Jak poznám spalničky?
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.
Spalničky patří mezi dětské nemoci
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
Obrázky a fotografie
Zde můžete vidět projevy spalniček.
Rozdíly mezi zarděnkami a spalničkami
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Rozdíly mezi neštovicemi a spalničkami
Spalničky i plané neštovice jsou nepříjemným virovým onemocněním. Chytit je není vůbec těžké, protože se přenášejí kapénkami a vzduchem. Obě se považují za choroby, které je lépe prodělat v dětství, neboť v dospělosti mohou způsobit výraznější komplikace. Když je máte jednou za sebou, nemusíte se více obávat, protože v těle vzniká přirozená imunita, jež ho ochrání po zbytek života.
Plané neštovice patří mezi běžné choroby dětského věku. Většina dětí si je prožije ještě před nástupem do školy. Jsou zapříčiněny herpetickým virem (Varicella zoster), který způsobuje rovněž pásový opar. Jedná se o vysoce infekční onemocnění, hlavně v prvním stadiu. Šíří se velmi snadno a rychle, buď vzduchem, nebo přímým kontaktem. Inkubační doba je dva až tři týdny. Prvním příznakem bývá teplota a vyrážka na kůži. Většinou se nejdříve objevuje ve vlasaté části hlavy, pak se rozšiřuje na celé tělo. Zprvu se jedná o drobné skvrnky, jež se v průběhu několika hodin mění v puchýřky o průměru 3–6 mm. Pupínky mají různá stadia, objevují se postupně v několika výsevech po sobě. Nejdříve obsahují čirou tekutinu, jež se postupně mění na mléčnou a zakalenou. Tekutina je infekční a obsahuje choroboplodné zárodky.
Akutní fáze nemoci trvá většinou týden, výsev puchýřků končí zhruba pátý den. Pak vyrážky zasychají a po několika dalších dnech se zaschlý stroupek uvolní. Puchýřky se mohou vyskytovat rovněž na sliznici, v ústech vypadají jako afty. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výsevu v oblasti očí a genitálií. Příznakem nemoci může být i bolest hlavy, horečka, zimnice, průjem, bolesti břicha a kůže. Nejběžnějším projevem, který nemoc provází, je nepříjemné svědění. Když kůže svědí, nutí to děti ke škrábání, a to může být velký problém. Při rozškrábání puchýřků se totiž může do kůže dostat infekce a na ní pak zůstávají jizvy. Proto je dobré podávat léky na uklidnění svědění.
Spalničky začínají jako běžné virové onemocnění spojené s rýmou, zánětem spojivek a kašlem. Až poté se objevují typické spalničkové vyrážky. Jedná se o tzv. Koplikovy skvrny, což jsou červené makuly, které jsou v centru modrobílé, vybledlé. Nacházejí na vnitřní straně tváří – na bukální sliznici. Po třech až pěti dnech se na kůži vytváří jasné, červené makuly, hlavně na čele, za ušima a krku. Vyrážka se dále šíří na trup a končetiny. Odeznívá po několika dnech ve stejném sledu, jako se objevila. Po prodělaných spalničkách zůstává dlouhodobá imunita. V době vyrážky se mohou přidat i průjmy, nechutenství a zvětšení mízních uzlin. Nemoc trvá 7–10 dní.
Spalničky v dospělosti
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
Spalničky v těhotenství
Pokud se těhotná žena nakazí a onemocní zarděnkami v prvních měsících těhotenství, hrozí až 50% riziko poškození plodu. Dítě v těle matky infikované virem zarděnek může přijít na svět s těžkým postižením sluchu nebo zraku (šedý zákal, poškození sítnice), se srdeční vadou, špatně vyvinutým mozkem a psychomotorickými vadami. Někteří odborníci dávají do souvislosti dětský autismus a zarděnky prodělané těhotnou ženou.
Do 16. týdne těhotenství jsou zarděnky důvodem k umělému ukončení těhotenství (jestliže žena sama spontánně nepotratí, což se při zarděnkách často stává). S přibývajícími měsíci těhotenství riziko poškození plodu sice klesá, ale stále existuje.
Spalničky u kojence
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
Autor: © svevi
Foto: © Barbara Rice