Svědění dlaní a chodidel
Příčin svědění dlaní a chodidel je celá řada – svědění může doprovázet i jiná onemocnění anebo se může jednat o onemocnění přímo v dané oblasti.
Nejčastější příčinou svědění dlaní je primární biliární cirhóza, což je nemoc, která se vlastně dlaní ani netýká. Jedná se o onemocnění jater, při němž dochází k uvolnění kyselin do krevního řečiště. Toto svědění může být nejhorší v určité denní době.
Velmi častou příčinou svědění rukou a nohou je alergická reakce. K potravinovým alergenům patří vejce, mléko, arašídy, sója anebo také mořské plody.
Třetí nejčastějším příznakem svědění dlaní je syndrom karpálního tunelu, kdy za svěděním stojí útisk nervů.
Atopická dermatitida je nepříjemné onemocnění, které se objevuje i jinde na těle. Projevuje se šupinami, zarudnutím, vyrážkou a silným svěděním. Atopická dermatitida je obvykle projevem alergie a její výskyt je častý i v těhotenství.
V poslední době se stává čím dál častější příčinou systémový lupus, což je autoimunitní onemocnění, které provází léze a zarudnutí dlaní. Velmi nepříjemné svědění dlaní je jen „třešinkou na dortu“.
Svědění dlaní a vyrážku na dlaních někdy způsobuje takzvaná těhotenská dermatóza (herpes gestationis). Objevuje se obvykle během druhého nebo třetího trimestru gravidity, zřídka až po porodu. Těhotenská dermatóza se projevuje puchýřky, ale kromě dlaní jsou většinou postižena i jiná místa na těle – objevuje se na pažích, prsou, obličeji, ploskách chodidel, stehnech a bércích. Projevy velmi úporně svědí. Žena by měla své potíže svěřit gynekologovi, aby byla zahájena léčba, protože podle odborníků může být v pěti procentech případů po porodu nakaženo i její dítě.
Typické pro svědění dlaní je, že daná oblast je zarudlá, napjatá, teplá, může se loupat a může také praskat. Nemocný je kvůli tomu neklidný, může být i podrážděný.
Pro správnou léčbu je důležitá diagnostika, jen tak může být naordinována léčba, která svědění dlaní může odstranit. Základem je navštívení obvodního lékaře, kterému sdělíte své problémy. Lékař vytvoří anamnézu. K základnímu vyšetření patří krevní odběry a vyšetření moči. Lékař pacienta může poslat na specializované oddělení, jako je kožní, alergologie, imunologie nebo revmatologie.
Samotná léčba se odvíjí od toho, co ji způsobuje. Někdy je řešení snadné, ale jindy celkem svízelné. Je důležité, aby k diagnostice došlo včas. U biliární koliky pomáhá kyselina ursodexycholová a antihistaminika. Alergie vyžaduje v první řadě odstranit daný alergen. Dále pak pomáhají antihistaminika. Syndrom karpálního tunelu se řeší operativně anebo konzervativně. Chirurgické řešení je však až krajní možností. Pomoci mohou i kortikosteroidy, antirevmatika, akupunktura. Lupus se léčit bohužel nedá, a tak se používají kortikosteroidy nebo cyklofosamid. U ekzémů je to komplikované. Základem je dobrá péče o pokožku, promazávání, nasazení antimykotik nebo antibiotik, antihistaminik anebo kortikosteroidů.
Svědění prstů na rukou
Na první pohled by se mohlo zdát, že svědění konečků prstů bude spadat do působnosti kožního lékaře, ale není to tak docela pravda – svědění může být příznakem i mnoha systémových a závažných chorob. Úporné svědění je velice nepříjemné a někteří lékaři ho označují za určitý podtyp bolesti. Poškrábání svědícího místa sice na chvíli pomůže, ale kůži podráždí ještě víc, takže je velká šance, že se svědění zase objeví. Škrábáním se navíc poškodí kožní kryt (včetně případného stržení strupů) a do kůže v tomto místě může proniknout bakteriální infekce (dojde k takzvané impetiginizaci). Vzhledem k této komplikaci je rozumnější si svědící místa neškrábat, i když je to nemožné vydržet.
Příčiny
Plísňová onemocnění mohou způsobit svědění. Jsou obvykle léčena kožním lékařem. Kromě léčby je někdy dobré si položit otázku, proč dotyčný mykózou onemocněl. Plísně častěji napadají oslabené jedince, nemocné s narušenou imunitou (včetně poruchy imunity u AIDS) a více se vyskytují i u lidí s cukrovkou (zejména jde o cukrovku 1. typu i 2. typu). To samozřejmě vůbec neznamená, že každý s mykózou musí některým z výše uvedených nemocí trpět, detailnější vyšetření pacientů s chronickými plísňovými onemocněními není nicméně vůbec špatný nápad.
Rovněž dlouhodobé užívání antibiotik může být provázeno vznikem kožní mykózy, protože bakterie oslabené antibiotikem uvolní v těle člověka místo plísním a ty se rozmnoží (na plísně antibiotika neúčinkují). Kromě svědění bývá přítomno i zčervenání kůže, někdy i nepříjemné pálení. Plísně se léčí pomocí takzvaných antimykotik, obvykle podávaných ve formě mastí či tablet.
Léčba by měla být směřována proti nemoci, která svědění způsobila. I samotné svědění jako příznak se tlumí, poměrně účinná jsou v tomto ohledu takzvaná antihistaminika. Antihistaminika se používají i jako protialergické léky, u chronického svědění se poměrně často využívá sloučenina bisulepin (Dithiaden). Má poměrně dlouhý poločas účinku, ale způsobuje ospalost a útlum. Mějte na paměti, že antihistaminika pouze tlumí pocit svědění a neléčí jeho příčinu.
Atopický ekzém je chronické alergické kožní onemocnění, které může vzniknout v jakémkoliv věku, obvykle se však vyskytuje již v dětství a provází postiženého celý život. Jeho léčba je velmi obtížná a většinou spočívá v kombinaci léků a režimových opatření.
Svrab je relativně časté onemocnění, které je způsobené parazitem zvaným zákožka svrabová. Samička tohoto parazita si hloubí chodbičky pod kůží, což vede k nepříjemnému svědění. Častěji postižená je jemnější kůže mezi prsty, na zápěstí, v předkožce penisu a podobně.
Alergie jsou častým původcem svědění, obvykle se jedná o kontaktní a potravinové alergie, které vyvolávají svědění prstů.
Léčba
Léčba by měla být směřována proti nemoci, která svědění způsobila. Nejčastěji jsou používána antihistaminika i jako protialergické léky, u chronického svědění se poměrně často používá Dithiaden, který má poměrně dlouhý poločas účinku, ale způsobuje ospalost a útlum.
Svědění dlaní u dětí
Svědění dlaní u dětí je nepříjemné snad dvojnásob. Tuhá kůže dlaní nedovolí poškrábat se a výsledný efekt je spíše bolestivý. Ještě horší situace nastává, když kromě svědění dlaní trápí dítě i vyrážka na dlaních.
Příčiny
Nákaza dětskou nemocí, například spálou nebo (vzácněji) nemocí ruka-noha-ústa. I v těchto případech se nákaza může projevovat také svěděním dlaní.
Jedním z důvodů svědění dlaní nebo i vyrážky na dlaních může být atopický ekzém. Jeho první příznaky se mohou objevit už u dětí kojeneckého věku, ale někdy se atopický ekzém projeví u dítěte až v pubertě nebo i u dospělého jedince. Vyznačuje se svědivými vodovými puchýřky na rukou, dlaních a mezi prsty, které praskají. Do ran na kůži může následně proniknout infekce. Děti s atopickým ekzémem bývají citlivější k psychické zátěži a stresu, což u nich zpětně zhoršuje kožní potíže. Atopický ekzém léčí odborný specialista, návštěva lékaře je proto nutná.
Další možností je alergie, a to potravinová nebo kontaktní.
Nemusí se vždy jednat o nemoc – svědění dlaní může mít i jiné důvody:
- popálení kopřivou (třeba i nevědomé),
- štípnutí komárem (zejména v noci),
- změna mycího nebo čisticího prostředku na úklid či nádobí,
- styk s „chlupatou“ nebo jedovatou rostlinou (například s diefenbachií), jejíž složky jsou agresivní.
V těchto případech stačí místo na dlani potírat nějakým běžně dostupným chladivým prostředkem, nebo nechat svědění samo odeznít.
Léčba
Léčba je vždy individuální dle příčiny onemocnění.
Nutno dodat, že velmi závažným stavem je anafylaxe!
Anafylaxe je soubor náhle vzniklých závažných až život ohrožujících příznaků, postihujících většinou více orgánů (kůže, dýchací a trávicí trakt, kardiovaskulární a urogenitální systém). Nejtěžším projevem anafylaxe je anafylaktický šok. Anafylaxe vzniká na podkladě senzibilizace organismu, vytvořené opakovaným kontaktem organismu s alergenem. Její podstatou je imunologická reakce, zprostředkovaná protilátkami typu imunoglobulinu E (IgE). V patogenezi anafylaktického šoku jsou u lidí šokovým orgánem plíce a srdce s klinickou manifestací laryngeálního edému, respiračního a cirkulačního selhání. A právě první příznaky se mohou projevovat svěděním dlaní, prstů a chodidel!
Mezi nejčastější imunologické příčiny anafylaxe se řadí reakce na potraviny, bodavý hmyz, léky, latex a námahou indukovaná anafylaxe.
Mezi neimunologické příčiny anafylaxe je řazena reakce na radiokontrastní látky, opioidy, myorelaxancia a potraviny s bohatým obsahem histaminu (například vnitřnosti zvířat).
Pokud není objasněna příčina, mluví se o anafylaxi idiopatické.
Čím rychleji se po podnětu objeví klinické projevy anafylaxe, tím závažnější je její průběh. Objektivní a subjektivní příznaky anafylaxe se obvykle vyvinou do 5–30 minut, ale mohou se dostavit i po několika hodinách od expozice příslušnému činiteli.
Anafylaxe postihuje řadu orgánů. S postižením kůže se setkáme nejčastěji, konkrétně v 90 % případů. Na kůži se nachází různé exantémy, urtikarie, angioedémy, velmi často si pacienti stěžují na výrazné svědění. Svědění plosek nohou a dlaní bývá počínajícím příznakem, který přechází v postižení dalších orgánů.
Respirační projevy obstrukce se projevují jak v horních dýchacích cestách (chrapot, suchý kašel, edém laryngu), tak v dolních dýchacích cestách (projevy astmatu) u 70 % epizod. Postižení dýchacích cest může vést k cyanóze, k respiračnímu selhání až k zástavě dýchání. Postižení kardiovaskulárního aparátu, které může vést k život ohrožující hypotenzi, se vyskytuje u 45 % nemocných. Časnými známkami bývá tachykardie, která později přechází do bradykardie a až do srdeční zástavy. Gastrointestinální potíže se objevují u 45 % případů a projevují se nevolnostmi, zvracením, průjmem a křečemi v břiše. U 15 % případů jsou uváděny neurologické potíže, jako je pulzující bolest hlavy, závratě, zmatenost až porucha vědomí. Nesmíme také zapomínat na postižení urogenitálního traktu, kdy může dojít k projevům renální koliky, k uvolnění svěračů s pomočením a u žen k metroragii. U gravidních pacientek jsou nebezpečné děložní kontrakce, které mohou skončit potratem nebo předčasným porodem.
Pro diagnostiku anafylaxe je nejdůležitější anamnéza pacienta i příbuzných nebo osob, které byly nablízku při vzniku anafylaxe. Potřebné jsou záznamy lékaře, který poskytl první pomoc. Laboratorní vyšetření (kožní testy, odběry specifického IgE) jsou dostupné na specializovaných imunologických pracovištích fakultních nemocnic.
Lékem první volby je epinefrin hydrochlorid (adrenalin) a jeho podání nenahradí žádná jiná léčba. Je preferováno podání do svalu, protože nástup účinku je rychlejší než při podání pod kůži. Je potřeba co nejrychleji zajistit žilní přístup a podat roztoky, zajistit také volné dýchací cesty. Mezi dodatečná opatření patří podání antihistaminik a kortikosteroidů. V léčbě se dále pokračuje podle převládajících symptomů. U anafylaxe na hmyz je plně indikována specifická alergenová imunoterapie (SAIT).
Svědění dlaní a HIV
Svědění dlaní je jedním z prvních příznaků akutní primární infekce virem HIV, tak zvané primoinfekce. Svědění dlaní se dostavuje v době čtyř týdnů po nákaze a trvá přibližně dva týdny. Stav primoinfekce HIV je dále doprovázen výraznou bolestí očí při pohledu nahoru, nenápadnou vyrážkou na hlavě, krku a hrudníku a zvýšenou teplotou 38,3 až 38,5 °C trvající konstantně po dobu 4 dnů. Následující tři dny teplota ustupuje. Osmý den zmizí teplota, bolest očí i vyrážka a nakažený se cítí zcela zdráv.
Autor: © svevi
Foto: © Evan-Amos