Horečka
Při měření teploty pamatujeme na to, že v konečníku a v ústech je teplota vyšší až o 0,5 °C než v podpaží. O zvýšené teplotě (subfebrilii) mluvíme, pohybuje-li se její hodnota v rozmezí 37–38 °C. Normálně se objevuje po tělesné námaze, jinak je nejčastěji příznakem virového onemocnění. Při teplotě nad 38 °C mluvíme o horečce a teplotě nad 40 °C o hyperpyrexii. Takový stav, je-li navíc doprovázen třesavkou (zimnicí) při nástupu horečky, svědčí obvykle pro bakteriální onemocnění. Horečku lze krom měření teploměrem rozpoznat také podle planoucích tváří a lesklých očí. Vysoká tělesná teplota se může dále objevovat u celkového přehřátí organismu. Na vině mohou být i závažné alergické reakce, choroby pojivové tkáně a nádorová onemocnění (u těchto nebývá přítomna třesavka). V určitém počtu případů se příčinu horeček nepodaří zjistit.
Příznaky horečky
Zvýšená tělesná teplota není nemoc, nýbrž příznak, který může signalizovat přítomnost choroby. Je součástí boje organismu proti původcům infekce a podporuje vylučování toxických látek. Horečku způsobuje celá řada činitelů, mimo jiné dehydratace, přepracování, včelí či komáří bodnutí, alergická reakce, otrava, rakovinné bujení, bakteriální nebo virová infekce. Buňky imunitního systému po rozpoznání nepřátelského agens uvolní bílkoviny, které zprostředkují informaci do části mozku zvané hypothalamus o potřebě zvýšit tělesnou teplotu. Horečku tedy není vhodné okamžitě potlačit, zejména nepřesahuje-li 40 °C či netrvá-li déle než 3 dny. V některých případech se dokonce doporučuje zvýšit tělesnou teplotu například horkou koupelí, aby se urychlil průběh onemocnění. V některých zahraničních nemocnicích se umělé vyvolávání horečky využívá i při léčbě chronických onemocnění (například rakoviny).
Nebezpečnost horečky
- u lidí trpících onemocněním srdce a cév – horečka nutí srdce pracovat rychleji a silněji, což může způsobit poruchy srdečního rytmu a srdeční záchvat;
- při onemocnění plic;
- v prvních třech měsících těhotenství – prudký výkyv teploty může způsobit poškození plodu;
- dlouhotrvající vysoké horečky mohou být příčinou dehydratace a poškození mozku;
- vysoká horečka u kojenců a malých dětí může způsobit křeče.
Nutnost návštěvy lékaře při horečce
- časté močení, pálení při močení nebo krev v moči;
- bolest soustředěná do jednoho místa v krajině břišní;
- prudké bolesti hlavy a zvracení;
- prudký vodnatý průjem trvající déle než čtyřiadvacet hodin;
- otoky žláz nebo vyrážka.
Důležité zásady při horečce
- být v posteli a odpočívat;
- vyhnout se prudkým změnám teplot a průvanu;
- dostatečně pít vodu a čaje, popřípadě čerstvě vylisované zeleninové či ovocné šťávy (vynechat alkohol a kofeinové nápoje);
- vyhýbat se tuhým potravinám, dokud nedojde ke snížení teploty;
- nepřijímat žádné potravinové doplňky s obsahem zinku či železa, zinek není při horečce správně vstřebáván a železo je ukládáno do tkání;
- nikdy nepodávat při horečce dítěti aspirin, hrozí Reyův syndrom (onemocnění jater a poškození mozku).
Léčba horečky
Horečku snižujeme podáváním přípravků obsahujících například paracetamol nebo ibuprofen, případně aplikujeme chladný zábal nebo sprchujeme v chladné vodě (pozor na sekundární podchlazení u dětí!). Pouze pokud horečka není zvládnutelná uvedenými prostředky, obracíme se na lékaře.
Strava při horečce
Vhodným složením stravy při horečce můžeme urychlit a usnadnit léčení, naopak nevhodná skladba přijímané potravy může mít nepříjemné následky třeba v podobě poškození ledvin při dehydrataci nebo zvýšení rizika vzniku nežádoucích účinků léků. Základní kameny vhodné stravy při horečce jsou tři – dostatek tekutin, lehce stravitelné výživné pokrmy a dostatek zeleniny a ovoce. Malým kamínkem navrch jsou speciální vlastnosti některých potravin, jež samy o sobě mohou napomoci léčení. Tekutiny stačí doplňovat po malých dávkách, ale po celý den. Při horečce pomáhají vlažné tekutiny ochlazovat organismus a při pocení doplňují minerály vyplavené s potem. Celkem byste měli vypít denně alespoň dva litry tekutin, podle potřeby více. Hlavní tekutinou by měla být nesycená stolní voda (bublinky mohou dráždit žaludek).
Minerály
Minerálky pomohou doplnit vypocené soli, ale nepijte pouze minerálky – všeho moc škodí. Dále jsou vhodné slabé čaje, ať už klasický černý či zelený, nebo čaje bylinné a ovocné. Stejně jako u minerálek i pro čaje platí „všeho s mírou“, neboť například silný černý čaj zvyšuje vylučování tekutin z organismu a bylinné čaje mohou mít ve vyšších dávkách (například 1,5 litru) nežádoucí účinky, podobně jako léky.
Mléko
Mléko je sice tekutinou, ale vzhledem ke svému složení se řadí spíše mezi tekutou stravu. Šálek mléka, ať už samotného studeného, nebo ohřátého s medem, může posloužit jako lehká svačinka a může v některých případech ulevit při nepříjemných pocitech v krku. Trpíte-li však nesnášenlivostí mléka, je samozřejmě jeho konzumace nevhodná. Podle některých pramenů navíc mléko zahleňuje, takže opět platí „všeho s mírou“.
Zázvor
Speciálním nápojem proti chřipce a nachlazení je zázvorový „čaj“. Zázvor obsahuje látky s antibakteriálními a protizánětlivými účinky. K přípravě nápoje se používá strouhaný kořen. Přibližně jednu polévkovou lžíci zalijeme litrem horké vody, necháme louhovat asi 5 minut a dochutíme medem a citronem. Pozor! Pokud užíváte antacida (přípravky proti překyselení žaludku), léky na snížení srážlivosti krve, jste-li diabetik nebo užíváte léky na srdce, raději se o užívání zázvoru poraďte s lékařem.
Ovoce
Ovocné džusy a šťávy z čerstvého ovoce pomohou doplnit kromě tekutin i některé vitamíny, zejména vitamín C, a cukry – rychlý zdroj energie. Jedinému ovocnému nápoji je vhodné se raději vyhnout, zejména pokud užíváte více léků: grapefruitové šťávě. Látky obsažené v tomto ovoci působí na enzym CYP3A4-P450, který je důležitý pro vstřebávání léků v tenkém střevě. Díky grapefruitové šťávě dochází ke zvýšenému vstřebávání některých léků včetně léků používaných při infekcích. Hrozí tak riziko, že se nepřiměřeně zvýší koncentrace léku v krvi a s tím přibudou jeho nežádoucí účinky.
Rady na snížení horečky
- Ke snížení vysoké teploty zkuste použít studené zábaly. Tělo zabalte do mokrého prostěradla, přes to suchou osušku a překryjte peřinou. Po chvíli osprchujte, osušte a opět uložte do postele.
- Ve čtyřech litrech vody vařte 10 minut hrst dubové kůry. Přidejte 2 lžíce soli a v odvaru koupejte 20 minut nohy.
- Těstíčko z režné mouky a vody natřete na čtvercovou látku a zabalíte do něj chodidla až po kotníky. Většinou Když těstíčko vyschne a drolí se, je už většinou horečka pryč.
- Možno použít i octový roztok, do kterého namočíte plátýnko a jím obalíte kotníky a zápěstí.
- Bavlněný šátek namočený do studené vody vyždímejte a oviňte kolem lýtek. Ničím nepřikrývejte, jinak by se teplo hromadilo. Asi po 30 minutách je zábal tak teplý, že ho můžete vyměnit za nový.
- Pro snížení horečky si přikládejte na hlavu a plosky nohou tvaroh, který horkost vytáhne.
- Vlněné ponožky namočte do studeného octového roztoku (šest lžic octa na půl litru vody). Ponožky vyždímejte a oblékněte si je. Přes ně si natáhněte suché ponožky a jděte si lehnout. Asi po dvaceti minutách zábal vyměňte. Ocet je velmi účinné antiseptikum, působí silně protizánětlivě a příjemně chladivě. Stejně jako tvarohové zábaly, snižují také octové ponožky horečku. Za dvě hodiny se tělesná teplota díky zábalu sníží přibližně o jeden stupeň.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Zwager