Proč mám ledvinové kameny
Ledvinové kameny neboli konkrementy jsou pevné shluky připomínající krystaly, které se mohou tvořit kdekoliv v močových cestách, tedy v ledvinách, močovodech i močovém měchýři. Kameny vznikají vysrážením některých odpadních látek (soli, minerály), které jsou normálně v moči zcela rozpustné. Za některých okolností však krystalizují a vytváří již nerozpustné útvary, které jsou příčinou nepříjemných bolestí.
Nejčastějším původcem vzniku ledvinových kamenů je vápník, dále fosfor, uráty a oxaláty. Ke zvýšení koncentrace těchto látek v moči dochází nejčastěji při nedostatečném příjmu tekutin, kdy ledviny filtrují nižší objem sekundární moči, nebo při fyzické zátěži, či při pobytu v horku, kdy dochází ke zvýšenému vylučování vody pocením. Podle převládající složky kamenů se rozlišuje několik typů kamenů, které mohou mít i odlišné příčiny svého vzniku.
Nejčastější jsou ledvinové kameny vápenaté, jejichž příčinou je vysoká hladina vápníku v krvi, potažmo v moči. Důvodů pro tento stav může být několik: dehydratace, nadměrná konzumace některých minerálních vod, dědičná predispozice ke zvýšené absorpci vápníku ve střevech, porucha funkce příštítných tělísek či nadměrná konzumace některých surovin, které výrazně zvyšují vstřebávání vápníku do krve a jeho nadměrné vylučování močí (rafinované cukry, živočišné bílkoviny, šťavelany).
Další skupinou jsou kameny urátové, jejichž hlavní složkou je kyselina močová. Její vysoká koncentrace může být spojena s dehydratací organismu nebo dnou, nemocí vyznačující se vysokou hladinou kyseliny močové v krvi.
Běžným typem močových kamenů jsou kameny struvitové, které vznikají vysrážením fosforečnanu hořečnato-amonného při chronickém infekčním postižení urogenitálního traktu, a to hlavně u žen. Vzácné jsou kameny cystinové, které se tvoří při cystinurii, což je dědičná porucha metabolismu, při níž dochází k vylučování cystinu v krystalické podobě právě ledvinami.
Roli při vzniku močových kamenů hraje i pH moči, které nesmí být ani příliš vysoké, ani příliš nízké (zcela normální je pH 5,0–6,0). Rizikový je i nedostatek látek, které kamenotvorné látky rozpouštějí, jako například magnezium či kyselina citronová. Značný vliv na tvorbu vápenatých konkrementů mají také pohybové návyky; nedostatek pohybu (například sedavé zaměstnání) zvyšuje uvolňování vápníku z kostí a jeho následné vylučování ledvinami. Z tohoto důvodu je vysoké riziko vzniku ledvinových kamenů i u dlouhodobě imobilních pacientů.
Příznaky
Většinou se příznaky nemoci přihlásí až tehdy, sestoupí-li kámen níže do močovodu a začne vytvářet překážku pro odtok moči. Pokud kámen močové cesty ucpe, vzniká prudká intenzivní bolest v boku či podbřišku, která se nazývá kolika. Bolest bývá přerušovaná a může vystřelovat až do třísla či oblasti genitálu. Bolest vzniká stahy svalové stěny močovodu, kterými se snaží překážku vypudit. Pokud močový kámen poškodí stěny močových cest, nachází se v moči krev, která je zbarvena do červena. V moči mohou být i malé kusy poškozené močové sliznice. Kolika bývá často také doprovázena nevolností, někdy až zvracením. Bolesti při močení jsou však vzácné, typičtější jsou pro urogenitální infekce.
Pokud nedojde k odstranění kamenu, ať již samovolnému či umělému, může dojít k poruše odtoku moči. Nad zaseknutým kamenem se moč hromadí, což zvyšuje riziko infekce, neboť stagnující moč je pro bakterie doslova živnou půdou. Infekce se může šířit vzhůru do ledvin a vzniká pyelonefritida. Navíc zvyšující se tlak nahromaděné moči zvětšuje a natahuje ledvinové pánvičky a kalichy, až vzniká hydronefróza, která může vyústit v nevratné poškození ledvin.
Léčba
Léčba ledvinových kamenů závisí především na jejich velikosti. Kameny menší než 6 mm zpravidla odcházejí z těla spontánně, a to do 72 hodin od prvních příznaků koliky. Větším konkrementům je již nutné uměle pomoct, aby se vyloučily. Základem léčby je zvýšená hydratace, podávání analgetik proti bolesti, spasmolytik na uvolnění svaloviny močových cest, léků proti infekci a diuretik pro zlepšení odtoku moči. Během této doby se čeká na pohyb konkrementu a jeho vyloučení. Pokud k tomuto nedojde ani po 4týdnech, nebo jsou-li bolesti neutišitelné, nebo vyskytne-li se jakákoli komplikace, přistupuje se k chirurgickému řešení. Při něm se pracovní nástroje zavádějí močovou trubicí vzhůru. Nejpoužívanější metodou léčby je však neinvazivní mimotělní litotripsie nárazovou vlnou, která šetrně rozdrtí močové kameny bez nutnosti chirurgického zásahu.
Přírodní rozpouštění
Nechcete-li používat léky nebo chirurgii k léčbě ledvinových kamenů a hledáte úspěšné domácí prostředky, které rozpouštějí ledvinové kameny přirozeně a rychle, buďte ostražití. Dle babských rad na rozpouštění ledvinových kamenů fungují tyto prostředky:
- citronová šťáva
- jablečný ocet
- coca-cola a chřest
- chanca piedra
Pojďme se podívat, jak fungují:
Citronová šťáva s olivovým olejem: Zastánci této metody tvrdí, že při prvních příznacích je mix olivového oleje s citronovou šťávou opravdu účinný. Má se za to, že citronová šťáva naruší ledvinové kameny a olivový olej napomůže ke snadnějšímu sestupu kamene.
Varování: Citrony ve větším množství jsou velmi kyselé a mohou zničit zubní sklovinu, přispívají rovněž k pálení žáhy. Sice u některých pacientů tento elixír může zabrat, ale prokazatelné účinky nejsou.
Jablečný ocet: Má se za to, že jablečný ocet by mohl hrát roli při rozpouštění ledvinových kamenů a pomoct tělu odstranit kameny snadněji. Kromě toho se předpokládá, že jablečný ocet napomáhá v prevenci ledvinových kamenů na základě alkalizačního účinku na krev a moč a podporuje tvorbu kyseliny chlorovodíkové v těle tak, aby se zabránilo tvorbě ledvinových kamenů. Zastánci tohoto domácího léku doporučují smíchat dvě polévkové lžíce jablečného octa s 250 ml vody a pít tuto směs průběžně po celý den. Také se doporučuje pití dostatečného množství čerstvé vody po celý den, aby pomohla propláchnout ledviny.
Varování: Jablečný ocet je velmi kyselý a může narušit tkáň jícnu a zničit zubní sklovinu. Další nebezpečí číhá v kombinaci jablečného octa s léky na snížení vysokého krevního tlaku a léky na cukrovku. Z praxe se ukazuje pouze sporadický úspěch u některých pacientů, kteří tomuto lektvaru věřili.
Coca-Cola a chřest: Zajímavá kombinace. Tento domácí lék na ledvinové kameny zahrnuje pití velkého množství coly a konzumaci půl kila dušeného chřestu v podobě pyré. Dle stoupenců této teorie kyselina fosforečná obsažená v cole napomáhá rozpouštět ledvinové kameny. Chřest se používá jako diuretikum. Cola však zbavuje organismus minerálů a odvodňuje, což není dobrá věc. Interakce s diuretickým chřestem a kyselinou fosforečnou v cole může teoreticky vést k poškození ledvinových kamenů a umožnit jim průchod.
Není žádný důkaz, že má cola společně s chřestem vliv na rozpouštění ledvinových kamenů. Chicagská univerzita vyhodnotila tento domácí lék jako „zbytečný“.
Chanca piedra jako jediná prokázala vysokou míru úspěšnosti v léčbě ledvinových kamenů. Tento bylinný lék brání rozvoji nových ledvinových kamenů. U přírodního produktu chanca piedra bylo vědecky prokázáno, že má schopnost rozpouštět ledvinové kameny a umožnit jim snadné procházení. Studie ukázaly téměř okamžitou úlevu od bolesti po konzumaci této byliny. Tato skutečnost byla potvrzena studií 2002 na hlodavcích, která prokázala zpomalení nebo zástavu růstu ledvinových kamenů. Další studie ukázaly, že chanca piedra skutečně zasahuje do procesu, který by za normálních okolností způsobil tvorbu kamenů.
Chanca piedra
Chanca piedra je nenápadná bylina z čeledi pryšcovitých, vyskytující se v tropických oblastech celého světa. Divoce roste v Indii, jihovýchodní Asii, tropické Africe a Americe. Původně asi pochází z deštných pralesů kolem Amazonky. Nejlepší léčebné účinky mají ovšem ty rostliny, které rostou ve vysokých nadmořských výškách nad 3 000 m n. m. Jednou z takových oblastí je i Peru.
Účinné látky: alkaloidy – entnorsekurin, fylokrizin, norsekurin, steroly – beta-sitosterol, 24-izopropylcholesterol, lignany – phyllantin, phyllinirurin, phylltetralin, hypophyllantin, lintetralin, niranthin, nirfilin, nirtetralin, nirurin, terpeny – cymen, limonen, lupeol, flavonoidy – astragalin, niruretin, kvercetin, kvercitrin, rutin, třísloviny, saponiny, vitamin C.
Účinky
Odvary z chanca piedry regulují vylučování kyseliny močové. Působí jako diuretikum, stimulují tvorbu žluči a tím zlepšují trávení. Klinicky bylo potvrzeno, že jako antibakteriální prostředek působí chanca piedra na Staphylococcus aureus i Pasteurella pestis. Extrakt z této byliny má rovněž účinky antivirové – proti virovému zánětu jater typu B. Pomáhá překonávat virové infekce pohlavních orgánů. Mimo to má tato rostlina vlastnosti antispasmatické, myorelaxační, protizánětlivé, antivirové, analgetické, spasmolytické, močopudné, hepatoprotektivní, očistné, tonizující, působící proti cizopasníkům. Je používána rovněž v dermatologii.
Z chanca piedry budou mít užitek nejen ti, kteří trpí tvorbou kaménků všeho druhu, ale také ti, kteří mají zkušenost s častými infekcemi močového měchýře, muži se záněty prostaty a ženy se sklonem k vaginálním infekcím. Tato bylina byla po generace užívána americkými indiány jako účinný lék na všechny problémy urologického charakteru a rovněž také na žlučové kameny.
Dávkování
Nejčastěji 1–2 lžíce byliny zalít cca 700 ml studené vody a vařit na malém ohni 5 až 10 minut. Scedit a odvar pít 3x denně. Při kolikách konzumovat teplé. Nálev má medově žlutou barvu a poměrně příjemnou hořce nakyslou chuť. Pije se ve třech denních dávkách. Jedná o zelenou rostlinnou nať, tak není třeba bylinku moc dlouho vařit
Při kúře k odstranění kamenů se doporučuje používat společně vařené byliny chanca piedra a cola de caballo. Doba trvání takové kúry je individuální, od jednoho do tří měsíců.
Autor: © svevi
Foto: © mium