Uhlohydráty podle slovníku cizích slov
Uhlohydráty značí podle slovníku cizích slov nesprávný výraz pro sacharidy.
Význam uhlohydrátů ve zdravé výživě
Glycidy (cukry, uhlovodany, sacharidy, uhlohydráty) jsou hlavní složkou potravin rostlinného původu. Jsou nejdůležitějším zdrojem energie, neboť jimi organismus kryje 70 % své energetické spotřeby. Z glycidů může svalstvo čerpat energii přímo. Glycidy se mohou tvořit v organismu z bílkovin a jiných látek přijímaných potravou.
Glycidy se dělí na:
- Monosacharidy – jednoduché cukry, mezi něž řadíme glukózu, fruktózu, galaktózu, manózu. Najdeme je hlavně v ovoci.
- Disacharidy – skládají se ze 2 jednoduchých cukrů, které se pomocí enzymů při trávení ve střevě rozkládají na monosacharidy, pak mohou být teprve organismem využity (sacharóza, maltóza, laktóza).
- Polysacharidy – „složité cukry“ – mezi nejdůležitější řadíme rostlinný škrob, který představuje hlavní energetický zdroj ve výživě (inulin, celulóza neboli buničina je pro lidský organismus nestravitelná, ale působí na střevní stěny, reguluje peristaltiku a vyprazdňování střev; pektiny způsobují rosolovatění rostlinných šťáv; glykogen je živočišný škrob).
Denní spotřeba glycidů závisí na energetické potřebě organismu, to je na tělesné práci, na svalovém výkonu a na růstu. Potřeba glycidů u dospělého člověka je cca 450–650 g denně. Glycidy jsou využívány z 99 %. Biologická hodnota glycidů závisí přímo na typu glycidu a na obsahu jiných cenných látek (vitamíny, minerální látky). Vysokou biologickou hodnotu má zelenina, ovoce a brambory. Vysoce ceněné jsou také zdroje, v nichž je velký podíl vlákniny. Glycidy se dobře vstřebávají, a proto poskytují rychle využitelnou energii. V glycidech je energie méně, mají nižší energetickou hodnotu, asi 17 kJ/1 g.
Glykemický index
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Uhlohydráty v potravinách
Zdrojem uhlohydrátů jsou moučné výrobky, chléb, pečivo, knedlíky a tak dále. Brambory se co do energetického obsahu skládají z 85–90 % z uhlohydrátů. Uhlohydráty také představují naprostou většinu energetického obsahu ostatních druhů zeleniny a ovoce. Uhlohydráty v bramborách a jiné zelenině a v obilovinách jsou takzvané komplexní uhlohydráty, respektive komplexní polysacharidy. Stručně řečeno jsou to dlouhé, někdy i větvené řetězce molekul glukózy. Údaje z celého světa velmi jednoznačně ukazují, že tak jak roste podíl komplexních uhlohydrátů ve stravě, tak klesá výskyt civilizačních chorob. Komplexní uhlohydráty tedy působí ochranně. Jejich ochranný účinek můžeme zjednodušeně chápat tak, že jsou složkou stravy, která sama civilizační choroby nevyvolává. Čím více se tedy množství takovéto složky (komplexních uhlohydrátů) zvyšuje, tím více klesá podíl ostatních škodlivých složek a úměrně tomu klesá i výskyt civilizačních chorob. Naprosto stejné výsledky ukazují i pokusy se zvířaty. Když komplexními polysacharidy nahrazujeme jiné složky stravy (tuk, živočišné bílkoviny), tak výskyt civilizačních chorob klesá. V ovoci jsou velmi časté jednoduché cukry, je tam častá glukóza i fruktóza. Dalším významným zdrojem uhlohydrátů v naší stravě je cukr ke slazení – sacharóza složená z molekul glukózy a fruktózy. Čím větší podíl v naší stravě zaujímají uhlohydráty, tím lépe pro naše zdraví. Obiloviny, brambory a jiná zelenina a ovoce se skládají převážně z uhlohydrátů. Cukr je složen výhradně z uhlohydrátů, je ale současně jejich nejméně vhodným zdrojem.
Uhlohydráty v jídle
Konzumace dostatečného množství uhlohydrátů vašim svalům dodá „palivo“, které potřebují, aby mohly zůstat aktivní, a příjem dostatku tekutin zajistí, aby bylo vaše tělo řádně hydratováno. Pravidelná konzumace potravin a nápojů obsahujících uhlohydráty udržuje aktivní svaly v dobré kondici a zlepšuje výkon. Z praktického hlediska rozdělení přijímané potravy do rovnoměrných porcí umožňuje, aby lidé zkonzumovali dostatek potravy bez obtíží a nadýmání, které s sebou nese konzumace velkých porcí jídel. Častější stravování napomáhá udržovat pocit sytosti, vede ke konzumaci potravin v první polovině dne a může zvyšovat příjem uhlohydrátů a současně snižovat spotřebu tuků.
Uhlohydráty ve stravě
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
Uhlohydráty – dieta
Sacharidová dieta, ač může znít lákavě, neznamená zvýšený příjem sacharidů, ale bohužel právě naopak. Sacharidy jsou sníženy na minimum, stejně tak tuky. Jediné, čeho je více, jsou bílkoviny. Ideálním typem sacharidové diety je kulturistická sacharidová dieta, která střídá dny s vyšším a nižším příjmem sacharidů a umožňuje formovat postavu. Sacharidovou dietu v klasické formě je vhodné držet několik týdnů, maximálně však jeden měsíc. Shodit lze poměrně úspěšně několik kilogramů, v některých případech až 10 kg. Díky kontrole sacharidů ve stravě, snížené konzumaci tuků a zvýšenému podílu bílkovin je určena především pro sportovce, kteří potřebují budovat svalovou hmotu, zvýšit fyzickou kondici a aktivně trénovat. Nicméně díky vypuštění vysoko kalorických potravin je vhodná i pro redukční kúru. Společně s vhodným cvičením totiž nedochází ke ztrátě svalů, ale naopak ke spalování tukových polštářů. Z důvodu snížení množství hlavních energetických složek stravy a zvýšení aktivního pohybu dochází k úpravě poměru mezi příjmem a výdejem energie. Navíc za přispění vyššího obsahu bílkovin se spalují tuky a buduje svalovina. Doporučovány jsou hlavně kvalitní bílkoviny (libové maso), z tuků máslo a olivový olej, ze sacharidů jen ovoce, klasické sladkosti v minimální míře. Omezeny jsou veškeré jednoduché cukry (všechny sladkosti s cukrem), vhodné je jen ovoce. Tuky jsou na minimu, větší příjem platí pouze pro bílkoviny. Naprosto nevhodné jsou uzeniny a alkohol.
Dieta zahrnuje dny se sacharidy a bez nich. Proto když máme chuť na sladké, můžeme ji bez obav zkrotit v některém z dalších dnů, kdy je to dovoleno. Při omezení sacharidů a tuků a dodržení dalších podmínek diety lze shodit libovolné množství kilogramů. Díky omezení cukrů a zvýšení bílkovin dochází k úbytku tuků a při vhodném cvičení i k budování a zpevňování svalových tkání. Strava je pravidelná a nezažíváte žádný pocit hladu, protože se jí malé porce, ale zato častěji. To vše vede ke správnému trávení.
Negativem sacharidové diety je nedostatek sacharidů a chuť na sladké. V některých dnech diety jsou zcela zakázány veškeré cukry, což vede k jejich nedostatku v těle, a tím pádem k únavě a nezkrotitelné chuti na sladké. Pokud zprudka od diety upustíme, půjdou kila nezadržitelně nahoru a může nastat takzvaný jo-jo efekt. Pokud nechceme budovat svaly, ani netrénujeme na profesionální sportovní výkony, ale pouze potřebujeme redukovat váhu, jídelníček můžeme upravit tak, aby vyhovoval lépe naší individualitě. Můžeme tedy přidat trochu sacharidů tam, kde chybí, a naopak ubrat bílkoviny tam, kde přebývají. Stejně tak jo-jo efektu se můžeme vyhnout tím, že jídelníček vhodně změníme už natrvalo.
Uhlohydráty alias sacharidy
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
Optimální příjem uhlohydrátů
Vysoký příjem cukrů ve formě jednoduchých uhlohydrátů a škrobové stravy vede k rostoucímu riziku onemocnění srdce. Dlouhodobá konzumace stravy bohaté na uhlohydráty může způsobit resistenci na inzulín, takzvaný „syndrom X“, kterým dnes trpí přes 60 miliónů Američanů. Pro tento stav je příznačná vysoká hladina krevního inzulínu. Nadměrná spotřeba rafinovaných uhlohydrátů může být stejná, ne-li mnohem destruktivnější, než nadměrné požívání nasycených tuků. Přejídání se zhoubnými uhlohydráty, například koláči, cukrovinkami, brambory, bílým chlebem a těstovinami, je hlavní příčinou nárůstu otylosti a kardiovaskulárních chorob. Optimální příjem uhlohydrátů by měl být v kombinaci stravy bohaté na dobré tuky (45 %), s nízkým obsahem proteinů (15 %) a umírněným množstvím komplexních uhlohydrátů (40 %).
Autor: © svevi
Foto: © BogHog2