součástí vylučovacího systému, jde o párový orgán. Jsou uloženy ve výši dvanáctého hrudního obratle až po druhý obratel bederní, leží po stranách páteře. Jejich délka je asi 12 cm, šířka 5–6 cm, výška 4 cm. Ledviny mají charakteristický fazolovitý tvar. Jejich povrch je hladký, barva červenohnědá. Na jejich vnitřní straně je prohlubeň, kudy do ledviny vstupuje ledvinová tepna a vystupuje ledvinová žíla a močovod. Na řezu ledvinou je kůra, která je tvořena převážně nefrony, a dřeň, která obsahuje vývodné kanálky a takzvané Henleovy kličky nefronu. Nefron je základní stavební i funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje asi jeden milion nefronů. Nefron má dvě základní části: glomerulus a systém tubulů. Glomerulus obsahuje asi 30 kapilárních kliček, v nichž přes speciálně upravenou třívrstevnou stěnu kapilár (vlásečnic) dochází k filtraci krevní plazmy a vzniká takzvaná primární moč.
Funkce ledvin
Jejich základní funkcí je očišťovat krev od zplodin metabolismu, škodlivých látek a léků. Denně vznikne asi 170–200 litrů primární moči, která pak vstupuje do systému tubulů, kde je její naprostá většina vstřebána zpět prostřednictvím specifických kanálů. Objem, který nebyl vstřebán, tvoří moč definitivní, která je odváděna přes vývodné kanálky do kalichů, ledvinné pánvičky a odtud ústí do močovodů. Denně vznikají asi dva litry definitivní moči. Její složení je upravováno dle potřeb organismu, jde o velice složitý proces. Pokud jedna ledvina nefunguje, druhá ledvina je schopna sama zastat funkci obou. Nefunguje-li ani jedna ledvina, je člověk bezprostředně ohrožen na životě.
Onemocnění ledvin
Glomerulonefritida
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy.
Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu, aby se zjistilo, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Ledvinové kameny
Ledvinové kameny mohou vznikat z mnoha příčin a projevit se velmi intenzivní bolestí v boku, označovanou jako kolika.
Ledvinové kameny opouštějí tělo močí, pokud jsou malé, může to proběhnout bez příznaků. Pokud jsou kameny větší než 2–3 mm mohou způsobit ucpání močovodu a způsobit překážku odtoku moči. Ve snaze o překonání této překážky se svalovina ve stěně močovodu začne křečovitě stahovat a uvolňovat. To je příčinou vzniku urputných bolestí, které se označují jako ledvinová kolika. Bolest při ledvinových kamenech má charakteristický kolísavý charakter. Bolest je pociťována v bederní oblasti a vystřeluje podél močovodu do podbřišku, šourku či stydkých pysků. Časté jsou doprovodné příznaky jako nevolnost a zvracení, může dokonce dojít k zástavě pohybu střev. Dalším příznakem ledvinových kamenů je přítomnost krve v moči. Důvodem je drobné poranění vnitřní stěny pánvičky, močovodu či stěny močového měchýře při pohybu kamene.
Léčba ledvinových kamenů se dělí na konzervativní a chirurgickou. Konzervativní metody jsou založeny na podpoře spontánního vyloučení kamene močí. Jde především o dostatečný příjem tekutin a podávání diuretik, která podpoří tok moči a zabrání vytvoření dalších kamenů. Zároveň se důsledně léčí infekce močového traktu a podávají se léky tišící bolest. Nejprve se podávají nesteroidní antirevmatika, pokud nejsou účinná, užívají se opioidy. Nesteroidní antirevmatika jsou léky, které mají protizánětlivý, antipyretický (snižující zvýšenou tělesnou teplotu) a analgetický (tlumící bolest) účinek. Opioidy mají především silný protibolestivý účinek. Pokud bolest neustupuje, hrozí selhání ledvin, infekce a podobně, volí se chirurgické řešení. Výjimečně se používá otevřený chirurgický zákrok. Ledvinové kameny jsou drceny na menší části buď neinvazivní mimotělní nárazovou litotripsí, nebo přístupem přes močovou trubici za užití laseru, ultrazvuku či mechanickou silou. Takto rozdrcené kameny poté opouštějí tělo s močí.
Z preventivních opatření vzniku ledvinových kamenů je nejdůležitější důležitý dostatečný příjem tekutin (ale snížit příjem tekutin s kofeinem). Dále dietní opatření snižující příjem potravin se šťavelany (čokoláda, ořechy, špenát) a dieta s nižším příjmem proteinů, sodíku a dusíku.
Bolest ledvin
Bolest ledvin patří mezi bolesti, které umí své nositele řádně potrápit. Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, a to akutní pyelonefritidou, anebo ledvinou kolikou, která vzniká na základě překážky při odtoku moči z ledvin do močového měchýře.
Bolest pravé ledviny
Bolesti zad v oblasti pravé ledviny jsou u lidí hodně časté. Bolesti zad u ledvin jsou častým příznakem jiného onemocnění. Bolest v oblasti pravé ledviny může být příčinou dráždivého tračníku nebo problémy s játry. Bolest v těchto místech je často nervového původu. Tuto bolest může za určitých okolností vyvolávat i pásový opar. Někdy je příčinou takzvaná putující ledvina.
Ledviny a alkohol
Všechny medikamenty a alkoholické nápoje jsou pro ledviny nanejvýš škodlivé, i když mohou přechodně prospět některému jinému orgánu. Pivo je pravděpodobně ta nejškodlivější tekutina, kterou tělu nabízíme, neboť zničí ledviny velmi rychle. Jenom dík obrovskému počtu buněk v ledvinách a jejich výborné výkonnosti je mnoho lidí schopno se vléct dvacet roků životem, přestože si nalévají do těla škodlivé tekutiny. Limonáda a nápoje typu coly jsou skoro vždy slazeny cukrem a kvůli němu se tvoří v těle alkohol, který musí projít ledvinami, aby se přefiltroval. Škoda vznikající tím, že takové nápoje konzumují děti, mladiství, dospělí, ale i starší lidé, je neuvěřitelná. To záludné na celé věci je, že se neprojeví hned. Konzumace těchto nápojů vede k přechodnému zvýšení výkonu, ale ten následující, hodiny nebo dny trvající útlum, se už obvykle těmto nápojům nepřipisuje.
Autor: © svevi
Foto: © Mathis