Zdravý spánek
Zdravý spánek je takový spánek, kdy si na něj v průběhu dne vůbec nevzpomeneme, nepřemýšlíme nad tím, jak spíme. Když tělo spí, sníží se krevní tlak, dýchání se zpomaluje, mozek ale intenzivně pracuje. Spánek aktivuje paměť. V noci se uloží to, co člověk během dne zažil nebo se naučil. Ukazuje se, že je poměrně důležitý zejména pro naší emoční paměť. Takže vliv je potom na duševní zdraví. Spánek má nepochybně funkce i u imunitního systému. Spánek se v průběhu noci mění. Střídají se dvě základní fáze spánku: non-REM a REM.
Spánek dítěte, jeho správná doba podle věku dítěte.
- Novorozenci: ti prospí většinu dne. V prvních týdnech života novorozenci spí zhruba 17 až 18 hodin denně. Ve třech měsících prospí kojenec obvykle za den okolo 15 hodin. Uvedená doba spánku novorozenců není souvislá. Obvyklá nejdelší doba souvislého spánku novorozence je nejdéle 4 až 6 hodin.
- Miminko v 6 měsících spí již celou noc. Obvyklá délka spánku u šesti měsíčního dítěte je 14 hodin, z čehož 11 hodin prospí v noci.
- Kolik spánku potřebuje devítiměsíční dítě? Malé děti ve věku kolem devíti měsíců spí denně zhruba 14 hodin a souvislý noční spánek u nich vydrží až 8 hodin.
- Batole v 18 měsících spí obvykle 13 až 14 hodin denně, z toho zhruba 11 hodin prospí v noci.
- Ve dvou letech spí děti obvykle 13 hodin denně, z toho v noci zhruba 11 hodin. Dvouleté dítě již potřebuje pouze jedno denní prospání, nejlépe po obědě.
- Tříleté děti spí obvykle 12 až 13 hodin denně, z toho 10
až 11 hodin v noci a potřebují už jen jedno prospání po obědě.
- Větší děti ve věku 3 až 6 let potřebují spát 10 až 12 hodin denně, přičemž obvykle chodí spát mezi sedmou a devátou hodinou a vstávají ráno, mezi šestou a osmou hodinou ranní.
- Dítě ve věku 7 až 12 let normálně prospí 10 až 11 hodin denně.
Spánkové fáze REM a non-REM
S non-REM fází postupně přichází hluboký spánek, při REM fázi tělo vypne všechny svaly, ale mozek je naprosto bdělý. Právě tehdy se lidem zdají sny. Je to zdánlivě paradoxní, proč na jedné straně má člověk skoro bdělý záznam EEG, a na druhé straně má vypnuté svaly. To má svou logiku, protože kdyby jednal podle snů, tak by si mohl ublížit, kdyby vstal, spadl z postele, skočil do imaginární vody a podobně.
Fáze spánku si mezi sebou konkurují. V první části noci má převahu hluboký spánek. K ránu naopak ustupuje a přibývá REM spánku. Organismus se tak připravuje na ranní vstávání. Frekvence střídání spánkových fází má vliv i na to, jak dlouho by měl člověk spát.
Jak dlouho spát v dospělosti?
Některým lidem stačí i čtyři hodiny. V podstatě nejde o délku spánku, ale jde o to, jak je spánek kvalitní. Každý by měl spát tolik, kolik si jeho tělo žádá. Důležité je taky vědět, kdy jít spát. Jenže ani tady neexistuje univerzální recept.
Někdo potřebuje usínat se soumrakem a vstávat s rozedněním nebo i dříve. Takoví lidé se mezi spánkovými odborníky nazývají skřivánci. Tito lidé potřebují jít spát v sedm, osm hodin večer a vstávat v jednu, ve dvě hodiny ráno, a to už je trochu zátěž, protože jsou odříznuti od večerních sociálních aktivit.
Horší to mají takzvané sovy. Do postole jdou až kolem druhé hodiny ranní. Vstávají kolem desáté dopoledne. Snažíme se dostat do situace, kdy si bude moci více vyhovět. Hledáme způsoby pracovního zařazení. Vliv na usínání a kvalitu spánku má i řada dalších faktorů. Například má vliv teplota, když je příliš vysoká nebo naopak, když je příliš chladno, když se nenajíme nebo pokud se moc najíme. Samozřejmě jsou to vnější faktory, jako je hluk či světlo. Doporučuje se například zatemnit ložnice.
Spánek a tma
Nejčastěji si lidé stěžují na nespavost, když je měsíc v úplňku. Podle odborníků je na vině právě světlo. Jeho přítomnost ovlivňuje hormony v těle. Měsíc může nějakým způsobem narušit spánkový rytmus. Ale běžný organismus je nastaven na to, že mu to nevadí nijak zásadně. Spíše tam vadí, když dochází k pravidelnému osvětlování v noci. Takže horší je rozhodně, když necháme celou noc svítit televizní obrazovku nebo když dětem necháme rozsvícenou lampičku, aby se nebály v noci, tak to je rozhodně špatně. Světla, třeba i lampy z ulice, můžou rozhodit spánkové fáze a člověk se pořádně nevyspí. Navíc může přílišné osvětlení způsobit deprese a podle výzkumů izraelských lékařů dokonce znamená i vyšší riziko rakoviny. Spánek při světle také podporuje depresívní stavym protože při něm dochází ke ěpatné funkci hormonu serotonin.
Spánek a stres
Roli hraje také stres. Z lékařských statistik vyplývá, že 10 % až 15 % lidí má spánek narušený pravidelně. V dnešní době mají nejčastěji potíže se spánkem lidé, kteří jsou skutečně vystaveni psychickému napětí a hlavně dlouhodobému a nepřetržitému stresu. Frekvence nespavosti skutečně stoupá a těch 15% oficiálních je skutečně špička ledovce.
Špatný spánek může ukazovat i na závažné poruchy nebo na jiné zdravotní problémy. Ne vždy je nutné vyhledat odborníka. Někdy pomůže pár jednoduchých pravidel, jindy praktický lékař.
Spánková hygiena
Pokud jsou problémy se spánkem, doporučujeme jako první dodržovat pravidla spánkové hygieny, což znamená například dodržovat pravidelné doby uléhání a pravidelné doby vstávání včetně víkendů. Jednorázově může pomoci i prášek na spaní. Záleží na tom, co se děje. Pokud je to nespavost z toho, že se mi něco stalo, vyhodili mě z práce, někdo mi zemřel v rodině, tak je vhodný nějaký lék, který odstraní úzkost a navodí spánek. Ale tyto léky jsou na omezenou dobu, měsíc, šest týdnů, a pokud se léky vysadí a spánek se neupraví, tak to znamená, že je tam nějaké jiné narušení spánku.
Prášky na spaní versus přírodní metody
Než-li dojde na léky, vždy je lepší zkusit nějaké přírodní metody, třeba bylinky nebo relaxační techniky. Ty využívá i NASA ve svých programech pro astronauty. Každá minuta ve vesmíru stojí tisíce dolarů, takže není možné si dovolit, aby tam byli unavení astronauti. Učí se na povel třeba usnout, vzbudit se pomocí relaxačních manévrů, což se dá.
Lidé se musí naučit vypnout. Typický nespavec je ten, kdo si neustále promítá, co ho čeká druhý den, pak samozřejmě nemůže usnout. Když si říkáte, že neusnu, budete další den unavení, musíte se na spánek soustředit a usnout, tak se ve vás víceméně aktivuje úzkost, jak to bude hrozné, když nebudete odpočatí, a to zabraňuje spánku a vytváří to bludné kruhy.
Chorobná nespavost
Pokud problémy se spánkem přetrvávají několik měsíců, lidé by rozhodně měli vyhledat odborníka. Takové potíže totiž nejen obtěžují, ale mohou i ohrozit na životě. Stavy, kdy už je člověk sám na sebe naštvaný, že to trvá hodinu a nemůže usnout, ví, že je třeba už jedna hodina nebo půl druhé ráno, a bude vstávat v půl páté do práce. Občas potká nespavost každého. Pokud ale trvá několik měsíců a provázejí ji další potíže, stává se vážným případem pro lékaře. Příčin může být hodně, špatná funkce nervových systémů, které se starají o spánek, duševní porucha nebo kritická životní situace. Závažné poruchy dnes mají i lidé přetížení prací. Mozek začne vypínat startér spánku. Tito lidé nemohou usnout, i když jsou v naprostém klidu, třeba na dovolené. Takoví pacienti musí omezit práci, naučit se odpočívat. Další dopady, které patologická nespavost na zdraví má, mohou být totiž velice nebezpečné. Lidé, kteří jsou dnes přetíženi a kteří tomu přetížení nevěnovali dostatek pozornosti několik let, tak teprve dnes začínají být velmi obtěžování těmito příznaky. Začíná z toho být jakási hrozící epidemie syndromu vyhoření.
Nadměrná spavost
Nejen špatné usínání, ale i nadměrná spavost může představovat problém. Lidé, které takzvaná hypersomnie trápí, nedokáží odolat ospalosti. Usnou pětkrát šestkrát za den, někdo i dvacetkrát. Když jedou městskou hromadnou dopravou, usnou během jediné zastávky. Když někdo usne ve stoje, při diskusi s přáteli, nebo dokonce při rozhovoru s nadřízeným, tak je to rozhodně patologická spavost. O nemoci se začíná většinou mluvit, když spavost znamená pro člověka společenský handicap. Nemůže se věnovat přátelům nebo rodině. Kvůli nadměrné denní spavosti lidé často dokonce přicházejí o zaměstnání. Pacientům s nadměrnou spavostí nikdo nevěří, že je to choroba, nebo je nebere jako nemocné a nemá s nimi soucit, ale naopak to bere jako jejich negativní vlastnost, lenost, nechuť spolupracovat.
Zvláštním typem nadměrné spavosti je „narkolepsie“, kdy nemocný upadá do spánku naprosto nečekaně, často v situacích, kdy je to pro něj nepříjemné i nebezpečné. Usínání nebo probouzení navíc provázejí nepříjemné stavy, které často nahánějí strach. Pacient vidí například cizí osoby v místnosti, které tam reálně nejsou, může slyšet zvuk telefonu nebo hovor, ale může se jednat i o pocity rotace, opuštění těla. Všechno má příčinu v tom, že lidé s „narkolepsií“ usínají rovnou REM fází spánku, do kterého se běžný člověk dostává po hodině nebo hodině a půl spaní. A pro REM fázi jsou typické sny. V těchto snových představách jde vlastně o prolínání REM spánku s bdělostí. S tím souvisí i spánková obrna. Přichází také během usínání nebo probouzení, i když jen na několik vteřin. Pacient při ní najednou nemůže hýbat ničím kromě očí, a to proto, že už při usínání přecházejí rovnou do REM spánku, kdy jsou svaly bez vlády, aby neprováděli to, o čem se spícímu zdá.
Další porucha se odvíjí od obráceného principu. Svaly fungují, i když je pacient v REM spánku. Pohybuje se podle toho, jak se v tu chvíli chová ve snu. Když se jedná o nějaký prudký pohyb, sportovní aktivitu nebo o nějaký souboj, může takový člověk poškodit sám sebe anebo i svého partnera na lůžku. Může se dokonce stát, že vstane a vyrazí do prostoru, má zavřené oči a orientuje se jen podle snové představy. Takže většinou když se postaví, o první překážku zakopne nebo se utkává s prostředím, které tam není.
Náměsíčnost
Může vypadat podobně jako nespavost. Základ má ale jiný. Náměsíčný člověk je vlastně nedokonale probuzen a je veden nějakým více či méně nesmyslným cílem, ale chová se jakoby racionálně. Když někam kráčí, tak se vyhne překážkám. Náměsíčnost bývá typická u dětí. Objeví se až u třetiny z nich. Do dospělosti zůstává zhruba u 4 % lidí a může být i někdy velmi nebezpečná. Může docházet k tomu, že pacient otevře okno. Pacienti ale přicházejí za odborníkem i s docela malými pohyby ve spánku. Stačí, když třeba celou noc nevědomky hýbají nohama, potom je po ránu bolí nohy, ale dojem je nekvalitní noční spánek a tím jsou ráno nevyspalí.
Poruchu provází také syndrom neklidných nohou. Ten zase lidem znepříjemňuje usínání a v různé formě se může objevit u každého desátého dospělého. Jsou to potíže jako pálení, někdy je to bolest, lechtání, nepopsatelné nepříjemné vjemy, které pacienta nutí vstát z postele a někam odejít.
Náměsíčnost video
Zde je několik videí, na kterých jsou vidět příznaky náměsíčnosti: náměsíčnost video.
Spánková apnoe
Spánková apnoe zaměstnává především plicní specialisty. Spánková apnoe je nemoc, při které se objevují výpadky v pravidelném dýchání, a mozkovým buňkám se pak nedostává kyslík a odumírají. Dokud lékaři tuto nemoc neznali, umírali na ni lidé už ve čtyřiceti nebo padesáti letech. Ani dnes ale velká část lidí s „apnoí“ o své nemoci neví. Jsou ve dne unavení, ospalí, ale netuší, že v noci mají tyto pauzy.
Spánkoví experti řeší i poruchy, které jsou na první pohled ještě záhadnější. Jedná se o poruchy vědomí, pacient je schopen vykonávat racionální činnost, ale paměť na ty okamžiky racionální činnosti de facto nevštěpuje nic z toho, co se v tu chvíli děje. Dříve tito pacienti končili v psychiatrických léčebnách, ale dnes se dají léčit, jelikož existuje řada léků a metod, díky kterým se specialistům daří potíže zvládnout.
Spánková laboratoř pro děti
Potíže se spánkem nebo usínáním nemají jenom dospělí. Zažívá je také celá třetina dětí. Může přitom jít o stejně vážné situace, proto i pro ně existují speciální spánkové laboratoře. V této laboratoři se vystřídají za týden až 3 děti. Vyšetření není vůbec běžné, protože je náročné jak pro pacienta, pro personál a i vyhodnocení, takže na vyšetření se dostávají jen děti, které už prošly spánkovou ambulancí nebo ORL ambulancí a mají jasně zjištěnou „polysomnografii“. Polysomnografie je celonoční záznam kvality spánku. Při polysomnografii speciální elektrody a čidla snímají důležité funkce dítěte, především elektrickou aktivitu mozku EEG. Podobné elektrody se dávají i k očím a na bradu, kde se snímá svalové napětí brady a očí. Měkké hrudní a břišní pásy sledují dýchací pohyby, malý senzor před nosem a ústy kontroluje průtok vzduchu. EKG měří dvě elektrody přilepené na hrudníku, čidlo na prstu hlídá sycení krve kyslíkem. Videokamera u stropu kontroluje pohyby dítěte i ve tmě.
Jak děti zvládají nebo snášejí toto vyšetření? V naprosté většině celkem dobře. Dokonce se monitorují i úplně malé děti, kojenci, pro ně je připravená postýlka, která je vyhřívaná. Nejhorší věk pro spánkovou laboratoř je starší kojenecký věk, kolem devíti měsíců až do roka a půl, kdy děti jsou už hodně bojovné a nechtějí si vyšetření nechat udělat.
Dětské potíže jsou podobné jako problémy dospělých. Většinou ale mají jinou příčinu i léčbu.
Spánkové poruchy dětí:
- obstrukčně spánková apnoe;
- noční neklid, noční děsy;
- noční chůze ve spánku;
- nadměrná spavost.
Noční děsy
Noční děsy jsou poměrně častou příčinou neklidného spaní. S léčbou zde neurologům pomáhají psychologové. Poruchy dýchání ve spánku zase může vyřešit chirurgické odstranění nosních a krčních mandlí. Lékaři ale zdůrazňují, že dětské problémy souvisejí s růstem, s tím, jak dozrává nervová soustava.
autor: Jakub Vinš