Co jsou lymfatické uzliny
Lymfatické uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Mízní uzliny si můžeme nahmatat v oblasti krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblasti podpaží a nadklíčků a v oblasti třísel. Při výrazném zvětšení se dají vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, například v dutině břišní, to však není pravidlem. Mízní uzliny mají obranná strážní postavení, kterými procházejí mízní cévy z jednotlivých orgánů. Uzliny jsou plné bílých krvinek, které ničí případné infekční částice či nádorové buňky, které se mízními cévami šíří z primárního ložiska po těle. Zvětšení uzlin tak většinou souvisí s normálními či abnormálními imunitními reakcemi nebo s nádorovými procesy. Obecně platí, že bolestivé zvětšení uzlin svědčí spíše pro infekční příčinu, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že dlouhodobě trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo znamenat návštěvu lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé či jsou přítomny další příznaky jako noční pocení, opakující se horečnaté stavy či nechtěné ztráty na váze.
Příznaky rakoviny lymfatických uzlin
K výskytu maligního lymfogranulomu dochází více u mužů, a to ve věku 20–30 let a pak 60–70 let. V rozvojových zemích je situace poněkud jiná. Tam dochází k první atace již v časném dětství, druhý vrchol je pak stejný, přichází kolem 60 let věku.
Maligní lymfogranulom se projevuje zvětšenými a bolestivými lymfatickými uzlinami v oblasti krku, horečkami, malátností, nechutenstvím, únavou, nočním pocením (často vyžadujícím výměnu ložního prádla), úbytkem hmotnosti, bolestí uzlin bezprostředně po požití alkoholu, změnami krevního obrazu (laboratorní vyšetření mohou ukázat na chudokrevnost, zvýšené množství bílých krvinek a jiné patologické stavy). Mějte na paměti, že zvětšené uzliny jsou pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.
Délka dožití u rakoviny lymfatických uzlin
V závislosti na typu nádoru je úmrtnost zhruba 10%, přežívá až kolem 90 % pacientů. Důležitým faktorem je ale včasná diagnóza. Maligní lymfogranulom dokáže dlouho probíhat bez projevů a i po odeznění asymptomatické fáze je možné jej snadno zaměnit za jiná zcela běžná a banální onemocnění.
Léčba
Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.
Rakovina lymfatických uzlin u dětí
Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.
Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).
Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.
Lymfatické, linfatické, mízní, co je správně?
Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina (latinsky nodus lymphaticus) je správné označení. Název vychází z latinského názvu lymphaticus.
Autor: © svevi
Foto: © Cheva