Kde je žlučník v těle
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
Příznaky bolesti žlučníku
Hlavním příznakem je náhle vzniklá bolest v pravém nadbřišku. Bolest vystřeluje až pod pravou lopatku a do zad. Bolest je zprvu nárazovitá a kolikovitá, označuje se jako žlučníková kolika, což je silná bolest v podjaterní krajině, která přichází ve vlnách, později je ale trvalá. U poloviny nemocných je onemocnění spojeno se zvracením a nevolností. Pokud se zánět šíří na jiné orgány nebo na stěnu dutiny břišní, můžeme pozorovat vyšší teploty a třesavku.
Jak se projevují žlučníkové kameny
Žlučníkové kameny se projevují zpravidla tehdy, když je odtok žluči do střeva blokován mechanicky. Bolesti mohou zasáhnout celou oblast břicha, obvykle jsou však lokalizovány do oblasti žlučníku, tedy pod pravým žeberním obloukem. Objevuje se nevolnost i zvracení, přecitlivělost na potraviny, jako jsou vejce, čokoláda, arašídy, mléko. Dále se kameny projevují světlou mastnou stolicí a v případě zaklínění žlučového kamene ve žlučovodech žloutenkou.
Žlučníkový záchvat
Žlučníkový záchvat může u každého pacienta vyvolat jiná potravina. Někomu začne být těžko po šťavnatém ovoci, jinému po kávě nebo paprikách. Několik hodin po jídle přichází pocit plnosti, nafouknutého tvrdého břicha, poté prudká a intenzivní bolest v pravém podžebří, která vystřeluje do zad. Bolení může doprovázet pocit na zvracení, říhání, mírné zežloutnutí očního bělma a při stlačení břicha v pravé části, například při ležení na boku, může dojít k vyzvracení potravy. Jako první pomoc se doporučuje přiložit ručník namočený ve studené vodě na pravé podžebří, návštěvu lékaře byste však neměli příliš odkládat. V každém případě je nutné vyhýbat se dráždivým potravinám, jako je česnek, čokoláda nebo kořeněná, mastná jídla.
Čím zklidnit podrážděný žlučník
Základem je dieta s menším obsahem tuků a přikládání studených obkladů. Záchvaty bolesti v počátečních fázích přicházejí po požití tučného nebo těžkého jídla, proto dodržování pravidel zdravého stravování může mírnit počáteční příznaky. Při velkém záchvatu se doporučuje nepřijímat potravu ústy, podávat spasmolytika, léky tlumící stahy žlučníku, a ledové obklady. U těžších případů se podává infuze a je zavedena nazogastrická sonda, což je hadička vedoucí nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu či léky.
Dieta na žlučník
Obecně platí, že předcházet žlučníkovým problémům lze jedině netučnou stravou. Meloun a citron napomáhají vyplavování žlučníkových kamenů. Rovněž všechny potraviny bohaté na vlákninu pomáhají řešit žlučníkové obtíže, proto je dobré jíst jablka a hrušky, sušené ovoce, mandle, kukuřici, tmavou rýži, celozrnné pečivo, vše, kde jsou obsažena semínka a otruby, některé luštěniny, jako čočku a fazole či cizrnu, pohanku, brokolici, maliny, avokádo a podobně.
Žlučníková dieta by měla obsahovat:
- ovoce a zeleninu (nejlépe v bio kvalitě), živočišné produkty z býložravců a zdravé tuky (avokádo, kokosový a olivový olej);
- omega-3 mastné kyseliny a vitamíny K2 a D3, jejichž zdrojem jsou například kravské a kozí sýry (v raw zpracování jsou ještě lepší); spolupráce vitamínů K2 a D3 pomáhá regulovat vstřebávání vápníku a tím i snižuje tvorbu žlučníkových kamenů;
- důležitý je i přísun potravin s obsahem organických kyselin a přírodních enzymů; obě složky jsou velmi důležité pro celý trávicí systém; jejich zdrojem jsou například jablečný ocet, čerstvá šťáva z citronů a limetek, kombucha, kimichi a kyselé červené zelí (nakládaná zelenina obecně), dále pak mléčné raw produkty jako syrovátka, kefír, acidofilní mléko a podmáslí.
Žlučníkové bylinky
Čekanka: podporuje tvorbu žluči a její vylučování, má i pročišťující účinky, snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Mochna nátržník: napomáhá vstřebávání tuků, snižuje hladinu cukru v krvi a působí též proti křečím žlučovodů a tlustého střeva.
Řepík: podporuje peristaltiku žlučových kamenů, navíc je též protizánětlivý a příznivě působí na krevní oběh.
Truskavec: napomáhá odstraňovat žlučníkový písek a předcházet tak tvorbě žlučníkových kamenů, pročišťuje žlučovody a má blahodárný vliv na celé žlučové ústrojí.
Léky na žlučník
Vhodné jsou ty léky, které obsahují bylinné extrakty a propolis. Blahodárné účinky na žlučník má také instantní sůl vyráběná z karlovarských minerálních pramenů, která se podává v podobě léčivé pitné kúry. Svým účinkem ovlivňuje sekreční a motorickou činnost žaludeční sliznice a střevního traktu, vnější sekreci slinivky břišní, jater a žlučníku. Vhodné jsou také žlučníkové čajové směsi, které zvyšují vylučování žluče, uvolňují křeče v oblasti žlučníku a žlučových cest.
Z volně prodejných léků jsou účinné: Febichol tobolky, Cholagol kapky, Isochol dražé, Rowachol tobolky a kapky. Dále bylinné čaje: The Salvat perorální léčivý čaj, Žlučníková čajová směs, Megafyt Řepíková nať.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Vil