Co je to pásový opar
Pásový opar je virové onemocnění způsobené stejným virem jako neštovice – Varicella zoster virus, ale když se jedinec poprvé setká s tímto virem, vznikají neštovice. Poté daný virus celoživotně zůstává v těle jedince , v jeho nervových buňkách, a může způsobit (například při oslabení organismu) pásový opar. U nemocných pásový opar probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. V několika málo případech se ale pásový opar tvoří na obličeji (mluví se o takzvané obličejové růži) a může následně vést k ochrnutí obličejových nervů. Pokud jsou postiženy také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a že dojde k úplnému oslepnutí.
Příznaky
Pásový opar se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. O několik dní později se na polovině těla objeví puchýřky ve formě pásku, naplněné tekutinou. Napadená místa na pokožce zčervenají a nabobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože by potom po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být velice trýznivé.
Fotografie
Zde můžete vidět, jak vypadá pásový opar.
Je pásový opar nakažlivý
Přes 20 let je k dispozici očkovací látka proti viru VZV, která chrání před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. U dětí, které prodělaly plané neštovice, si imunitní systém vybuduje ochranu proti původci choroby. Tato ochrana po dlouhá léta zabraňuje nové infekci. Pásový opar pravidelně nerecidivuje, u většiny pacientů se objeví 1x za život a poté už ne, ale vlivem dnešní doby, stresu, velké psychické i fyzické zátěže, obvykle i nedostatečné rekonvalescence po výsevu se stává stále častěji, že se objeví ve stejném místě i opakovaně. Chronické nemoci typu diabetu či onkologické nemoci riziko recidiv zvyšují. Je ale možné očkovat proti recidivám pásového oparu vakcínou Zostavax.
Inkubační doba je sedm až čtrnáct dní. Nakažlivost je ještě před výsevem puchýřků a maximálně asi pět dní po jejich objevení. Infekčnost pásového oparu je minimální, na rozdíl od neštovic, jimiž jedno dítě spolehlivě nakazí celou školku. Zatímco neštovice jsou nakažlivé extrémně a v nemocnicích jsou důvodem umístění do karantény, u pásového oparu je k nakažení třeba styk kůže na kůži a ještě by potenciální nakažený musel mít nějakou oděrku, aby byla cesta k nemoci otevřená. Při dodržování běžných hygienických pravidel se tedy infekce bát nemusíte.
Pásový opar u kojence
Pásový opar u malých dětí je ojedinělý. Jde totiž o onemocnění, které se častěji vyskytuje u dospělých, jen zřídkakdy se objeví i v dětském věku, nicméně vždy až po prvotní manifestaci „neštovicového“ viru v podobě mnohem nakažlivějších planých neštovic. Nesmí se kojit s oparem na bradavce. Nutná je zvýšená hygiena.
Nákaza planými neštovicemi je velmi nebezpečná pro těhotné ženy, neboť velmi vážně ohrožuje plod. Dle odborníků však infekce neovlivní plod po 20. týdnu těhotenství, avšak pouze do 36. týdne! V případě onemocnění matky v posledních 2 až 3 týdnech před porodem virus opět vážně ohrožuje děťátko, které může být infikováno.
Je možné dostat pásový opar opakovaně
Pásový opar pravidelně nerecidivuje, u většiny pacientů se objeví 1x za život a poté už ne, ale vlivem dnešní doby, stresu, velké psychické i fyzické zátěže, obvykle i nedostatečné rekonvalescence po výsevu se stává stále častěji, že se objeví ve stejném místě i opakovaně. Chronické nemoci typu diabetu či onkologické nemoci riziko recidiv zvyšují. Je však možné proti recidivám pásového oparu očkovat vakcínou Zostavax.
Vnitřní pásový opar
U dětí se spíše vyskytují neštovice než pásový opar, jakož i vnitřní pásový opar.
Neštovice se projevují postupným výsevem vyrážky (na těle lze vidět všechna stadia neštovic), ta má podobu nejprve drobných skvrnek, pak vodnatých pupínků a posléze se tekutina zakalí. Nakonec pupínek zasychá a mění se v hnědavý strup, který se bez dalšího poškození pokožky hojí. Inkubační doba neštovic je 2–3 týdny. Vyrážka obvykle svědí.
Pásový opar se projevuje i několik dní před výsevem pupínků, a to bolestmi (někdy i velmi silnými) či svěděním místa, kde se infekce usadila. Nejčastěji je to na obličeji, na čele v krajině trojklaného nervu nebo v mezižebří podél mezižeberního nervu. Zde se pak přísně jednostranně vysejí skupiny různě velkých puchýřků uspořádaných v pásu.
Po zhojení vyrážky mohou bolesti a slabost přetrvávat i několik týdnů do zhojení příslušných nervů. Pásový opar, podobně jako neštovice, zanechává téměř stoprocentní celoživotní imunitu. Dvakrát a vícekrát se vyskytuje jen naprosto výjimečně u extrémně oslabených jedinců.
Pásový opar v ústech
Pásový opar je v podstatě druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu vrací jen ojediněle. Nemoci v zásadě nelze stoprocentně předcházet. Pásový opar se vyskytuje na obličeji v oblasti trojklanného nervu a v oblasti očí. Pokud se pásový opar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů.
U dětí se v ústech vyskytují plané neštovice nebo takzvaná herpetická gingivostomatitida, což je infekční onemocnění způsobené herpes simplex virem, které nejčastěji postihuje malé děti od 1 roku do 5 let, vzácněji i adolescenty a mladší dospělé. Onemocnění je provázeno výsevem puchýřků přecházejících v bolestivé eroze, vysokou horečkou, sliznice v ústech je křehká, zarudlá a může krvácet. Postiženy bývají rty, dásně, jazyk, patro a vnitřní část tváří, u mladistvých pak krční mandle.
Léčba je u lehčích forem pouze symptomatická (tlumení bolesti, snížení teploty, podávání lokálních antiseptik a podobně), v těžších případech spočívá v podávání antivirotik.
Mezi možné komplikace herpetické gingivostomatitidy patří dehydratace a šíření infekce do oblasti očí, na prsty či kůži. Vzácnou komplikací je postižení centrálního nervového systému, ke kterému dochází spíše u osob s narušenou funkcí imunitního systému.
Pásový opar v oku
Opar v oku je velmi nepříjemná záležitost. Při výskytu oparu v oblasti očí existuje možnost poškození spojivky, rohovky, vzácně až úplné oslepnutí. Nějakou dobu potrvá, než se zrak zcela navrátí. Samozřejmě může dojít také k postižení, které se neupraví dokonale. Důležitá je péče oftalmologa.
U dětí se pásový opar vyskytuje opravdu vzácně.
Jak léčit pásový opar u dětí
Léčba obecně probíhá buď orálně (tabletkami), nebo nitrožilně, podáváním virostatik – nejčastěji s účinnou látkou acyclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan) nebo valacyclovir (Valtrex). Léčba pásového oparu by měla být zahájena co nejdříve po nástupu příznaků (nejlépe do 3 dnů). Nevyskytnou-li se komplikace, trvá léčba 5–7 dní. Někdy se doporučuje zvýšit příjem vitamínu B (ačkoliv účinnost vitamínů na léčbu pásového oparu nebyla s jistotou prokázána).
Při léčbě pásového oparu je vhodné urychlit zasychání puchýřků například aplikací tekutého pudru, a naopak po zaschnutí a při odlučování krust zvláčňovat postižené místo změkčující mastí s antiseptiky či antibiotiky. Pro nekomplikovaný průběh léčby se doporučuje sucho a teplo a dále existuje mnoho potravinových doplňků, které mohou při léčbě více či méně pomoci. Jsou to například:
- lysin – podporuje hojení
- vironal – má protivirové účinky
- echinacea – zvyšuje obranyschopnost
- pupalkový olej a vitamín E – příznivý vliv na hojení kůže
- pivovarské kvasnice – vitamín B
- česnek – přírodní antiseptické účinky
Proti recidivám pásového oparu je možné očkovat vakcínou Zostavax.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Max Schons